Biden jednal s členy východního křídla NATO o situaci na Ukrajině

Americký prezident Joe Biden ujistil během večerní videokonference členy východního křídla NATO o tom, že Spojené státy jsou plně připraveny bránit spojence v rámci článku pět Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně. ČTK to po jednání, kterého se účastnil také ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD), sdělil premiér Andrej Babiš (ANO). U ukrajinských hranic Moskva podle Washingtonu a Severoatlantické aliance shromažďuje desetitisíce vojáků v přípravě na invazi, Kreml to však opakovaně popírá. Biden ve středu novinářům řekl, že by USA v případě ruské agrese nevyslaly na východ Evropy svoje vojáky, uvalily by však vůči Putinově režimu sankce, „jaké ještě neviděl“.

„Oceňuji, že nás prezident informoval o jeho rozhovorech s ruským prezidentem (Vladimírem) Putinem a ukrajinským prezidentem (Volodymyrem) Zelenským. Všichni máme zájem na deeskalaci napětí na hranici Ukrajiny s Ruskem,“ uvedl Babiš. Nikdo si podle něj nepřeje válečný konflikt, ale navyšování počtu ruských vojáků u hranic ničemu nepomáhá a jen prohlubuje nedůvěru.

Rusku je podle Babiše třeba jasně říct, že případná vojenská agrese proti Ukrajině by se mu nevyplatila a znamenala by uvalení ekonomických a politických sankcí. „Pokud Rusko zmírní napětí, nebráníme se diplomatickým jednáním, ale míč je teď na straně Ruska. Případná jednání s Ruskem by měla proběhnout mezi NATO a Ruskem, žádní spojenci by neměli být vynecháni. Za důležité považuji, aby spojenci postupovali jednotně a nikdo neměl pocit o nás, bez nás,“ uvedl Babiš a ocenil Bidenovo ujištění o připravenosti USA bránit spojence.

Bílý dům ve středu uvedl, že Biden chce v telefonátu lídrům ČR, Slovenska, Polska, Maďarska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Bulharska a Rumunska přiblížit závěry svého hovoru s Putinem, „vyslechnout si jejich názory na aktuální bezpečnostní situaci a zdůraznit zapojení Spojených států do transatlantické bezpečnosti“.

Putin se dlouhodobě ohrazuje proti rozšiřování Severoatlantické aliance na východ a v úterním rozhovoru s Bidenem požadoval záruky, že se tak nestane. Americký prezident mu je podle Bílého domu odmítl dát a řekl, že každá země má svobodnou volbu ohledně toho, s kým uzavře spojenectví.

Biden ve čtvrtek hovořil také se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenskym o možnostech bezpečnostní, finanční a politické podpory Ukrajiny, aby mohla čelit „pokračující hybridní hrozbě“ ze strany Ruska. V prohlášení po asi hodinu a půl trvajícím rozhovoru to uvedl Kyjev. Ukrajinský prezident podle sdělení své kanceláře rovněž Bidenovi řekl, že má jasné návrhy ohledně toho, jak odblokovat mírový proces ve východním regionu Donbas, jehož část ovládají proruští separatisté.

Rusko podle Washingtonu i Kyjeva shromažduje vojáky na svých hranicích s Ukrajinou a připravuje se na možnou invazi, Moskva to popírá.

Zelenskyj poděkoval Bidenovi za jeho „neustálou, pevnou a silnou podporu suverenity a teritoriální integrity“ Ukrajiny a „znovu potvrdil svůj neochvějný závazek k nalezení mírových prostředků,“ pokračuje ukrajinské vyjádření.

„Po dnešku můžeme říct, že se USA rozhodly být aktivním účastníkem mírového procesu,“ řekl v ukrajinské televizi 1+1 šéf Zelenského kanceláře Andrij Jermak. Biden podle něj ukrajinského prezidenta ujistil, že USA v případě ruské invaze uvalí na Rusko „bezprecedentní sankce“.

Biden podle Jermaka rovněž jasně Zelenskému sdělil, že záleží jen na Ukrajině, zda se rozhodne připojit k NATO. Putin v úterý při videokonferenci s americkým prezidentem požadoval záruky toho, že se Severoatlantická aliance nebude dále rozšiřovat na východ, které mu však Biden podle Bílého domu odmítl dát.

Podle Zelenského vyjádření na twitteru hovořil s Bidenem rovněž o případných vnitřních reformách Ukrajiny a o možnostech, jak zemi zajistit větší energetickou soběstačnost.

Ukrajinské jednotky bojují od roku 2014 v Donbasu s proruskými separatisty. Mírová vyjednávání zprostředkovávaná Německem a Francií se nyní nachází na mrtvém bodě. Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes prohlásil, že bude chtít hovory obnovit. Francie se od ledna na půl roku ujímá předsednictví Evropské unie.

Autor: ČTK