Chceme zabránit válce v Evropě, shodli se Scholz, Macron a Duda

cvvnews.com

Ruský útok na Ukrajinu by měl dalekosáhlé politické, hospodářské a geostrategické důsledky. Na dnešním setkání v Berlíně s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a hlavou polského státu Andrzejem Dudou to prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Dodal, že cílem řešení nynější krize u ukrajinských hranic je zabránit válce v Evropě. Na tom, že prioritou je zabránit válce, se shodli také Duda s Macronem. Francouzský prezident dnes v Kyjevě po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským varoval, že vyřešení současné krize kolem Ukrajiny může trvat ještě měsíce.

„Na hodnocení situace máme stejný názor,“ řekl Scholz k postoji Německa, Francie a Polska. „Naším společným cílem je zabránit válce v Evropě,“ uvedl s tím, že klíčové je zachování ukrajinské suverenity. „Další porušování územní celistvosti a suverenity Ukrajiny je nepřijatelné a znamenalo by pro Rusko vážné následky, a to politické, hospodářské a jistě i geostrategické,“ zdůraznil kancléř.

Macron, který v pondělí jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě a dnes se v Kyjevě sešel s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským, shrnul postoj Západu do tří bodů. Prvním je zabránit válce, druhým udržení jednoty spojeneckých zemí a zajištění jejich ochrany a třetím pak obhajoba zásad, které Evropa za posledních třicet let rozvinula.

„Mír a stabilita v Evropě jsou naším největším pokladem, který máme povinnost chránit,“ prohlásil francouzský prezident.

Také Duda zdůraznil, že je nezbytné najít řešení, aby se Evropa vyvarovala ozbrojeného konfliktu. „Situace v Evropě je nejvážnější od roku 1989,“ upozornil polský prezident. V tomto roce se ve střední a východní Evropě začaly hroutit komunistické režimy podřízené Sovětskému svazu.

Evropa je podle Dudy svědkem bezprecedentního rozmístění ruských vojáků podél ukrajinských hranic. Rusko vojenskou přítomnost v u rusko-ukrajinských a bělorusko-ukrajinských hranic zdůvodňuje cvičeními. Západ se ale obává přípravy možné invaze, což Moskva popírá. Rusko zároveň od západních zemí, především od USA, žádá záruku, že se Ukrajina nestane členskou zemí Severoatlantické aliance. Pro NATO je ale poskytnutí podobné garance nepřijatelné, neboť žádná třetí země by neměla mít možnost rozhodovat, kdo se členem aliance stane a kdo ne.

  Zločiny Ruské federace na Ukrajině

„Je na nás, abychom našim společnostem zajistili klid. Je na nás, abychom zaručili mezinárodní právo a územní celistvost i zemím, které nejsou členy Evropské unie a NATO,“ řekl Duda. Ukrajinu pak označil za zemi, která chce jen nezávislost a suverenitu.

Scholz pozval Macrona a Dudu do Berlína, aby v rámci takzvaného výmarského trojúhelníku, což je volné uskupení Německa, Francie a Polska, projednali události na Ukrajině a vztahy s Ruskem. Státníci schůzku označili také za příležitost osobně si vyměnit informace o svých setkáních s dalšími světovými představiteli. Scholz v pondělí v Bílém domě jednal s americkým prezidentem Joem Bidenem a Macron v Kremlu s Putinem. Do Moskvy se v příštím týdnu chystá také Scholz. Duda se v neděli u příležitosti zahájení zimní olympiády setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

Vyřešení krize kolem Ukrajiny může trvat ještě měsíce, varoval Macron

Vyřešení současné krize kolem Ukrajiny může trvat ještě měsíce, varoval francouzský prezident Emmanuel Macron v Kyjevě po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle Macrona už ale existují konkrétní řešení, jak aktuální vyostřený spor mezi Ruskem a Západem vyřešit. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP.

