Kyjev zveřejnil jména a snímky deseti podezřelých z Buče

Ukrajinská generální prokuratura dnes zveřejnila jména deseti ruských vojáků, kteří jsou podezřelí z účasti na zvěrstvech ve městě Buča u Kyjeva, kde ruské jednotky během krátké okupace podle místních úřadů zavraždily stovky civilistů. Generální tajemník OSN António Guterres při dnešní návštěvě tohoto místa podle agentury AFP vyzval Rusko, aby spolupracovalo s Mezinárodním trestním soudem (ICC) při vyšetřování možných válečných zločinů spáchaných během ruské invaze na Ukrajinu.

Deset ruských vojáků a poddůstojníků se podle generální prokurátorky Iryny Venediktové podílelo na hrubém zacházení s místními obyvateli a také je olupovali. Prokuratura prověřuje podezření, zda se nepodíleli i na vraždění.

„Právě (tito vojáci) unášeli bezbranné civilisty jako rukojmí, mučili je hladem a žízní, drželi je svázané se zavázanýma očima, trápili je a bili,“ uvedla prokurátorka. Rusové se podle ní snažili z Ukrajinců dostat informace o pozicích ukrajinských sil, ale k mučení docházelo i zcela bezdůvodně. Ruští vojáci vyhrožovali, že rukojmí zavraždí, a imitovali popravy,“ dodala.

Rusko napadlo Ukrajinu před 64 dny, kdy rozpoutalo největší konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Boje si podle odhadů již vyžádaly desítky tisíc mrtvých. Ukrajinská prokuratura vyšetřuje tisíce podezření ze spáchání válečných zločinů a již identifikovala stovky podezřelých.

Unijní úřad pro justiční spolupráci Eurojust v pondělí informoval, že Mezinárodní trestní soud (ICC) se zapojí do vyšetřování možných válečných zločinů a zločinů proti lidskosti na Ukrajině, na němž už teď spolupracují Polsko, Litva a Ukrajina. Rusko opakovaně čelí kritice západních zemí i neziskových organizací, že se při své agresi vůči Ukrajině dopouští válečných zločinů. Moskva to popírá.

Možné porušení mezinárodního práva na Ukrajině už vyšetřují trestní orgány některých zemí, jako je Británie, Německo či Česko, kde se možným zločinům věnují policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ).

V souvislosti s možnými zločiny spáchanými na Ukrajině se nejčastěji mluví o masovém zabíjení v Buči u Kyjeva, kde podle Ukrajiny ruské síly zabily přes 400 lidí. Podle odborníků na mezinárodní právo by tyto vraždy mohly naplňovat skutkovou podstatu válečných zločinů i zločinů proti lidskosti.

Ruská armáda zesiluje ofenzivu na východě Ukrajiny, uvádí Kyjev

Ruská armáda zesiluje svou ofenzivu na Ukrajině, největší aktivitu vyvíjí na východě a severovýchodě země, oznámil dnes ukrajinský generální štáb. Ruské jednotky své síly soustředí zejména ve směru na Izjum a pokračují v ostřelování Charkova. V Černém moři se nyní nachází zhruba 20 plavidel ruského námořnictva včetně ponorek, uvedlo britské ministerstvo obrany na twitteru.

„I přes ostudnou ztrátu výsadkové lodi Saratov a křižníku Moskva si ruská černomořská flotila udržela schopnost zasáhnout ukrajinské a pobřežní cíle,“ napsala britská vojenská rozvědka. V ranním hlášení poznamenala, že pro jiná, než turecká válečná plavidla je i nadále uzavřená úžina Bospor a Rusko tedy nemá jak nahradit raketový křižník Moskva, který byl potopen v polovině dubna.

Ruské síly nicméně pokračují s ostřelováním ze země i ze vzduchu. Podle ukrajinského generálního štábu ruská armáda převelela vzdušné síly a na 500 jednotek techniky k Izjumu. Dřívější analýza amerického Institutu pro studium války (ISW) uvedla, že právě u tohoto města jižně od Charkova těží ruský postup ze stavu ukrajinských obranných pozic, které nejsou tak dobře připravené, jako na donbaské frontě.

Ve směru na Doněck ruské jednotky pokračují v ostřelování podél linie dotyku ve snaze obklíčit ukrajinské síly. Intenzivní palba pokračuje i na vesnice Marjinka a Očeretyn.

Za posledních 24 hodin ukrajinské síly podle generálního štábu odrazily šest útoků v Luhanské a Doněcké oblasti, zničeno bylo pět tanků a 23 dalších vojenských vozidel či jeden dělostřelecký systém.

