Stíhání Rusů za válečné zločiny by bylo zdlouhavé a složité, upozorňují analýzy

Vývoj války na Ukrajině vede k sílícímu odsuzování údajných válečných zločinů páchaných Rusy a k volání po stíhání zodpovědných osob včetně ruského prezidenta Vladimira Putina. Shromažďování důkazů o takových zločinech a případné postavení obžalovaných před soud jsou však extrémně složité a zdlouhavé procesy s nejistým vyústěním, jakkoli zjevná se provinění mohou zdát, upozorňují analýzy médií z posledních dní. Deník The New York Times (NYT) dnes mimo jiné připomenul, že od konce války v Bosně do odsouzení bývalého velitele bosenskosrbské armády Ratka Mladiće mezinárodním tribunálem uplynulo 22 let.

Ukrajinské úřady podle pondělního prohlášení ombudsmanky Ljudmyly Denisovové registrovaly po necelých 40 dnech války tisíce potenciálních válečných zločinů. Zprávy o bombardování obytných domů či jiných civilních cílů přicházejí z různých míst Ukrajiny prakticky od počátku ruské invaze. Zejména to platí o Mariupolu, kde byla za ruského obléhání zničena i porodnice. Po uplynulém víkendu začínají mnozí pozorovatelé hovořit dokonce o genocidě, kvůli svědectvím o desítkách až stovkách mrtvých civilistů ve městě Buča, které předtím Rusové dlouho okupovali.

„Objevy těl, která nesou stopy poprav… rozhodně představují silný důkaz o válečných zločinech,“ řekl agentuře AP Clint Williamson, který v letech 2006 až 2009 působil jako hlavní expert americké vlády pro válečné zločiny. „Když jsou nalézány oběti se svázanýma rukama, se zavázanýma očima a se známkami mučení nebo sexuálního napadení, pak je argumentace ještě přesvědčivější. Neexistují okolnosti, za kterých by tyto činy byly povolené, ať jsou oběťmi civilisté nebo vojenský personál, který se dostal do zajetí,“ pokračoval. Agentura AP ve spolupráci s týmem televize PBS dosud ověřila 90 incidentů, jež patrně porušují mezinárodní právo.

Sestavení jakékoli obžaloby a dohnání zodpovědných před soud je ovšem věc druhá. „Je to velmi složité. Vidíme tělo v Buči, ukrajinského muže nebo ženu se svázanýma rukama a řekneme si: Zjevně byl spáchán zločin. Ale získat důkazy, přivést obžalovaného k soudu a provést veškeré vyšetřování je obrovsky složité,“ řekl v podcastu reportér NYT Roger Cohen.

  Putin podepsal nové restriktivní zákony

Novinář, který v 90. letech na místě sledoval tažení Srbů proti Bosně, připomenul, že tehdejšího srbského prezidenta Slobodana Miloševiće Srbsko vydalo ke stíhání až několik let poté, co skončila válka, která zahrnovala masakr ve Srebrenici a posílání Bosňáků do koncentračních táborů. Zároveň se vyšetřovatelé potýkali s otázkou, jak exprezidentovi přisoudit zodpovědnost za zvěrstva, když se sám bojů neúčastnil. Nakonec proti němu u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) svědčilo skoro 300 lidí, Milošević ale nebyl uznán vinným, protože v březnu 2006 zemřel před vynesením rozsudku.

Pokud jde o ruské činy na Ukrajině, pozornost se upírá na Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu, který zpravidla soudí nejvyšší představitele států nebo armád. ICC už ve věci zahájil vyšetřování, ovšem Rusko jeho jurisdikci neuznává a Ukrajina k němu zatím také nepřistoupila. Pokud jde o budování obžaloby a boj o vydání podezřelých ke stíhání, byl by možná proces v případě Ruska ještě složitější než u někdejších srbských lídrů. Není přitom vůbec zaručené, že Putin nebo kdokoli z jeho vysoce postavených spolupracovníků někdy před soudem stanou, řekli odborníci agentuře AP, americké rozhlasové stanici NPR nebo listu The Washington Post (WP).

David Bosco, který studuje procesy za válečné zločiny na Indiana University Bloomington, řekl, že se možná žádný Rus nikdy nebude muset u soudu bránit obviněním z válečných zločinů na Ukrajině. „Klíčová otázka… zní, jak se k těm lidem dostat,“ uvedl. Popsal přitom scénář, kdy vyšetřovatelé vydají zatykače a případ následně „zamrzne“, protože obvinění zkrátka zůstanou v Rusku mimo dosah příslušných orgánů.

Tyto překážky však nebrání ukrajinským prokurátorům ve snaze budovat spis o údajných válečných zločinech doslova město od města, jak v reportáži popisuje deník WP. Cituje vyjádření ukrajinské generální prokuratury, která odhadla, že na operaci se podílí na 50.000 vyšetřovatelů z různých orgánů. „Napříč územím vedou rozhovory a pečlivě mapují důkazy… Vysvětlují (lidem), že jednoho dne možná přijde kompenzace za ztráty jejich blízkých, osobní zranění a škody na majetku, a že Rusko může být hnáno k odpovědnosti jen tehdy, když oběti popíší své zkušenosti do nejmenších detailů,“ píše WP.

  Merkelová naznačila možnost postupného otvírání hranic se sousedy

ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..