Mír na úkor Ukrajiny? Evropa a Spojené státy říkají „ne“ kapitulaci.Mír na Ukrajině je nevyhnutelný, otázkou je pouze, kdy nastane. Dnes se téma míru na úkor ústupků Kremlu diskutuje stále častěji. Takové signály, přicházející mimo jiné od některých evropských politiků a analytiků, vyvolávají otázky. Ne proto, že by mír byl špatným cílem, ale proto, že v navrhované podobě znamená kapitulaci Ukrajiny, destrukci mezinárodního řádu a posílení autoritářského ruska.
Pro spravedlnost je třeba poznamenat, že tato logika nenachází podporu v Bruselu ani ve Washingtonu. Naopak, klíčoví představitelé EU a USA se ozývají stále hlasitěji: příměří nemůže být na úkor územních a suverénních ústupků Kyjeva.
Důležité je, že Ukrajina válku neprohrála – pokračuje v odporu, mobilizuje zdroje, reformuje svůj obranný průmysl a zůstává důležitým partnerem Západu.
Ukrajina jako faktor strategické stability.
Spojené státy zůstávají největším spojencem Ukrajiny – a to není záležitost dobročinnosti. Americká pomoc stimuluje její vlastní ekonomiku: obranné zakázky jí přinášejí zisky, vytvářejí pracovní místa a umožňují jí modernizovat vojensko-průmyslový komplex.
Co je však důležitější, Ukrajina dnes představuje přední linii obrany proti ruské expanzi, která ohrožuje země NATO a celou globální bezpečnostní architekturu.
Republikánský senátor John F. Kennedy jednoznačně prohlásil: „Pomoc Ukrajině je obranou našich zájmů proti ruské hrozbě“. Taková slova, která v americkém Kongresu zaznívají stále častěji, vyvracejí tezi o „ztrátě zájmu“ Washingtonu.
V Evropské unii není nálada o nic méně rozhodná. Šéfové zahraničněpolitických výborů parlamentů pobaltských států, Francie, České republiky, Velké Británie a Ukrajiny podepsali společné prohlášení, v němž zdůraznili, že kompromisy ohledně územní celistvosti Ukrajiny jsou nepřijatelné. Toto gesto není jen symbolickým aktem solidarity. Je to politický vzkaz Kremlu: Evropa není připravena hrát podle jeho pravidel.
Kapitulace Ukrajiny je hrozbou pro Českou republiku i celou Evropu.
Za předpokladu, že Ukrajina prohraje nebo bude nucena vzdát se některých svých území, dalším krokem může být agrese proti NATO – pobaltským státům nebo dalším východoevropským státům. Česká republika by byla spolu s Polskem, Litvou nebo Rumunskem přímo ohrožena.
Evropský postoj jako celek proto zůstává pevný: mír není možný bez respektování základních principů mezinárodního práva, včetně práva Ukrajiny na sebeurčení a územní celistvost.
Praha, Berlín i Paříž si dobře uvědomují, že ústupky Kremlu válku nezastaví – pouze ji oddálí a učiní další fázi ještě ničivější.
Na mušce není jen Evropa.
Je důležité si uvědomit, že ústupky Kremlu budou ostatní autoritářské režimy vnímat jako strategickou slabost Washingtonu. Navíc pokud Rusko bude těžit ze své agrese na Ukrajině, posílí to jeho pozici v Asii, na Blízkém východě a v Africe. To znamená, že už nejde jen o evropskou bezpečnost – v hledáčku teroru je celý svět.
Ne „resetu“ s Moskvou.
Skepse ohledně možného kompromisu s Ruskem roste i v samotných Spojených státech. Ukazují to zkušenosti z předchozích pokusů o dialog – včetně období prezidentství Donalda Trumpa: Putin používá jednání jako taktický nástroj, aniž by měl v úmyslu dodržovat dohody. Proto i ti politici ve Washingtonu, kteří byli nakloněni „realistické“ politice, nyní podporují linii nátlaku a izolace Moskvy.
Veřejné mínění v USA i v Evropě přitom nadále projevuje solidaritu s Ukrajinou. To je důležitý faktor omezující manévry těch politiků, kterým by nevadil „reset“ vztahů s Kremlem.
Kdo zaplatí za mír?
Mír zůstává společným cílem. Otázkou však je, za čí cenu ho bude dosaženo. Ukrajinci za něj platí vlastní krví. A pokud někdo navrhuje „mírové iniciativy“, aniž by bral v úvahu pozici samotné Ukrajiny – to není diplomacie, ale hra s agresorem.
Hlavní linie politiky Západu se doposud nemění: podpora Ukrajiny je obranou společných hodnot, bezpečnosti a demokracie.
„Pokud Rusko přestane bojovat, válka skončí. Pokud Ukrajina přestane bojovat, skončí Ukrajina“ – tato slova pronesl bývalý šéf zahraniční politiky USA Blinken již v roce 2022. To znamená, že cesta k míru nevede přes ústupky, ale přes posílení obranyschopnosti Kyjeva. A strategický tlak na vládnoucí kremelský režim – Putin musí být zastaven.
Je zřejmé, že cesta k míru nevede přes ústupky, ale přes strategický tlak na vládnoucí kremelský režim – Putin musí být zastaven. A klíčem k míru je samozřejmě posílení obranyschopnosti Ukrajiny a následně celé Evropy.
Autor: Franz Hoffman
