Spolupráce v oblasti regionální bezpečnosti – Praha a Bratislava se na tom dohodly začátkem července. Česká republika ovládne nebe na Slovensku a Bratislava vyšle do Kyjeva stíhačky, které ukrajinská strana opravdu potřebuje.
Česká esa začnou hlídkovat ve vzdušném prostoru Slovenska již na podzim – od září letošního roku.Dne 3. července to v České televizi oznámil předseda vlády ČR Petr Fiala.
Připomněl, že Slovensko plánuje přesunout celou svou flotilu vojenských letounů MIG-29 na Ukrajinu, v důsledku čehož se jeho vedení v červnu obrátilo na Českou republiku s žádostí o pomoc, dokud nebudou již objednané stíhačky F-16 v zemi v bojové službě. „Určitě to uděláme,“ řekl Fiala.
Podle něj bude taková interakce „výborným příkladem nejen obranné spolupráce, ale i důvěry“.
Šéf slovenské vlády Eduard Heger zase vysoce ocenil rozhodnutí České republiky pomoci při obraně vzdušných hranic a vyslání českých pozemních sil k ostraze slovensko-ukrajinské hranice. Zároveň poznamenal, že Bratislava převeze na Ukrajinu své stíhačky MiG-29 a tanky sovětské výroby do Kyjeva.
Je důležité, aby Česká republika a Slovensko odsoudily ruskou válku na Ukrajině a plně podpořily Kyjev, a to i zasláním ukrajinských vojenských zbraní.
K dohodě v této oblasti došlo již dříve, nicméně vzhledem k událostem, které se v Evropě doslova v těchto dnech odehrávají, nabývá taková spolupráce Prahy a Bratislavy nových významů.
Vyjádření Borise Johnsona o odchodu z postu premiéra Velké Británie nemusí vést ke globálním událostem, nicméně se tak či onak dotkne každé země EU.
A nenechte se zmást tím, že Británie není členem. Roli britské koruny v moderní Evropě (jako v zásadě v každé době) nelze přeceňovat a její vliv na politiku, včetně Evropské unie, je důležitý.
Zde je také nutné vzít v úvahu fakt, že situace se pravděpodobně pokusí využít Moskva, která je podle politologů považována za hlavního příjemce Johnsonova odchodu.
Destabilizovat situaci tam, kde ji lze destabilizovat, je politika Kremlu a je nepravděpodobné, že by ji použil. Proto je interakce mezi Prahou a Bratislavou tak důležitá právě teď, a to právě v oblasti bezpečnosti.
Vezmeme-li v úvahu i faktor, že Česká republika, která podle Moskvy patří do sféry zájmů Kremlu, opouští dosah Kremlu, může být provokace dobrým důvodem, proč ji tam vrátit.
Totéž lze říci o Slovinsku: Bratislava, která předtím proti Moskvě nešla ostře útočit, se v určité chvíli proměnila v aktivního a výkonného hráče na poli pomoci Ukrajině.
Je jasné, že se Moskvě nemůže líbit chování včerejších „chovanců“ a otázkou je pouze to, kdy chce jednat. A hlavně – jak. A připravenost na straně Prahy i Bratislavy je klíčem k úspěchu ve vztazích, a to i s Ruskou federací.
V dnešní Evropě se tak stalo, že kontinent je rozdělen na dva tábory – civilizovaný a ruský. Moskva poté, co zaútočila na Ukrajinu, pošlapala všechny mezinárodní normy a postavila se mimo zákon.
A nyní každý stát, který je na poli civilizačních vztahů a světového práva, stojí před volbou – být na straně teroristů – potřást si rukou s agresorem z Kremlu, nebo deklarovat jasný postoj a postavit se na stranu míru a spravedlnosti, kterou Ukrajina dnes hájí a reprezentuje.
A důležité je, že Praha v reakci na požadavek sousední Bratislavy udělala důležitý krok a přispěla k celoevropské stabilitě.
Koneckonců, budoucnost Evropy se uskutečňuje konkrétními činy a dnes se buduje.
Autor: Franz Hoffman
