svet.sme.skMaďarská občanská unie, známá jako Fidesz, je u moci 12 let. Její dominanci chce přerušit koalice šesti stran, sjednocená za jasným cílem: sesadit současného maďarského premiéra Viktora Orbána. Předvolební průzkumy lákají ke sledování těsného souboje, experti ale upozorňují, že s ohledem na volební systém to zas tak horké být nemusí. „Kdybych si měl vsadit, tak na Orbána,“ říká pro iROZHLAS.cz Vratislav Havlík z Masarykovy univerzity.
Než Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, byla stěžejním tématem maďarských voleb obrana „tradičních hodnot“ a ochrana dětí před „LGBT propagandou“. Ruský vpád to však narušil. Dalo se předpokládat, že to bude znamenat problém především pro vládnoucí stranu Fidesz. Její lídr Viktor Orbán byl totiž na návštěvě v Moskvě začátkem února.
„Stejně to nevedlo k tomu, že by si řekli, že vztahy Orbána s Putinem jsou něco, co by je přimělo k tomu, že ho přestanou podporovat,“ analyzuje nálady voličů Pavlína Janebová z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).
Může to podle ní souviset s obecným narativem obyvatel ve válečných časech: podporovat stabilního vůdce. „Orbán se tak často prezentuje. Jako někdo, kdo Maďarsko ubrání,“ dodává pro iROZHLAS.cz.
Očekávání, že ruská agrese bude – společně s Orbánovou návštěvou Kremlu – znamenat nižší preference, se nenaplnila. Fidesz navzdory tomu na konci měsíce posiloval. „Původní hypotéza, že to téma bude pro Orbána velice nevýhodné a nutně na tom ztratí, byla naivní,“ konstatuje Vratislav Havlík z Masarykovy univerzity.
Svou roli v tom sehrála také média. „(Orbánovo) zakořenění v médiích je značná a efektivní propaganda. Ti, co ho neměli rádi, ho dál nemají rádi. Zároveň ti, co ho podporují, tak se dost možná ani nedostávají k jiným informacím. Zareagoval na to zesílenou kampaní, která by se dala shrnout parafrází: Já jsem zastáncem silné Karpatské kotliny, v tomto regionu válka nebude a já jsem tím garantem vaší bezpečnosti,“ popisuje politolog.
Proti tomu se však na sociálních sítích vymezil představitel sjednocené opozice Péter Márki-Zay: „Orbán a Putin, nebo Západ a Evropa – to jsou ty hranice. Je to výběr mezi temnou nebo správnou stranou historie.“
Současná vláda „balancuje na tenkém ledě“. Rozhodla se akcentovat bezpečnost obyvatelstva. „Nejdůležitější pro Fidesz je, aby se Maďarsko nezapojilo (do války na Ukrajině), proto například odmítají posílat zbraně,“ vysvětluje expertka AMO.
Orbán se v pondělí po schůzce s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem postavil proti myšlence, že by Severoatlantická aliance mohla nad Ukrajinou zavést bezletovou zónu, o kterou opakovaně požádal Kyjev. „NATO je obranná aliance. Nemá se zapojovat do vojenských akcí mimo své území,“ zdůraznil maďarský premiér.
Jeho vláda také odmítla, že by měly být sankce Evropské unie rozšířeny na dovoz energií z Ruska. Embargo na ruský plyn a ropu by podle Budapešti představovalo pro Maďarsko i některé další členské země EU téměř „neúnosnou zátěž“. Pokud by takový návrh padl, dostal by od země veto.
Zdrženlivý postoj Viktora Orbána nenechal chladným ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Prostřednictvím videa na summitu EU k němu přímo promlouval: „Poslyš, Viktore, víš, co se děje v Mariupolu?“
Reakce společnosti je naproti tomu přívětivá. Znatelná je míra podpory uprchlíků přicházejících z Ukrajiny. „Pro Maďarsko je situace speciální tím, že tam přichází mnoho lidí, kteří jsou etničtí Maďaři žijící na Ukrajině,“ vysvětlila analytička Janebová.
Otázka postoje k uprchlíkům je pro Orbánovu vládu zapeklitá. Při migrační vlně v roce 2015 bylo její stanovisko velmi odmítavé. Teď je situace jiná. Maďarský premiér označuje lidi prchající z Ukrajiny za „skutečné uprchlíky“, zatímco lidé přicházející z Blízkého východu tituloval jako „ekonomické migranty“.