  Rusové v referendu podpořili ústavní změny ve prospěch Putina

Ruské ministerstvo obrany dnes naopak oznámilo, že jeho střely zasáhly v noci na dnešek dva ukrajinské muniční sklady u obcí Barvinkove a Ivanivka. V Luhanské oblasti také ruské síly sestřelily ukrajinský bombardér Su-24, u Izjumu pak raketu typu Točka-U, napsala s odvoláním NA mluvčího ruského ministerstva obrany Igora Konašenkova agentura TASS.

Zprávy ani jedné ze stran nelze nezávisle ověřit.

Ukrajinský generální štáb odhadl dosavadní ruské ztráty na zhruba 22.800 vojáků, 970 tanků a přes 2300 dalších obrněných vozidel. Ruská armáda od počátku invaze podle něj přišla i o 187 letadel, 155 vrtulníků a osm plavidel.

Naopak ruské ministerstvo obrany podle Konašenkova registruje 2636 zničených ukrajinských obrněných vozidel a tanků, 614 bezpilotních letounů, 142 běžných letounů nebo 111 vrtulníků. Ani tyto údaje nelze nezávisle ověřit.

V ruském Belgorodu poblíž Ukrajiny se ozvaly silné výbuchy

V ruském Belgorodu nedaleko hranic s Ukrajinou se dnes ozvaly dva silné výbuchy, informovala agentura Reuters s odvoláním na dva svědky z místa. V Belgorodské oblasti dnes zafungoval systém protivzdušné obrany, píše ruská agentura RIA Novosti.

Poslední měsíc jde o již několikátý incident hlášený z Belgorodské oblasti. Na začátku dubna vypukl v Belgorodu požár ve skladu pohonných hmot. Tento týden v oblasti vzplál také muniční sklad a byly odtamtud hlášeny exploze. Rusko tvrdí, že na cíle v Belgorodské oblasti útočí Ukrajina. Kyjev zodpovědnost za útoky nepřijímá nebo je nechce komentovat. Nicméně k požáru v muničním skladu poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak řekl, že by mohlo jít o „zásah boží“ po ruských útocích na civilisty v Mariupolu v době nedávných pravoslavných velikonočních svátků.

Zpravodaj agentury RIA Novosti popsal, že výbuch byl slyšet asi v 17:40 místního času (16:40), načež se na nebi objevil pruh bílého kouře. Agentura připomněla, že výbuchy se v Belgorodu ozývaly i v noci na dnešek.

Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová dnes prohlásila, že Západ otevřeně vybízí Kyjev k tomu, aby používal dodávané zbraně k napadání Ruska. Mluvčí také varovala, že Moskva na případné provokování Ukrajiny k provádění úderů na ruském území tvrdě zareaguje.

Rusko by podle Británie mělo být vytlačeno z celého území Ukrajiny

Ruská vojska musí být vytlačena z celé Ukrajiny, uvedla v noci na dnešek britská ministryně zahraničí Liz Trussová. Podle stanice BBC jde o zatím nejjasnější prohlášení týkající se britských válečných cílů na Ukrajině. Se stanoviskem své vládní kolegyně ohledně odchodu ruské armády z celého ukrajinského území, a to včetně anektovaného poloostrova Krym, podle stanice Sky News souhlasí také britský ministr obrany Ben Wallace.

„Půjdeme dál a budeme jednat rychleji, abychom vytlačili Rusko z celé Ukrajiny,“ řekla Trussová během výročního projevu o zahraniční politice v Mansion House, sídle starosty londýnské části City. Její vyjádření naznačuje, že Rusko by se mělo stáhnout nejen z území zabraných po začátku invaze 24. února, ale i ze separatistických republik v Donbasu a anektovaného Krymu. Londýn se dosud při definování svých cílů na Ukrajině omezoval na prohlášení, že ruská invaze „nesmí uspět“, připomíná BBC.

Spojenci podle Trussové musí „zdvojnásobit“ své úsilí a poslat Kyjevu další vojenské vybavení. „Těžké zbraně, tanky, letadla – sáhnout hluboko do našich zásob, zvýšit výrobu. To vše musíme udělat,“ dodala s tím, že „je čas na odvahu a ne na opatrnost“.

