Rusko se podle bezpečnostního analytika Lukáše Visingra dopustilo stejné chyby jako nacistické Německo při bombardování Londýna, které také cílilo na civilisty místo vojenská letiště či radarové stanice. Podle válečného práva Ukrajinci smí zaútočit na základny, odkud bombardéry vzlétly, nehledě na zemi, tedy i na ty v Rusku či v Bělorusku, dodal. Je nutné posílit ukrajinskou protivzdušnou obranu, shoduje se Visingr s expertem na mezinárodní bezpečnost Michalem Smetanou.
Posílením protivzdušné obrany by v budoucnosti mohli Ukrajinci podle bezpečnostního analytika Lukáše Visingra zabránit tak masivnímu útoku Ruska na civilní cíle a města, jaké zažili 10. října.
„My ještě nevíme, jakými zbraněmi konkrétně Rusové útočili. Pokud to bylo z letadel, pak by Ukrajinci podle válečného práva měli plné právo zaútočit na základny, z nichž bombardéry startovaly. Ať už se ty základny nacházely kdekoliv, ať už v Rusku, nebo Bělorusku,“ řekl Visingr.
Válka mu prý připomíná bitvu o Británii, kdy se Němci dopustili fatální chyby, že místo systematického ničení britských letišť a radarových stanic začali bombardovat britská města.
„Tím způsobili škody, zabíjeli civilisty, ale vojenský efekt náletů byl minimální. Dost lidí je přesvědčeno, že kdyby Němci pokračovali v tom, co dělali na začátku, tedy ničili letiště a radarové stanice, tak bitvu o Británii mohli vyhrát. Také Rusové teď zabíjejí civilisty, ale vojenský efekt z toho mají minimální. Ukrajince to nezlomí, naopak je to naštve. Nikdy se nestalo, že by letecké bombardování zlomilo morálku civilistů, že by kvůli tomu země kapitulovala. To se nestalo nikdy a pochybuji, že se to stane teď,“ řekl Novinkám Visingr.
Smetana si také myslí, že pro Ukrajinu je nyní z dlouhodobého hlediska klíčové posílit své schopnosti v oblasti protivzdušné obrany. „Posilou mohou být další dodávky norsko-amerických NASAMS či německých IRIS-T, u obou systémů ale záleží na produkčních kapacitách – jednoduše řečeno, moderních systémů protivzdušné obrany nemá Západ nějaké velké přebytky a dlouhodobě se tak tento problém musí řešit především posílením produkčních kapacit,“ napsal Novinkám.
„Velkou posilou by rovněž byly dodávky italsko-francouzských systémů ASTER 30 SAMP/T, italských Spada, či francouzských Crotale, kterými dosud Ukrajina nedisponuje. V některých evropských státech se také dosud nachází systémy protivzdušné obrany sovětské výroby S-300, které by Ukrajina rovněž dobře využila (své S-300 věnovalo Ukrajině například Slovensko letos na jaře). Konečně velkým problémem Ukrajiny je i munice do vlastních systémů S-300 a Buk, které začíná mít země akutní nedostatek,“ dodal Smetana.
Rusko v pondělí ostřelovalo řadu ukrajinských měst včetně hlavního města Kyjeva. Následkem bombardování zemřelo nejméně 14 lidí a další desítky se zranily. Světoví politici útok na civilisty silně odsoudili a zavázali se k další vojenské i finanční pomoci napadené zemi. Německo například urychlilo dodání části protivzdušných systémů IRIS-T.
Zdroj: novinky.cz
