Novým ředitelem Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) se od 8. července stane bývalý analytik Vojenského zpravodajství Petr Mlejnek. O den dříve skončí ve funkci šéfa rozvědky Marek Šimandl, který odchází na vlastní žádost. Změny dnes na návrh ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) odsouhlasila vláda, informovalo ministerstvo v tiskové zprávě.
„Po zvážení všech důvodů jsem se rozhodl žádosti ředitele Šimandla vyhovět a navrhnout do funkce zkušeného zpravodajce i manažera Petra Mlejnka. Věřím, že svou vysokou profesionální připravenost využije v čele rozvědky ve prospěch ČR,“ uvedl Rakušan. Podle zákona jmenuje a odvolává ředitele ÚZSI ministr vnitra se souhlasem vlády. Z výkonu své funkce je ředitel civilní rozvědky odpovědný ministru vnitra.
Šimandla jmenoval do čela ÚZSI tehdejší ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v září 2018. Rakušan dnes Šimandlovi za jeho práci poděkoval. „Budu rád, pokud zůstane v bezpečnostních sborech i nadále a stát tak bude moci využít jeho odbornost a kvalifikaci,“ uvedl. Mladá fronta Dnes v květnu uvedla, že Šimandl by po odchodu z rozvědky mohl nahradit Jiřího Langa v čele Národního bezpečnostního úřadu, kde dříve působil jako bezpečnostní ředitel a náměstek.
Mlejnek působil v řídicích funkcích na ministerstvu obrany, kde měl na starosti finanční zabezpečení jednotek, mimo jiné jednotek podílejících se na operacích NATO SFOR v Bosně a Hercegovině a KFOR v Kosovu, uvedlo vnitro. Jako vedoucí důstojník se věnoval vyhledávání a analýze bezpečnostních rizik v ČR a zahraničí v rámci analytického štábu Vojenského zpravodajství.
Jeho zvolení přivítal bývalý člen bezpečnostního výboru a místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL), podle kterého jde o správnou personální volbu, která povede k rozvoji a kvalitě rozvědky. Za volbu je rád i člen komise pro kontrolu činnosti ÚZSI Marek Ženíšek (TOP 09). Naopak podle člena branného výboru a komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství Radovana Vícha (SPD) je zcela za hranou, aby šéfa ÚZSI dělal analytik z Vojenského zpravodajství. Výběr Mlejnka, stejně jako dnešní rozhodnutí o nominaci Karla Řehky na post náčelníka generálního štábu a Otakara Foltýna do funkce náčelníka Vojenské policie, považuje za „absolutní nerespektování kariérního řádu a popření všech zvyklostí“, kdy jsou na vrcholné funkce nominováni lidé z vnitřku těchto složek a zpravidla z jejich zástupců.
Česká republika má tři tajné služby. Vedle ÚZSI to jsou civilní kontrarozvědka Bezpečnostní informační služba (BIS) a armádní tajná služba Vojenské zpravodajství. Do čela BIS jmenovala vláda Petra Fialy (ODS) s účinností od 15. února Michala Koudelku, který kontrarozvědku předtím pět let vedl a po vypršení mandátu v létě 2021 byl jejím řízením provizorně pověřen. Vojenské zpravodajství řídí od října 2014 Jan Beroun.
