novinky.czNová varianta koronaviru omikron se Českem prožene velmi rychle a ustupovat by mohla začít nejpozději koncem února. Pro Novinky to odhadl profesor Peter Šebo z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR. Pozitivní je, že omikron podle všeho méně napadá plíce.
V posledních dnech vidíme rostoucí počty nových případů, vyšší incidenci. Dá se to už přičítat omikronu, nebo jde spíše o dozvuky svátků a návraty do práce?
Myslím, že se to dá zatím těžko říct. Uvidíme. Zatím bych si myslel, že je to spíše to, že o Vánocích a Novém roce se lidé hodně setkávali, a proto se ta čísla zvedají. Podíl testů pozitivních na omikron byl podle posledních čísel kolem 15 procent a v Praze možná již i 50 procent. Takže vlna omikronu nás teprve čeká.
Některé soukromé laboratoře už hlásí dvojnásobek. Jak je možné, že jdeme prakticky z jedné vlny do druhé?
Na podzim tu byl velmi vysoký počet lidí, kteří se nakazili covidem, dokončené očkování má v tuto chvíli zhruba 62 procent obyvatel Česka. Nikdo přesně neví, kolik lidí se nakazilo a kolik z nich by mělo mít nějakou slizniční imunitu. Těch, co covid prodělali, je oficiálně asi 2,5 milionu. Ve skutečnosti jich mohlo být dvakrát tolik.
Někteří si toho, že se nakazili, vůbec nevšimli nebo nešli na testy. To by znamenalo, že máme nějakých zhruba pět milionů lidí, kteří se s tím virem ještě nesetkali. Velká část z nich je očkovaná, ale virus se natolik změnil, že je schopen infikovat i je.
To je asi ta příčina, proč se teď omikron rychle šíří. Když se podíváte do Dánska nebo zemí, kde mají vyšší stupeň proočkovanosti, tak i tam je těch případů teď hodně. Problém je v tom, že vakcína nevyvolává slizniční imunitu. Lidé jsou chránění proti těžkému průběhu onemocnění, ale mohou se nakazit a dostat nějakou lehčí virózu.
Jak rychle by mohl omikron populací projít? Podzimní vlna trvala zhruba dva měsíce. Omikron má podle všeho ale rychlejší nástup a zřejmě i průběh.
Těžko odhadovat. To mohou lépe říct lidé, kteří mají přístup k datům a umějí vývoj namodelovat. Čekal bych, že nákaza začne prudce růst někdy v půlce ledna, a když to půjde dobře, tak by mohla v půlce února hodně poklesnout. Omikron by se měl populací prohnat rychle, a pokud nebude lockdown, tak to bude ostrá vlna.
Nějakými opatřeními by se to mohlo roztáhnout, ale uvidíme, jestli to bude potřeba. Bude záležet na situaci v nemocnicích. Pokud tam nebude příliš velká zátěž, tak si myslím, že to vláda nechá projít populací a během měsíce až šesti týdnů by to mohlo být za námi. Doufám v to, těžko se předpovídá.
Tato varianta je nakažlivější než ty předtím, zároveň ale způsobuje méně závažný průběh. Bude se virus přizpůsobovat lidem tak dlouho, až nebude velkou hrozbou?
O tom se mluví v podstatě od začátku epidemie. Toto je nový virus, který nedávno přeskočil na člověka, takže sledujeme gigantický přírodní experiment, evoluci v přímém přenosu, jak se virus na člověka postupně adaptuje. Dopadne to asi podobně jako u předchozích beta koronavirů, které nám dnes způsobují jen obyčejné nachlazení nebo rýmu. Akorát to nějakou dobu trvá.
Pro virus je výhodnější nezpůsobovat těžké onemocnění. Těžce nemocní lidé jsou totiž zalezlí doma, případně zemřou a virus příliš neroznášejí. Omikron je docela logická varianta viru, který se na člověka daleko lépe adaptoval a je schopen se na něm rychleji množit a snadněji se přenáší. Nezpůsobuje tolik infekci na plicích a daří se mu na sliznici horních cest dýchacích, odkud se roznáší snáz.
Čím je dáno, že méně napadá plíce?
S jistotou to budeme vědět tak za dva roky, až budou data. Může to mít ale několik příčin. Jednou z nich je velké množství mutací. Virus se přizpůsobil na lidské buňky sliznice nosohltanu, kde se daleko rychleji množí než původní virus, a naopak hůř se množí v buňkách plicní tkáně.
