‚Nechoď do hospody, lidi můžou po pár pivech vytáhnout nůž.‘ V Česku přibývá projevů rusofobie

Pomalované výlohy obchodů a slovní útoky. Velkou vlnu solidarity vůči Ukrajině, kterou vyvolal vpád ruských vojsk, doprovázejí také silné emoce namířené proti Rusům. V posledních dnech se objevují také případy projevů agrese mířené proti Rusům žijícím v Česku. Ombudsman Stanislav Křeček pak varoval před „samozvanými sankcemi“.

„Už jsem se několikrát psychicky složil. A zbytek mojí rodiny se bojí co bude dál. Rodiče se do Česka přistěhovali před třiceti lety a teď se rozhodli vrátit do Ruska. Pojedou autem a na mě jsou naštvaní, protože tu chci zůstat,“ říká pro iROZHLAS.cz dvaadvacetiletý Igor z Karlových Varů. Jeho rodina se rozhodla opustit město poté, co se tam začaly stupňovat útoky na česko-ruskou komunitu.

„Mojí mámě řekla její kamarádka: ‚Varuji tě, protože tě mám ráda. Prosím, nechoď do hospody, lidi můžou po pár pivech vytáhnout nůž‘,“ uvádí Igor jeden z příkladů, s nímž se setkala jeho rodina.

Rovněž třiadvacetiletý Vasil z Prahy se nyní kvůli své národnosti potýká s problémy. „Zkouším si najít práci, častokrát jsem prošel do druhého kola, ale hodně mě teď odmítají kvůli tomu, že jsem Rus,“ podotýká.

Osmnáctiletý Dominik z Karlových Varů o tom, že je částečně Rus, raději nemluví vůbec. „Už na základce jsem byl často nazýván levičákem, komoušem a podobnými názvy. Jen proto, že jsem Rus. Už dlouho se snažím neříkat, že jsem poloviční Rus, aby nedošlo ke konfliktu. Kvůli válce na Ukrajině mě urazil pouze jeden člověk, který se vzápětí omluvil. I tak mám ale pořád strach. Mám pocit, že jsem ostatními nenáviděn,“ svěřuje se.

Kvůli podobným odsudkům vydal ombudsman Stanislav Křeček minulý pátek prohlášení, v němž v souvislosti s diskriminací Rusů upozorňuje, že je zásadní od začátku předcházet porušování práv všech zasažených konfliktem.

  Babiš žádá Slovensko o uznávání českých testů na covid-19

Varuje mimo jiné před „samozvanými sankcemi“ jednotlivců vůči občanům Ruska žijícím u nás. Jako příklad zmiňuje omezení přístupu ke službám či nerovné zacházení v práci.

Vysklené výlohy

Na sociálních sítích se v současné době šíří řada příspěvků, ve kterých lidé popisují potyčky či slovní agresi mířenou vůči Rusům. Sdílejí například fotografie výloh ruských obchodů a restaurací, které jsou posprejované hanlivými nápisy, v některých případech i vysklené.

„Situace je napjatá. Všichni na sebe hází špínu – jak z ukrajinské, tak z ruské strany proudí hodně nepotvrzených informací o různých rvačkách a napadeních,“ míní Igor.

Policie případy fyzických útoků či jiné agrese momentálně nevyšetřuje. „Žádné podobné případy centrálně nezaznamenáváme,“ řekl serveru iROZHLAS.cz mluvčí Policejního prezidia David Schön.

Ani karlovarští strážníci se zatím s podobným chováním nesetkali. „Městská policie Karlovy Vary nezaznamenala jediný případ agrese či útoku. Naše hlídky zůstávají ve stejném počtu jako doposud,“ přiblížila situaci ve městě, kde žije početná ruská menšina, mluvčí Nikola Záhorová.

Množí se ovšem nejen nenávistné komentáře, ale také kroky restaurací, obchodů či společností, které v souvisosti s děním na Ukrajině přistoupily k nerovnému zacházení s ruskými a běloruskými občany.

Například developerská firma Central Group oznámila, že nebude prodávat byty občanům Ruska a Běloruska, „kteří neodmítnou agresivní a barbarský postup svých států vůči Ukrajině“. Příslušníci obou národnosti musí podat písemné prohlášení, v němž se distancují od politiky svých vlád vůči Ukrajině.

Nemohou se ubytovat v zařízeních, která provozuje hotelová síť Pytloun. Ta přestala kvůli agresi na Ukrajině ubytovávat všechny Rusy a Bělorusy. „Pokud nám dotyčný potvrdí, že s invazí nesouhlasí, budeme mu věřit, a bude to legitimní důvod jej ubytovat, stejně jako Rusa/Bělorusa, který před tímto režimem utíká, nebo je pronásledovaný za své politické smýšlení,“ uvedla firma později.