Dalším klíčovým aspektem je akcent na maďarskou diasporu v okolních státech. Odbornice Janebová upozornila na to, že se Orbán dříve snažil komunikovat s Maďary napříč hranicemi. „Což bylo donedávna také sporem mezi Maďarskem a Ukrajinou. Orbánova vláda je obviňovala, že zavedením jazykového zákona, popírá uznávání práv maďarské menšiny,“ řekla.
Identitární otázky
Experti, které oslovil server iROZHLAS.cz, nenacházejí v maďarské předvolební kampani jiné dominantní téma, než právě současná válka na Ukrajině. Shodují se nicméně na tom, že společnost je dlouhodobě rozdělena – což značí také podobná procenta, která získávají uskupení v průzkumech.
Docent Havlík z Masarykovy univerzity upozornil na „dělící linie“ u Maďarů. Zatímco v tuzemsku jsme zvyklí volit na základě socioekonomických aspektů, jsou pro nás důležitá témata jako vládní škrty a daňová politika. Maďaři se rozhodují s ohledem na kulturní preference.
„Jedni tendují ke konzervativismu a spíše euroskepticismu, zdůrazňování národních hodnot. Druzí budou spíše otevření do Evropy, liberálně, levicově smýšlející,“ vysvětluje.
Z toho důvodu jsou patrné důrazy na identitární témata, odkazování se na „maďarskost“ a roli Maďarů v regionu.
Program? Kritika
Fidesz na jedné straně a sjednocená opozice na straně druhé se nesnaží zalíbit voličům prostřednictvím výbušných témat. Strefují se spíše do sebe navzájem. Klíčovým motivem vládní strany je poukazovat na úspěchy vlastní administrativy a kritizovat sjednocenou opozici, ukazovat na její nekompetentnost.
Kromě toho zdůrazňuje prosazování národních zájmů. Orbán orientuje maďarskou politiku směrem na východ. „Mají jinou představu o evropské integraci, chce silnější pravomoci pro národní státy. Zejména, aby mohly vetovat zásadní návrhy. Jejich zahraniční politika je výrazně více přátelská k východu,“ hodnotí pro iROZHLAS.cz Havlík.
To se plně ukázalo při postoji k uvalování sankcí na ruský plyn. Podle politologa ale nelze očekávat bližší příklon k Rusku. „Orbán je pragmatik a ví, co má nebo nemá dělat. Ví, že přátelstvím s Putinem by toho mohl více ztratit než získat,“ doplňuje.
S diskurzem této politiky by mohla napomoci také v březnu zvolená prezidentka Katalin Nováková. Ta usedne do úřadu 10. května. Ve 44 letech stane se první ženou v čele Maďarska a nejmladší prezidentkou Evropské unie. V politice přitom není žádným nováčkem.
edná se o členku Fidesz, strana ji do funkce v prosinci nominovala. Je někdejší poslankyní, byla dokonce součástí Orbánovy administrativy jako ministryně pro rodinu. I proto se o ní dříve mluvilo jako možné prodloužené ruce současného premiéra. Taková tvrzení však odmítala: „Ti, kdo říkají, že budu v této funkci pouhou loutkou, neponižují jen mě, ale všechny ženy.“
Že by čerstvě zvolená prezidentka nějakým zásadním způsobem napomohla možné další vládě Viktora Orbána, si nemyslí ani analytička Janebová. Role prezidenta Maďarska je v daném politickém systému spíše formální, až ryze reprezentativní.
„Nelze předpokládat, že v případě pokračování vlády Fidesz by jim to nějak významně komplikovala. Naopak můžeme čekat, že u aktuální opozice bude některé její iniciativy blokovat,“ zamýšlí se.
„Pokud by ale Fidesz nebyl u vlády, byla by Nováková nejvýše postavenou osobností strany a mohla by komunikovat jejich sdělení. Určitě by využívala svých rétorických možností,“ dodává Janebová.
‚Rozkročená koalice‘
Právě o sesazení strany, vládnoucí v Maďarsku 12 let, se zasazuje opoziční koalice. Jedná se o uskupení šesti stran, které na první pohled působí dost nesourodě – její součástí jsou zelení, socialisté, liberálové i krajně pravicový Jobbik. Motivace je však zřetelná: porazit Orbána. A jak se zdá, nic jiného než utvoření velkého bloku, nefunguje.