Pak to může být také tím, že řada lidí už má dobrou systemickou imunitu, mají protilátky a cytotoxické T-buňky po předchozí prodělané infekci nebo po očkování, schopné účinně blokovat množení viru v našich buňkách, takže replikace viru v plicích je tím ztížená. V nosohltanu, ve kterém se virus množí, sérové protilátky příliš nefungují. Dostávají se tam, když se rozjede zánět sliznice. Virus má tedy šanci se tam rychle pomnožit, a pokud se stačí přenést, než jej imunitní systém zlikviduje, tak se v populaci rozšíří.
S tím souvisí i zkrácení izolací a karantén na pět dnů, k němuž přistupují některé státy včetně Česka. Je to opravdu tak bezpečné? Nemůže se stát, že někdo bude tu infekci šířit déle?
Určitě takové případy budou. Osobně mám dojem, že pět dnů je docela málo. Tvrdá data, na základě kterých bychom mohli něco seriózně říct, zatím nemáme. Omikron je tu krátce. Nikdo přesně neví, jak moc mohou být lidé po pěti dnech ještě infekční, nebo ne. Očekává se ale, že budou málo.
Doporučení americké CDC (Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí) vychází z předchozích zkušeností. Je to kvalifikovaný odhad lidí, kteří se tím odborně zabývají, rozumějí tomu, a ti předpokládají, že pět dní od pozitivního testu již má dotyčný nízkou virovou nálož a není příliš infekční.
Hlavní důvod pro zkrácení na pět dní je očekávání, že nakažených nebo lidí v karanténě může být najednou až 30 procent populace. Pokud nemají některé služby a kritická infrastruktura zkolabovat, tak je účelné zkrátit karanténní dobu u lidí, kteří již nemají příznaky nebo zůstali zcela bez příznaků, aby nemuseli sedět doma a mohli jít pracovat, pokud budou důsledně nosit respirátor dalších pět dnů.
Předpokládá se tedy, že lidé bez příznaků mají menší virovou nálož v těle a méně infekci šíří?
Většinou to tak je. Je ale potřeba si uvědomit, že každý je úplně jiný. Jednotlivé průběhy infekce se mohou významně lišit.
Objevily se zprávy o nové variantě na jihu Francie, která má více mutací než omikron. Zachytili ji už v listopadu, je ale důvod k obavám?
Myslím si, že ne. Nezdá se, že by se nějak masově šířila, aspoň o tom tedy nevím. Řekl bych, že to, co se odehraje v následujících šesti týdnech, bude opravdu masivní průchod varianty omikron populací. Taková velká přírodní imunizace na úrovni populace.
Jestli to ještě někdo nechytil, tak teď to skoro určitě chytí. Prodělá, doufejme, jen lehčí virózu, a tím by mohla celá záležitost s koronavirem skončit. Doufejme. Časem to nejspíš dopadne tak, že se z toho stane pátý beta koronavirus, který se bude pravidelně jako sezonní nachlazení vracet, ale už nebude plnit nemocnice.
Bude tedy nutné každou sezonu přeočkování kvůli novým variantám?
Doufám, že ne. Myslím si, že tento virus bude méně mutovat než chřipkový virus. Teď tu máme variantu omikron, která oproti předchozím vypadá jako vyšlechtěný superšampion, který se přenáší velmi rychle a efektivně. Je otázka, jak daleko se může ještě vyvíjet.
Na rozdíl od chřipkového viru má nižší mutační rychlost a v momentě, kdy vznikne varianta plně přizpůsobená na člověka, tak snad už bude poměrně stabilní a nebude vznikat tolik nových variant jako u chřipkového viru.
Když si projdeme touto vlnou, tak pak už bychom snad měli být poměrně odolní proti novým variantám a přeočkování každý rok by nemělo být nutné. Ale je to jenom odhad, nejsou na to zatím žádná data.
Velká očekávání jsou i od léků, které brání těžkému průběhu covidu. Proč ty, které máme, proti omikronu už nefungují? Třeba některé monoklonální protilátky…
Protože byly vyvinuty proti původnímu viru alfa. Protilátky jsou velké proteinové molekuly, které se s vysokou specificitou vážou do velmi konkrétních částí spike proteinu, a tyto části se u omikronu velmi změnily. U této varianty již prakticky funguje jen sotrovimab (Xevudy). Ostatní monoklonální protilátky se na virus již nevážou dostatečně účinně a nemá smysl je používat.
Naštěstí již jsou k dispozici také chemické inhibitory, jako je nový lék Paxlovid, který by měl fungovat znamenitě i na variantu omikron. Je to skvělá zpráva, protože budeme mít tabletky chránící před těžkým průběhem onemocnění pro domácí užívání, pokud bude lék nasazen dostatečně brzy.
Zdroj: https://www.novinky.cz
