Valné shromáždění OSN schválilo vyloučení Ruska z rady pro lidská práva

alné shromáždění OSN ve světle zpráv o vraždění civilistů na Ukrajině schválilo přerušení ruského členství v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC). Příslušný návrh rezoluce podpořilo 93 zemí, proti se vyslovilo 24 a dalších 58 se zdrželo, ukazují konečné výsledkyhlasování. Nesouhlas s krokem prosazovaným skupinou zemí v čele se Spojenými státy vyjádřily mimo jiných Čína a Írán. Ukrajina přerušení ruského členství přivítala. Rusko výsledek hlasování označilo za protiprávní a politicky motivovaný krok.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba na twitteru přivítal přerušení ruského členství v UNHRC. „Váleční zločinci nemají v orgánech OSN zaměřených na ochranu lidských práv co dělat. Děkujeme všem členským státům, které podpořily příslušnou rezoluci Valného shromáždění OSN a zvolily správnou stranu dějin,“ napsal na twitteru šéf ukrajinské diplomacie.

Rusko obvinění popírá. Moskva o válce na Ukrajině, která začala 24. února, hovoří jako o „speciální vojenské operaci“. Scény z Buče, které odsoudila řada západních představitelů, označuje za podvrh.

„Litujeme toho, ale budeme dál hájit naše zájmy všemi legálními prostředky,“ uvedl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury AFP v rozhovoru s novináři britské televize. „Rusko pokládá rozhodnutí VS OSN o pozastavení svého členství v radě za protiprávní a politicky motivovaný krok. Jeho cílem je demonstrativně potrestat svrchovaný členský stát OSN, který uskutečňuje nezávislou domácí a zahraniční politiku,“ prohlásil zástupce stálého představitele Ruska u OSN Gennadij Kuzmin podle agentury TASS.

Výsledek hlasování Valného shromáždění OSN ale přivítala řada západních představitelů. „Barbarské činy Putinova režimu na Ukrajině a přibývající důkazy o válečných zločinech znamenají, že Rusko již nemůže mít místo v UNHCR,“ napsala na twitteru šéfka britské diplomacie Liz Trussová. Rusko se podle ní stalo globálním vyvrhelem.

„Izolace Ruska pokračuje a sílí,“ řekl francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian. „Závažné zločiny spáchané ruskými silami na ukrajinském civilním obyvatelstvu jsou neslučitelné s členstvím v orgánu OSN, který hájí a prosazuje lidská práva,“ prohlásilšéf unijní diplomacie Josep Borrell.

  EPP pozastavila členství šéfovi Fideszu v Evropském parlamentu

Svět vyslal podle americké ambasadorky při OSN Lindy Thomasové-Greenfieldové jasný signál, že utrpení obětí a přeživších nebude ignorováno. „Zajistili jsme, že vytrvalému a hrubému porušovateli lidských práv nebude umožněno zastávat vedoucí pozici v této oblasti v OSN,“ řekla podle agentury AP.

UNHRC je orgán OSN sdružující 47 států, jehož deklarovaným cílem je prosazovat a chránit lidská práva po celém světě a věnovat se případům jejich porušování. Ruské členství bylo aktuálně ve druhém roce obvyklého tříletého období. Jeho pozastavení bude v platnosti, dokud VS OSN dnešní rozhodnutí nezvrátí, nebo do konce příštího roku, kdy členství Ruska končí.

Po dnešním hlasování se Rusko stalo druhou zemí, kterou kdy potkalo pozastavení členství. V březnu 2011 přišla o místo v radě Libye kvůli tvrdému potlačení protestů proti vládě Muammara Kaddáfího, tehdy ovšem krok podpořili i libyjští diplomati v New Yorku a Ženevě, píše list The New York Times (NYT).

K vyloučení člena UNHRC je zapotřebí dvoutřetinová podpora takového kroku ve VS OSN, přičemž se počítají pouze hlasující země. Zakládající dokument orgánu uvádí, že důvodem pro odebrání členství je hrubé a systematické porušování lidských práv ze strany daného člena. „S členstvím v Radě se pojí zodpovědnost zachovávat vysoké lidskoprávní standardy,“ píše se na webu organizace sídlící v Ženevě.

Pozastavení ruského členství prosazovala společně s USA a Ukrajinou také Evropská unie. Ukrajinský velvyslanec při OSN Serhij Kyslycja před hlasováním uvedl, že činy, které na Ukrajině páchají ruští vojáci, lze označit za válečné zločiny i genocidu. Připomenul při tom skoro 30 let staré události ve Rwandě, kdy podle něj mezinárodní společenství umožnilo genocidu svou lhostejností. Ruský představitel za množících se důkazů o devastaci obytných domů a zabíjení civilistů opět odmítl veškerá obvinění a návrh rezoluce vykresloval jako součást snahy Washingtonu posílit svůj vliv a praktikovat „lidskoprávní kolonialismus“.

  KLDR urychlí budování svého jaderného arzenálu, řekl Kim Čong-un

Deník NYT označil výsledek hlasování za „velkou diplomatickou facku Rusku“ a psal o jakémsi „barometru“ pobouření ve světě ohledně činů ruských vojáků. Odstavení Ruska z UNHRC podpořila také Česká republika a s ní zbytek zemí EU, dále například Švýcarsko, i Srbsko. Proti společně s Ruskem hlasovali Čína, Írán, KLDR nebo Bělorusko, zdržely se Brazílie, Indie, řada afrických zemí nebo Saúdská Arábie.

Někteří zástupci zemí, které návrh nepodpořily, hájili svůj postoj tím, že daný krok může oddálit konec války nebo že je nejdříve potřeba údajné válečné zločiny nezávisle vyšetřit. Čínský velvyslanec Čang Ťün navrhovanou rezoluci odsoudil jako „zpolitizovanou“ a „kvapnou“. „Nesouhlasíme s dvojím metrem a nesouhlasíme s vytvářením tlaku na jiné země ve jménu lidských práv,“ uvedl, aniž by kritizoval ruský útok na sousední zemi.

Poslední dny války na Ukrajině přinesly příval zpráv o krvavých represích ruských vojáků proti obyvatelům okupovaných obcí na severu země, odkud se Rusové asi po měsíci stáhli. Největší pozornost přitáhly snímky mrtvol v civilním oblečení na ulicích v obci Buča, média ale přináší svědectví o hrůzných činech také z nedaleké Boroďanky, z Černihiva nebo města Trosťanec v Sumské oblasti.

Ukrajinský velvyslanec Kyslycja dnes vyzýval členy mezinárodního společenství, aby ukázali, že nejsou „lhostejnými diváky“. Hlas proti vyloučení Ruska z UNHRC označil za „zmáčknutí spouště“, výsledný červený symbol na obrazovce zase přirovnal ke krvi nevinných lidí. Hovořil při tom o potřebě zachránit lidskoprávní radu OSN „zaparkovanou“ na břehu před „potopením“.

V UNHRC se do roku 2020, tedy za prvních 14 let její existence, vystřídalo 117 zemí, přičemž orgán přijal skoro 1800 rezolucí a spustil 31 vyšetřovacích misí. V březnu jmenovala rada tři členy komise, jejímž úkolem je vyšetřit možné porušování lidských práv ze strany ruských sil při invazi na Ukrajinu. Podle NYT bylo Rusko aktivním členem rady a stavělo se proti jakýmkoli usnesením kritizujícím konkrétní země, mimo jiných Sýrii a Bělorusko.

  Trump chce po nejvyšším soudu zrušit výsledek voleb ve Wisconsinu

ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..