Koalice se soustředí na kritiku vládní strany a předání vzkazu voličům, že je třeba obměna sil u moci a zemi nasměrovat na jinou dráhu. „Z jejich komunikace je zřetelné, že Fidesz nastavuje agendu a oni reagují. Jedním z jejich hlavních témat je míra korupce v Maďarsku – a říkají to proto, že aktuální vláda a na ni napojené byznysové a jiné subjekty, se vykazují její velkou mírou,“ uvádí expertka AMO.
Do čela sjednoceného bloku se jako nezávislý kandidát postavil 49letý ekonom Peter Marki-Zay, starosta města Hódmezővásárhely, které bylo do té doby tradiční Orbánovou baštou.
Kdo by ale čekal úplný protipól vůči konzervativní politice Orbána, ten se zmýlil. Nejedná se o žádného liberála, podporuje značnou část tvrdé migrační politiky současné vlády. Z náboženských důvodů je proti potratům. Přislíbil ale, že zruší zákony, které míří proti sexuálním menšinám. Podrobný profil opozičního lídra jsme dříve popsali zde.
Co je ovšem zcela odlišné od politiky Fidesz, je příklon k západoevropským státům. „Je to jeden z bodů koaličního programu – napravit strany mezi Maďarskem a Evropskou unií,“ vyzdvihuje Janebová.
Pokud by koalice volby za týden vyhrála, čekala by ji další překážka. Musela by se vypořádat se strukturálními podmínkami. „Zaprvé nemají šanci získat dvoutřetinovou většinu, aby mohli změnit ústavu. To bude samo o sobě zajímavé sledovat, vzhledem k tomu, že probíhali diskuse o tom, že by prohlásili její současnou podobu za nelegálně přijatou. Je na stole spousta možností. Zadruhé je problém v tom, že Fidesz se za posledních 12 let důkladně zasíťoval ve strukturách státu – nejen v jeho institucích, ale také co se týče třeba byznysových vztahů. Působit v této struktuře by bylo pro případnou vládu opozice asi poměrně složité,“ říká analytička.
Šance na vítězství
Volební průzkumy se dlouhodobě ukazují vyrovnané. Dávají tušit těsnému souboji. Z průzkumu, který provedl Republikon Institute mezi 16. a 18. březnem, vyplývá, že podpora nacionalistického Orbánova Fideszu je na 49 procentech, naproti tomu 46 procent má koalice. Celkem 67 procent voličů uvedlo, že volit půjde určitě.
„Při dané podobě volebního systému a za současné těsnosti preferencí, náskok nemusí znamenat vítězství,“ zdůrazňuje Havlík. Volební systém v Maďarsku má výrazné většinové prvky a umožňuje proti sobě kandidovat pouze silným blokům. Malé strany v něm nemají šanci.
„Je nanic, kolik máte v celorepublikovém průzkumu procent, protože voliči mohou být rovnoměrně rozložení. Kdežto většina poslanců se volí prostřednictvím jednomandátových obvodů,“ říká politolog pro iROZHLAS.cz. „Fidesz navíc v posledních letech několikrát měnil volební zákon a přepisoval volební okrsky tak, aby mu to vyhovovalo,“ doplňuje analytička.
Ze 199 míst v Zemském sněmu je 106 voleno v jednomandátových obvodech. Tam je schéma obdobné jako ve Velké Británii, kdy občané volí svého zástupce. Oproti například hlasování do českého Senátu je rozdíl v tom, že je volba jednokolová. Není tedy možné drolit spektrum a je třeba postavit silného kandidáta.
Zbylých 93 mandátů se přerozděluje poměrným způsobem. Klíčový je výsledek hlasování celostátní kandidátky. Nutný je ale zisk aspoň pěti procent hlasů – u koalic o dvou stranách je hranice 10procentní, při třech a více stranách 15procentní.
Rozhodnout by tak nakonec podle expertů mohlo procento nerozhodnutých voličů. Těch je mezi Maďary zhruba 16 procent, uvedla agentura Reuters.
Jejich preference týden před volbami zjišťoval Republikon Institute: 41 procentech voličů se přiklonilo ke straně Fidesz. Což je o jeden procentní bod více než v únoru. Zatímco podpora opozice zůstala nezměněna na 39 procentech.
Maďarské parlamentní volby jsou jednodenní. Konají se přesně za týden – v neděli 3. dubna. Volební místnosti se otevřou v sedm hodin ráno a uzavřou o 12 hodin později.
