Působnost Vojenské policie by se mohla rozšířit na ozbrojené síly cizích států při ochraně a doprovodu kolon jejich techniky při průjezdu či pobytu na českém území. Týkalo by se to především členských států Severoatlantické aliance (NATO). Počítá s tím novela zákona o Vojenské policii, kterou předložilo ministerstvo obrany do připomínkového řízení.
Úprava je reakcí na závazky přijaté dohodou mezi smluvními stranami Severoatlantické smlouvy o statutu jejich ozbrojených sil. V ní je stanoveno, že každá smluvní strana bude usilovat o přijetí nezbytné legislativy k zajištění přiměřené bezpečnosti a ochrany zařízení, vybavení, majetku, záznamů a oficiálních informací jiných smluvních stran na jejím území a pro potrestání osob, které porušují zákony přijaté k tomuto účelu.
Aktuální právní úprava se podle resortu na ozbrojené síly cizích států nevztahuje, ani v případě průjezdu přes ČR, ani v případě společných cvičení. „Většina naznačených případů se děje v rámci uzavřených mezinárodních smluv nebo dohod, které však nepokrývají celou škálu potřeb policejní ochrany cizích ozbrojených sil nebo jejich příslušníků,“ poznamenal úřad v důvodové zprávě.
Novela také zakotvuje možnost samostatného působení Vojenské policie bez spoluúčasti českých ozbrojených sil při plnění mezinárodních smluvních závazků na území jiných států. Týká se to například plnění mise policejního výcviku národních vojensko-policejních jednotek v zahraničí.
Návrh též konkretizuje možnosti působení vojenských policistů v zahraničí. Vojenští policisté jsou sice zařazováni na konkrétní místa na základě působení například ve strukturách aliančních prvků velení a řízení, převelením mimo organizační strukturu Vojenské policie ale ztrácejí postavení, povinnosti a oprávnění vojenského policisty. Novela by měla zákon upravit tak, že ani v případě plnění úkolů v zahraničí mimo organizační strukturu Vojenské policie není dotčeno odborné řízení policisty náčelníkem Vojenské policie.
