ct24.ceskatelevize.czStáty Evropské unie se jednomyslně shodují, že Rusko zaplatí vysokou cenu v podobě ekonomických sankcí za případné napadení Ukrajiny. Po jednání ministrů zahraničí členských zemí to dnes řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Sankce chce sedmadvacítka sladit se Spojenými státy a Británií. Britský premiér Boris Johnson varoval ruského prezidenta Vladimira Putina, že vpád na Ukrajinu by byla chyba.
Zástupci vlád dnes debatovali o tom, jakými hrozbami odradit Rusko od dalšího vpádu na Ukrajinu, u jejíchž hranic Moskva shromáždila vojáky a těžkou techniku.
„Všichni ministři byli dnes jednoznační v tom, že jakákoli agrese proti Ukrajině vyvolá politické následky a Rusko zaplatí vysokou ekonomickou cenu,“ řekl Borrell po jednání novinářům v Bruselu. Unijní diplomacie podle něj jedná se západními partnery o tom, kdy a jaké sankce koordinovaně přijmout.
Spojené státy či Severoatlantická aliance již pohrozily Rusku tvrdými sankcemi. Západ se obává, že by se na východě Ukrajiny mohla opakovat situace z roku 2014, kdy ruská armáda zabrala ukrajinský poloostrov Krym. Někteří politici hovoří o ještě horších scénářích. „Jsme přesvědčeni, že se Rusko ve skutečnosti chystá k otevřené válce s Ukrajinou, což je bezprecedentní situace možná od druhé světové války,“ řekl novinářům litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis, podle něhož tomu musí odpovídat i „bezprecedentní“ váha unijních opatření.
Podle diplomatů je ve hře široká škála možností od zákazů cest a zmrazení majetku lidem z okolí prezidenta Vladimira Putina po zásadní ekonomické postihy včetně přerušení jakékoli bankovní spolupráce.
Jednou z možností je i zablokování projektu plynovodu Nord Stream 2, které prosazuje Polsko či pobaltské země, jasně proti byla však bývalá německá vláda. Nová šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková, která dnes dorazila na své první jednání s unijními kolegy, chce vůči Moskvě nastolit ráznější přístup než její předchůdce. V německých médiích již prohlásila, že v případě napadení Ukrajiny plynovod, na jehož zprovoznění Moskva tlačí, fungovat nebude. „EU stojí v plné solidaritě za Ukrajinou,“ řekla dnes v Bruselu, kde se ale jednoznačné odpovědi na budoucnost plynovodu vyhnula.
EU i Spojené státy již po anexi Krymu uvalily na Rusko cílené ekonomické sankce zaměřené například na bankovnictví či energetiku. Unijní státy se připravují na jejich možné rozšíření, které však mohou podle diplomatů komplikovat rozdílné ekonomické zájmy jednotlivých zemí, jak ukazuje právě zmíněný plynovod. Některé země také hovoří o tom, že se EU i NATO mají pokusit o návrat k dialogu, který by podle nich mohl Moskvu přesvědčit, aby od bezprostředních hrozeb ustoupila.
„Jsme otevřeni dialogu, ale Rusko nemá právo rozhodovat o budoucnosti svých sousedů,“ řekl dnes český ministr zahraničí Jakub Kulhánek, podle něhož musí Moskva dostat „jasný signál, že se agrese nevyplatí“.
Johnson Putina varoval, že vpád na Ukrajinu by byla chyba
Britský premiér Boris Johnson dnes v telefonickém hovoru varoval ruského prezidenta Vladimira Putina, že vpád ruských vojsk na Ukrajinu by byl strategickou chybou s vážnými následky. Putin pak při telefonátu podtrhl, že je zapotřebí jednat o dohodě, která by zabránila rozšiřování NATO na východ a umisťování zbraňových systémů Severoatlantické aliance na Ukrajině a v dalších zemích sousedících s Ruskem.
„Premiér zdůraznil, že Británie má závazky vůči ukrajinské suverenitě a teritoriální celistvosti, a varoval, že jakékoli jednání, které by vedlo k destabilizaci, by bylo strategickou chybou s vážnými dopady,“ sdělil podle Reuters mluvčí Johnsonovy kanceláře.
Johnson také podle mluvčího dal Putinovi najevo hluboké znepokojení Británie ohledně soustřeďování ruských sil u ukrajinských hranic, a podotkl, že je zapotřebí diplomatickou cestou pracovat na snížení napětí a hledat udržitelná řešení.
„Vladimir Putin mluvil o potřebě bezodkladně zahájit rozhovory, jejichž cílem bude vypracovat jasné mezinárodní smlouvy zakazující jakékoli další rozšiřování NATO na východ a rozmisťování zbraní představujících pro Rusko hrozbu, a to především na Ukrajině,“ sdělil podle ruské tiskové agentury TASS k dnešnímu telefonátu Kreml.
Mezi Ruskem a Západem v poslední době panuje napětí kvůli tomu, že Moskva shromažďuje u hranic s Ukrajinou velké počty vojáků. O situaci minulý týden prostřednictvím videokonference jednal Putin se svým americkým protějškem Joem Bidenem. Biden podle svých slov při úterním rozhovoru Putina varoval, že pokud Rusko podnikne invazi na Ukrajinu, „strašlivě za to zaplatí“ a bude čelit ničivým ekonomickým následkům.
Moskva popírá, že by ruští vojáci u ukrajinského území představovali nebezpečí, a že by plánovala ofenzivu. O napětí u ukrajinských hranic má ode dneška do středy jednat s vysoce postavenými vládními představiteli v Kyjevě a Moskvě americká diplomatka Karen Donfriedová.
