Vyjednávání o obranné česko-americké smlouvě DCA by mohla začít ve druhé polovině května. Očekává to náměstek ministryně obrany Jan Havránek. Český vyjednávací tým povede on, složen bude ze zástupců ministerstev obrany a zahraničí, zapojeni ale do něj budou také zástupci dalších úřadů. Havránek to ČTK řekl ve Washingtonu, kde se ve čtvrtek ministryně obrany Jana Černochová dohodla na záměru smlouvu uzavřít se svým americkým protějškem Lloydem Austinem.
Smlouva DCA (Defense Cooperation Agreement) má právně zajistit případné působení amerických vojáků na českém území. Samotné nasazení Američanů v Česku nebude pouze na základě této smlouvy možné, musela by ho, stejně jako v současné době, schválit vláda a následně parlament. Podobný dokument dosud se Spojenými státy uzavřelo 24 členských zemí NATO. Černochová po jednání s Austinem řekla, že by oproti podobným smlouvám, které mají okolní země, měla být česko-americká dohoda obecnější.
Podle Havránka návrh na projednání možnosti uzavřít smlouvu vznikl před několika týdny. „Následovaly velmi neformální konzultace, abychom si nastavili očekávání, o čem by ta smlouva byla a o čem ne,“ řekl. Černochová zároveň s ministrem zahraničí Janem Lipavským informovala Bezpečnostní radu státu. Z následného jednání i na vládní úrovni vzešel pro ministryni obrany mandát, aby v Pentagonu ve čtvrtek oficiálně potvrdila český zájem jednání zahájit. To samé za americkou stranu učinil Austin. „Vzhledem k současné bezpečnostní situaci a vzhledem k tomu, že s drtivou většinou spojenců v rámci NATO už Američané smlouvu uzavřenu mají, tak si nedokážu představit, že by Česká republika návrh na sjednání smlouvy odmítla,“ poznamenal Havránek.
Následovat nyní bude první oficiální setkání vyjednávacích týmů nad předběžným návrhem textu, který již Česká republika ze Spojených států dostala. Havránek zasedání očekává do konce května. Česko ještě předtím musí sestavit vyjednávací tým. Tvořit ho budou zejména zástupci ministerstva obrany a zahraničních věcí, přizvány ale budou i další úřady podle oblastí, kterých by se smlouva mohla dotknout, například ministerstvo financí kvůli otázce placení daní nebo ministerstvo spravedlnosti z důvodu otázek trestně-právní odpovědnosti. „První jednání s USA bude vypadat tak, že vůbec projdeme návrh textu smlouvy, jednotlivé části a řekneme si, o jakých částech a v jakém pořadí budeme jednat,“ poznamenal Havránek.
Česká strana si podle něj vypomůže podobnou smlouvou, která byla připravena v minulosti v souvislosti se zamýšleným zřízením americké radarové základny v ČR. Sloužit bude pouze jako „referenční rámec“ pro současný návrh.
Délku vyjednávání Havránek odhadl na několik měsíců. Na Slovensku byla podle něj smlouva domlouvána asi rok a půl. „Z obou stran je ale velký zájem, aby se jednalo velmi rychle,“ poznamenal.
Podrobnosti smlouvy nechtěl před začátkem samotného jednání komentovat. Obecně by podle něj mohla například identifikovat, kde a za jakých podmínek by mohli američtí vojáci působit.
Vzhledem k závazkům obsaženým v návrhu dohody půjde o mezinárodní smlouvu podléhající souhlasu vlády a parlamentu a ratifikaci prezidentem republiky (tzv. prezidentskou smlouvu). Ve Spojených státech však tato dohoda nevyžaduje souhlas Kongresu a její sjednání je schvalováno na exekutivní úrovni.
