Jak se změní Evropská unie po skončení války na Ukrajině

Stručně řečeno – zásadně! Vlastně už se mění teď. Ruské napadení suverénního sousedního státu vyvolalo efekt, s nímž prezident Putin evidentně nepočítal. EU zareagovala rychle, jednotně a tvrdě.  Něco před pár měsíci téměř nemožného. Když už EU dříve dospěla k nějakému společnému stanovisku v zahraniční politice, byl to vždy kompromis vykoupený ústupky, který měl obvykle podobu čehosi neslaného nemastného.

Ruské válečné zločiny, umírající civilisté i milionová uprchlická vlna ale dokázaly Evropu sjednotit k jasné společné odpovědi směrem k viníkovi, kterým je jednoznačně a bez pochybností Rusko. Hned několik vln sankcí proti putinovskému režimu a bylo přijato celkem bez problémů, a hlavně velmi rychle. Jak se ale válečný konflikt na Ukrajině prodlužuje, náklady na pomoc ukrajinské armádě, humanitární pomoc i zvládnutí uprchlické vlny se zvyšují, tato jednota pomalu začíná praskat. Zatím naštěstí jen maďarskou cestou, ale se zvyšujícími se dopady na energetickou situaci jednotlivých evropských zemí a narůstajícími domácími problémy jednotlivých vlád v ekonomické a sociální sféře zřejmě Maďarsko nezůstane osamoceno.

I přesto vychází Evropa z válečné krize zatím semknuta, jako dlouho nebyla, odhodlaná čelit problémům a zbavit se závislosti na Rusku. Tím není míněna jen energetická soběstačnost, ale i snaha očistit se od ruských investic pochybného původu. V zemi, kde bohatne jen putinovský aparát a pár vybraných oligarchů, zatímco zbytek země žije daleko za standardy obvyklými i v chudších částech evropského kontinentu, může poctivé obchodní partnery hledat asi jen úplný naiva. Anglické i další evropské sportovní kluby si budou muset najít zdroje financí jinde. Mnoho lidí si naopak v Evropě oddechne, pokud nebude mít v sousedství ruské zbohatlíky s arogantním chováním a pocitem, že oni si mohou dovolit úplně všechno. Ale na druhou stranu to opět bude znamenat ekonomické ztráty – třeba méně ruských turistů nejen v přímořských resortech, ale i na horách a v lázeňských centrech.

  Rusko vede na Ukrajině opravdu zvláštní válku

Ruská invaze by mohla paradoxně posílit i pozici bývalých sovětských satelitů. Varování některých lídrů těchto zemí před agresivitou Ruska brali němečtí, rakouští, francouzští a další západoevropští politici dlouho na lehkou váhu. Snad se poučili, že Rusku se prostě věřit nedá a nemá, a že naslouchat státům, které mají s ruskou (a sovětskou) „vstřícností“ své neblahé zkušenosti, není chyba.

EU by mohla vzít ukrajinskou válku i jako příležitost, jak se probudit z pohodlného spánku. Do něj se bohatá evropská společnost dostala právě proto, že musela čelit jen minimu výzev. Dravé asijské státy, ale i USA jsou daleko aktivnější ve vědě a výzkumu. EU musí mnohem více a společně hledat nová a neotřelá řešení energetických potřeb Evropy. A také musí zůstat akční tak, jak to dokázala směrem k Rusku. Usnout teď znovu na vavřínech by mohlo být smrtící. Ukrajina bude po skončení války potřebovat pomoc s obnovou země. To je obrovská příležitost jak pro jednotlivé členské země, tak pro EU jako celek. Nesmíme to zkazit.

Autor: Dana Marková

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..