  Zemanův výběr členů vedení ČNB přinese vyváženost, míní Fiala

Podobné postupy veřejně odsoudily ve společném prohlášení organizace Rekonstrukce státu a Siť k ochraně demokracie. Desítky signatářů vyzvaly veřejnost k odmítnutí uplatňování kolektivní viny a jakéhokoliv paušálního odsuzování občanů Ruska a Běloruska – zejména pak kroky, které by jednotlivce vylučovaly z běžného života v České republice.

„Mám za to, že solidarita by měla být produktivní postoj, že by měla pomáhat těm, s nimiž solidaritu projevuji, ne používat jiné proto, abych vybil svůj hněv. To je nepřípustné. Proto si myslím, že není dobré znemožnit občanům Ruska nalézt u nás útočiště. Opět nezapomeňme, že rovněž Rusové či Bělorusové utíkají ze svých zemí, hledají pomoc na Západě,“ řekl serveru iROZHLAS.cz Jan Motal z Masarykovy univerzity a jeden ze signatářů prohlášení.

Šikana na školách

Debatu rozpoutalo také veřejné prohlášení vysokoškolského učitele a pražského zastupitele Martina Dlouhého (TOP 09), který odmítl vyučovat ruské studenty nebo jim vést diplomové práce.

Poté, co jeho krok veřejně odsoudili jak politici, tak jeho vysokoškolští kolegové, se Dlouhý za svůj krok omluvil. „Bouchnou saze, to je snad pochopitelné. Nespravedlivě uraženým se omlouvám,‘‘ napsal na svém twitterovém účtu.

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) rozeslal v reakci na údajné případy šikany do škol dopis, v němž apeloval na to, aby učitelé nenechali vstoupit negativní důsledky aktuálních válečných událostí do vzdělávacího systému.

„Musíme mít neustále na paměti, že děti za chování dospělých nemohou a že důležitým úkolem škol je v těžkých historických obdobích posilovat zdravé vztahy. Do škol nepatří dělení na „my a oni“ ani válečné nepřátelství. Do škol jsme také poslali metodiku, jak s dětmi o těchto věcech hovořit s žádostí, aby věnovaly zvýšenou pozornost dětem dotčených národností – ukrajinské, ruské i běloruské,“ přiblížil ministr pro iROZHLAS.cz.

  Babiš: Teď není důvod, aby ČR žádala kvůli covidu pomoc zahraničí

Tuzemské vysoké školy pak v návaznosti na projevy nesnášenlivosti vůči ruským a běloruským studentům začaly vydávat prohlášení, v nichž veškeré projevy šikany odsuzují. Za své ruské a běloruské studenty se postavily například Univerzita Karlova, pražská FAMU či Masarykova univerzita.

„I když s námi cloumají emoce a hněv, nemůžeme se obrátit vůči ruským studentům, studentkám, akademikům a akademičkám na Masarykově univerzitě. Oni jsou stejnou obětí Ruské federace jako ti, kteří nyní bojují na Ukrajině,“ vyzývá studenty a profesory k toleranci rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš.

Za pomoc 20 let vězení

Skupina ruských studentů uměleckých školu DAMU, FAMU a UMPRUM zveřejnila prohlášení, kde zdůrazňují, že být ruské národnosti neznamená, že podporují režim prezidenta Vladimira Putina. Poukazují na to, že se kvůli rostoucí agresivitě lidí vůči Rusům přestávají cítit bezpečně i v prostředí vysokých škol.

„Mnozí moji krajané se obávají, že jim nebudou prodloužená víza a budou se muset vrátit do Ruska, kde se poskytnutí humanitární pomoci oficiálně označuje za velezradu a trestá se 20 lety vězení,“ upozorňuje ve videu studentka Varva Shatunova.

Také Jan Motal považuje rostoucí agresivitu za velmi nebezpečnou. „Přistoupit na etnickou nenávist znamená přijmout pohled na svět, který používá Kreml při prosazování svých zájmů,“ připomíná mediální etik.

„Je zcela správné se tvrdě a jasně postavit ruské státní moci, institucím, mocenských silám, propagandě. Je potřeba na všech frontách bránit svobodu Ukrajiny a postavit se agresorovi. Ale je nepřijatelné, abychom opakovali chyby z minulosti a rozpoutávali etnickou nenávist. Naše země s tím má velmi špatné zkušenosti.“

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..