Protiruské sankce podle Trussové slaví úspěch, ale je třeba v nich jít ještě dál a „zastavit dovoz ropy a plynu jednou provždy“. Pomoc Ukrajincům je důležitá, ale zároveň „musíme pohnat režim (ruského prezidenta Vladimira) Putina k odpovědnosti“. Trussová podle agentury AP označila Putina za „zoufalého darebáka“, který rozvrací globální řád a přelstil mezinárodní instituce. Vyzvala k jejich opětovnému posílení a prohloubení globálních aliancí.

  Borrell: Rusko by v případě vojenské agrese proti Ukrajině čelilo následkům

Reakce Západu na ruskou agresi na Ukrajině musí podle Trussové vyslat jasnou zprávu. Tento signál je určen také Číně. Skupina G7 má podle ministryně ekonomické prostředky přimět Čínu hrát podle pravidel. „Ekonomický růst Číny nebude pokračovat, pokud nebudou hrát podle pravidel. Čína potřebuje obchodovat se zeměmi G7. My (skupina G7) představujeme přibližně polovinu světové ekonomiky. A máme na výběr,“ řekla Trussová.

„Musíme předvídat hrozby v Indopacifiku a spolupracovat se spojenci, jako je Japonsko a Austrálie, abychom zajistili ochranu Tichomoří. Musíme zajistit, aby se demokracie jako Tchaj-wan dokázaly bránit,“ zaznělo podle agentury AFP v projevu.

Britský ministr obrany Wallace dnes ve stanici Sky News podpořil názor Trussové, že ruská armáda musí být vytlačena „z celé Ukrajiny“ a jmenovitě zmínil i anektovaný Krym. Putin se podle něj bude na Ukrajině patrně snažit upevnit své dosavadní zisky podobně, jako to v roce 2014 udělal po anexi Krymu a vyhlášení separatistických republik v Donbasu. Ruské snahy o ovládnutí dobytých území na Ukrajině přirovnal Wallace k „rakovinnému bujení“.

RIA Novosti: Ukrajinská Chersonská oblast přejde od května na rubl

Chersonská oblast na Ukrajině, od března okupovaná ruskými jednotkami, začne od 1. května jako svou měnu používat ruský rubl, řekl ruské agentuře RIA Novosti ruskými jednotkami dosazený představitel regionu. Přechodné období bude trvat nanejvýš čtyři měsíce, pak zde ukrajinské hřivny přestanou platit.

„Od 1. května se přesouváme do rublové zóny,“ řekl Kirill Stremousov, místopředseda vojensko-civilní správy regionu. Po přechodném období „přejdeme na výhradní vypořádání v rublech,“ dodal.

O prohlášení psala rovněž americká stanice CNN ovšem s dovětkem, že tvrzení není možné ověřit.

Rusko chce podle Kyjeva v Chersonu uspořádat referendum o vzniku nové odštěpenecké republiky po vzoru dvou proruských separatistických útvarů na východě země – Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. Na začátku tohoto týdne ruští vojáci podle ukrajinské správy obsadili budovu radnice.

Z Chersonu jsou hlášeny exploze

Z centra ukrajinského Chersonu byly dnes večer hlášeny exploze. Údery byly provedeny z ukrajinských pozic raketami Točka-U, tvrdí ruská agentura RIA Novosti. Zatím podle ní nejsou žádné informace o obětech či zraněných. Ve městě, které je obsazené ruskými silami, podle agentury platí zákaz vycházení.

„Z míst, kde se nacházejí ukrajinské jednotky, byly na centrum Chersonu vypáleny tři rakety Točka-U, dvě z nich byly sestřeleny,“ uvedla RIA Novosti s odkazem na svůj zdroj v Chersonu.

O výbuších v Chersonu informuje rovněž ruská služba BBC, podle níž se na sociálních sítích objevila videa zachycující exploze u televizní věže ve městě. Některé zdroje tvrdí, že v určitých částech města zmizelo po výbuchu vysílání ruských televizních kanálů, píše BBC na svém webu. Stanice zároveň poznamenala, že tyto informace nebyly oficiálně potvrzeny.

Po sérii výbuchů začalo ve městě hořet, uvádí ukrajinský server Ukrajinska pravda s odvoláním na obyvatele Chersonu.

Ve městě dříve během dne vyšli lidé na protest proti okupačním silám do ulic. Ruští vojáci proti nim zasáhli. Podle agentury Unian bylo na místě několik zraněných. Město je v rukou ruských jednotek od března.

Rusko podle Kyjeva chystá v Chersonu uspořádat referendum o vzniku nové odštěpenecké republiky po vzoru dvou proruských separatistických útvarů na východě země – Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. Na začátku tohoto týdne ruští vojáci podle ukrajinské správy obsadili budovu radnice.

