Vláda bude řešit, jak se připravit na hrozbu více karantén kvůli omikronu

Vláda ve středu kvůli hrozbě většího počtu karantén a izolací, které patrně způsobí varianta covidu-19 omikron, probere, jak bude dál vypadat schéma testování i nařizování karantén. Po dnešním jednání Ústředního krizového štábu (ÚKŠ) to uvedl jeho předseda, vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Štáb zadal zástupcům kritické infrastruktury úkol předložit do čtvrtka plány, jak budou fungovat právě ve chvíli, kdy by větší počet zaměstnanců vyřadila z práce izolace či karanténa.

Varianta covidu-19 omikron by neměla zaplnit nemocnice víc než delta, uvedl Rakušan ve vyjádření, které ČTK poskytlo ministerstvo vnitra. Omikron podle něj výrazně prověří připravenost ČR už v příštích 14 dnech. „Musíme se připravit, že aktuální čísla mapují tu starou vlnu epidemie,“ upozornil Rakušan. Počty odhalených případů nákazy covidem klesají, zároveň se o vánočních svátcích a po nich méně testovalo, dodal.

Přes vyšší nakažlivost omikronu podle Rakušana na jednotkách intenzivní péče končí méně pacientů. „Ovšem ukazuje se jiné riziko, kvůli té nakažlivosti by se mohlo stát, že skončí v karanténě či izolaci mnohem větší počet obyvatel,“ doplnil Rakušan. Kabinet po vzoru některých zemí zvažuje například zkrácení karantén. „Vláda ve středu bude projednávat především záležitosti ohledně testování, vyhodnocování a validity antigenních a PCR testů. Také to, jakým způsobem bude vypadat to schéma, které bude zakládat povinnost jít do izolace a karantény,“ uvedl.

ÚKŠ zadal zástupcům kritické infrastruktury úkol vypracovat do čtvrtka režimní opatření pro situace, kdy by jejich zaměstnance ve větší míře zasáhla nákaza omikronem. „Mají připravit i právní analýzu, jaký právní instrument pomůže na tu kterou kritickou situaci,“ uvedl. Za týden plány probere štáb a příští středu by na ně mohla nutnými opatřeními reagovat vláda. „Nechceme nic přivolávat, ale chceme být na tu situaci připraveni,“ vysvětlil.

Za kritickou infrastrukturu označují předpisy prvky, u kterých by narušení jejich funkce mělo závažný dopad na bezpečnost státu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatel, zdraví lidí či ekonomiku. Mezi typické prvky kritické infrastruktury patří elektrárny, přehrady, letiště nebo telekomunikační sítě, ale také strategické finanční instituce a státní úřady.

Autor: ČTK