Rusko zneplatnilo Zakládající akt z roku 1997, jak zareaguje NATO?

 Rusko napadením Ukrajiny 24. února 2022 porušilo dohodu se Severoatlantickou aliancí. Jaké to bude mít důsledky?

Rusko porušilo ustanovení Zakládajícího aktu z roku 1997.

Fakt, že Rusko porušilo dohodu, kterou se Severoatlantickou aliancí podepsalo už před 25 lety, znamená, že NATO může do situace ve východní Evropě zasáhnout.

V rozhovoru s agenturou AFP to uvedl současný náměstek generálního tajemníka aliance a někdejší rumunský ministr zahraničí Mircea Geoana. NATO podle jeho vyjádření nyní již nemá žádné závazky uzavřené s Moskvou.

Ta svým jednáním anulovala Zakládající akt vzájemných vztahů, spolupráce a bezpečnosti mezi NATO a Ruskou federací uzavřený v roce 1997 v Paříži jakožto symbolické naznačení vzájemného přiblížení se obou stran po ukončení tzv. studené války.

Ten totiž obsahoval opatření, která měla, jak uvedla česká média, zabránit koncentraci konvenčních sil, zejména ve střední a východní Evropě. Rusko se rovněž v dohodě zavázalo nenapadnout sousední státy a udržovat s NATO dialog.

  Dukovanská past. Rozhodnutí, které ovlivní českou energetiku na desetiletí

Geoana dále uvedl, že obě tyto klauzule Moskva porušila, čímž se fakticky postarala o zneplatnění aktu. Ten podle něj nyní již prakticky nefunguje.

Náměstek generálního tajemníka současně konstatoval, že NATO nyní nic již nebrání „přijmout razantní pozici ve východním křídle. Odvolal se taktéž na to, že území NATO musí být chráněno v souladu s článkem 5. V této pasáži se konkrétně uvádí, že útok proti jedinému členu aliance je vnímán jako útok proti všem.

Jaké důsledky vyplývají z jednání Ruska a hrozí ze strany NATO odveta?

Západ do současné doby Ukrajinu podporoval především dodáváním zbraní. Jakékoli další zapojení do bojů na Ukrajině nicméně doposud vylučoval. Schyluje se nyní k tomu, že NATO do vojenského konfliktu nakonec přece jen vstoupí?

Další detaily o možném zapojení sil NATO ve východní Evropě Geoana nespecifikoval. Média však citovala jeho vyjádření, v němž se nechal slyšet, že očekává „výraznou, flexibilní a udržitelnou přítomnostaliančních jednotek v oblasti.

  Klöckner v Německu kritizuje minulé levicové vedení

Nebyl by to ostatně první příklad, kdy se NATO uchýlilo k odvetnému opatření. V roce 2017 již nasadilo mnohonárodní taktické skupiny do pobaltských států a Polska.

Právě pobaltské státy aktuálně volají po zesílené přítomnosti jednotek NATO. A to především z obavy o to, že Rusko by mohlo v budoucnu svou pozornost orientovat i na ně.

Vyhrocená situace v Evropě přispěla k tomu, že dříve neutrálně vystupující státy Finsko a Švédsko se rozhodly podat přihlášku do Severoatlantické aliance rovněž. To je krok, který některá média označila doslova za přepsání bezpečnostní mapy Evropy. Námitky vůči tomuto postupu však zatím vyslovilo Turecko. Přední představitelé obou skandinávských zemí se tak snaží na jednání své turecké protějšky přesvědčit, aby země přestala vstup Švédska a Finska do NATO sabotovat.

Autor: Dana Marková

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..