  Jedinečné budapešťské metro slaví 125 let. Bylo jedním z prvních, inspirovalo svět

Lidem v Mariupolu hrozí kromě ostřelování i epidemie nemocí, varují tamní úřady

Lidem ve zničeném Mariupolu hrozí kromě ruského ostřelování kvůli nehygienickým podmínkám i epidemie nemocí, uvedla podle agentury Unian mariupolská městská rada. Situace civilistů ve městě je podle ní nadále katastrofální. O organizaci evakuace ze zničeného města se chce pokusit koordinátorka OSN pro Ukrajinu Osnat Lubraniová, která dnes oznámila, že míří na jih Ukrajiny, napsala agentura AFP.

„Odjíždím do Záporoží, abych připravila evakuaci Mariupolu, ve kterou doufáme,“ uvedla Lubraniová. Dosavadní pokusy o ustanovení bezpečného odchodu civilistů z města, které je v ruském obležení takřka od začátku ruské invaze na Ukrajinu z 24. února, nebyly úspěšné.

Mariupolská městská rada varovala, že s teplejším počasím hrozí lidem uvězněným v Mariupolu i jiná nebezpečí než jen útoky ruských jednotek. Kvůli nehygienickým podmínkám se obává šíření bakterií, které způsobují úplavici nebo choleru.

„Vetřelci nejsou schopni přežívajícímu obyvatelstvu zajistit jídlo, vodu a léky. Nebo je to prostě nezajímá. Blokují všechny pokusy o evakuaci. Lidé bez toho zemřou, přece jenom dnes ve zdevastovaném Mariupolu panují středověké životní podmínky. Je potřeba okamžitá a úplná evakuace,“ řekl starosta Mariupolu Vadym Bojčenko.

Teplota v přístavu u Azovského moře v posledních dnech vystoupala na 20 stupňů Celsia, což společně se zničenou kanalizací a vodovody, rozkládajícími se těly a katastrofickým nedostatkem jídla a pití může způsobit epidemii, píše s odkazem na úřady Unian.

Jednou z posledních bašt ukrajinského odporu v Mariupolu jsou rozlehlé železárny a ocelárny Azovstal, kde se ukrývají stovky ukrajinských obránců i civilistů. Podle gubernátora Doněcké oblasti Pavla Kyrylenka nemají ruští okupanti zájem ani o evakuaci zraněných ukrajinských vojáků. Moskva je chce zajmout, řekl podle agentury Reuters. Rusko podle něj dál blokuje snahy o utvoření humanitárních koridorů i jinde v Doněcké oblasti. Ruské úřady naopak z neúspěšných evakuací viní Kyjev.

Moskva také dlouhodobě i přes svědectví Ukrajinců a informace ukrajinských i západních činitelů tvrdí, že na Ukrajině necílí na civilisty.

Kyrylenko řekl, že ruské jednotky na východě Ukrajiny, kde nedávno zahájily novou fázi ofenzivy, nepostupují tak, jak si představovaly.

„(Nová ofenziva) nyní postupuje druhý týden a nepřítel nedosáhl žádných ze svých taktických nebo strategických cílů,“ citovala gubernátora agentura Reuters.

Podle Kyjeva při další výměně zajatců Rusko propustilo 33 vojáků a 12 civilistů

Při další výměně zajatců se domů dostalo 45 Ukrajinců, kteří padli do rukou ruských okupantů. Informovala o tom dnes místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková. Ani tentokrát nezmínila, kolik bylo propuštěno ruských zajatců. Moskva jako v předchozích případech o výměně zatím mlčí.

Vereščuková podle listu Ukrajinska pravda upřesnila, že Rusové propustili 33 ukrajinských vojáků, mezi nimiž je 13 důstojníků. Zbylých 12 osvobozených jsou civilisté. Mezi propuštěnými je také pět zraněných vojáků. Žádné podrobnosti o místě a okolnostech výměny vicepremiérka neuvedla.

Z údajů Ukrajinské pravdy vyplývá, že zatím největší hromadnou výměnu zajatců Kyjev a Moskva provedly 1. dubna, kdy bylo na každé straně propuštěno 86 lidí. O dva týdny později Vereščuková oznámila propuštění 30 Ukrajinců, následně 19. dubna hlásila 76 osvobozených a tři dny nato dalších 19. O počtech propuštěných Rusů se v těchto případech nezmínila.

Výměn menšího počtu zajatých však bylo více.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..