Francouzský prezident zopakoval, že při pondělním jednání v Kremlu s ruským lídrem Vladimirem Putinem získal od ruského prezidenta ujištění, že Moskva k vyostření situace přispívat nebude. Macron zároveň uvedl, že jak Zelenskyj, tak Putin se zavázali dodržovat minské dohody, jejichž cílem je ukončit boje na východní Ukrajině. Po jednání s oběma prezidenty se Macron podle agentury AFP domnívá, že „od nynějška existuje možnost, jak pokročit v jednáních“ o míru.

Francouzský prezident v Kyjevě podle listu Ukrajinska pravda také prohlásil, že minské mírové dohody jsou jedinou cestou k urovnání konfliktu na východě Ukrajiny, přičemž od Putina i Zelenského se mu dostalo ujištění, že jsou připraveni tyto dohody plnit. „Je to jediná cesta,která umožní nastolit mír, jediná cesta k politickému řešení,“ řekl s tím, že jedině na základě zapojení Ruska a Ukrajiny do plnění minských dohod lze mírovými rozhovory „pohnout z místa“. Macron podle deníku potvrdil, že 10. února se v Berlíně uskuteční další schůzka zástupců Německa, Francie, Ruska a Ukrajiny v tzv. normandském formátu, a doufá, že následovat by mohl summit vůdců uvedených zemí, kteří se naposledy sešli v prosinci 2019 v Paříži.

  Ruský propagandista Kiselev ted' na dovolené v Dubaji

Rusko v posledních měsících shromáždilo u ukrajinských hranic desítky tisíc vojáků, čímž vyvolalo obavy Západu, že se chystá k nové vojenské akci na Ukrajině. Podle Severoatlantické aliance vyslalo také zhruba 30.000 vojáků do Běloruska. Rusko tvrdí, že vojáky přesouvá kvůli armádním cvičením, a prohlašuje, že má obavy o vlastní bezpečnost, například s ohledem na možný vstup Ukrajiny do NATO.

Zelenskyj dnes na tiskové konferenci s Macronem zareagoval na Putinova slova po pondělním jednání Macronem, kdy ruský prezident podotkl, že se Zelenskému „nelíbí ani jediný bod minských dohod“. Ale „ať se líbí, nebo ne, buď trpělivá moje krasavice“, protože jinak to nejde a minské dohody je třeba plnit, dodal ruský prezident.

Zelenskyj dnes rusky Putinovi vzkázal, že Ukrajina je bezesporu je krasavice, ale „moje“ (tedy Putinova) je „trošku přehnané“. A že Ukrajina je velice trpělivá, a tím i moudrá, protože to je důležité nejen pro ni, ale i pro celou Evropu a i samotné Rusy. Na ukrajinské trpělivosti totiž závisí eskalace konfliktu, a proto Ukrajinci neodpovídají na provokace druhé strany, přestože na své půdě brání svou zemi.

Putinův výrok podle AFP vyvolal na ruskojazyčných stránkách spory, zda jde o narážku schvalující znásilnění, trestání dítěte či rozvernou hádanku ze sovětských časů. Mluvčí Kremlu dnes ujišťoval, že prezident měl na mysli jen to, že když se stát jednou k něčemu zaváže, musí své závazky splnit.

Rusko odmítá, že by bylo přímo zapojeno do bojů na východě Ukrajiny, jedná ale s Ukrajinou pod patronátem Francie a Německa již od roku 2015, kdy díky uzavření minských dohod ustalo největší násilí. Politické řešení konfliktu se ale nepohnulo z místa.

Z Kyjeva dnes Macron zamíří do Berlína, kde se sejde s německým kancléřem Olafem Scholzem a s polským prezidentem Andrzejem Dudou. Ty bude informovat o pondělních i dnešních jednáních s ruskými a ukrajinskými státníky. Setkání v Berlíně se koná v rámci takzvaného výmarského trojúhelníku, který tvoří Francie, Německo a Polsko.

  Ruští vojáci se podle Moskvy začínají vracet do posádek, Kyjev to vítá

Autor: ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..