Rada ukrajinské pravoslavné církve oficiálně vyjádřila nesouhlas s postojem moskevského patriarchy Kirilla k válce na Ukrajině a vyhlásila nezávislost na moskevském patriarchátu, ke kterému se dosud hlásila. Informovala o tom ruskojazyčná verze stanice BBC. Moskevský patriarcha Kirill, nejvyšší představitel ruské pravoslavné církve a spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina, odmítl odsoudit útok na Ukrajinu.
„Koncil odsuzuje válku, která je porušením božího přikázání ´nezabiješ´. Vyjadřujeme upřímnou soustrast všem, kteří kvůli válce trpí,“ napsalo v prohlášení vedení ukrajinské církve po koncilu, na kterém se zabývalo ruskou agresí vůči Ukrajině. Podle ukrajinské církve byly její vztahy s moskevským vedením od vyhlášení válečného stavu na Ukrajině „komplikované nebo žádné“.
„Farnosti ukrajinské pravoslavné církve jsou pod neustálým tlakem státních orgánů,“ uvedl podle agentury APA metropolita Onufrij na setkání biskupů, kněží a laiků ze všech ukrajinských diecézí v Kyjevě. Odpůrci církve již zaútočili na více než 40 bohoslužebných míst a místní politici nezákonně zakázali nebo omezili činnost místních farností ve více než 20 případech, uvedl Onufrij.
Postoj ukrajinské církve je podle agentury AFP zlomový a v posledních letech se jedná již o druhý rozkol v rámci ukrajinské církve. K pravoslaví se hlásí asi 60 procent ze 41 milionů Ukrajinců. Hlásí se ke dvěma různým církvím: ukrajinské pravoslavné církvi moskevského patriarchátu a nezávislé (autokefální) ukrajinské pravoslavné církvi založené na konci roku 2018, píše APA. Moskevská má asi 12.000 farností, nová nezávislá církev má asi 7600 farností.
V dubnovém průzkumu 63 procent Ukrajinců podpořilo myšlenku oddělení ukrajinské pravoslavné církve od moskevského patriarchátu.
Stovky ukrajinských kněží také na začátku dubna podepsaly otevřený dopis, v němž vyzývají k tomu, aby Kirilla kvůli jeho postojům ke konfliktu soudil církevní soud.
