V Kišiněvě vznikne platforma EU pro boj s organizovaným zločinem

V moldavském hlavním městě Kišiněvě vznikne platforma Evropské unie, která sdruží bezpečnostní experty zemí Evropské unie pro boj s mezinárodním organizovaným zločinem. Jejím cílem je posílit vnitřní bezpečnost Moldavska a ochranu jeho hranic. Dokument o vzniku platformy dnes na neformálním zasedání ministrů vnitra EU podepsaly moldavská ministryně vnitra Ana Ravencová a eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová. První zasedání platformy se uskuteční dnes, bude se zabývat nelegálním obchodem se zbraněmi.

Do Moldavska dosud vyslaly své experty dva státy, díky vzniku platformy se k nim nyní přidaly čtyři další, řekla Johanssonová. Dnešního zasedání se zúčastní zástupci Španělska, Rumunska, Nizozemska, Slovenska, Německa a Francie. Do platformy se chce podle eurokomisařky zapojit celkem 12 států.

„Pomocí této nové platformy budeme řešit problémy nelegálního obchodu se zbraněmi, nelegální migrace, obchodu s lidmi a budeme předcházet terorismu, násilnému extremismu, kyberzločinu a obchodu s drogami,“ popsala eurokomisařka.

Podle Ravencové jde o malý krok pro bezpečnostní specialisty, ale o velký krok pro mír a bezpečnost celé Evropy. Moldavsko přispěje sdílením svých informací, které získalo během trvání války na Ukrajině. Ministryně připomněla, že Moldavsko nyní nemá přístup k moderním evropským nástrojům pro boj s organizovaným zločinem, nemůže využít ani justiční spolupráce.

Moldavsko je bývalá sovětská republika s asi 2,6 milionu obyvatel a patří k nejchudším zemím Evropy. Lídři EU zemi, která jako soused Ukrajiny patří mezi nejvíce zasažené vlnou uprchlíků, v červnu udělily kandidátský status. Panují obavy, že Moskva chce získat ovládnutím celé jižní Ukrajiny pozemní přístup do Podněstří, separatistické oblasti v Moldavsku, kterou Rusko od devadesátých let prakticky také okupuje.

Potenciálními nebezpečími vyplývající z rusko-ukrajinského konfliktu, jako je právě například obchod s lidmi či se zbraněmi, se ministři vnitra EU a další zástupci unijních institucí zabývají na dnešním neformálním zasedání v Praze. Ministři zahájí debatu také o posílení boje proti sexuálnímu zneužívání v on-line prostoru. Konkrétní řešení by chtělo Česko přinést do konce svého předsednictví.

  Rusko vyhostilo zástupce českého velvyslance v Moskvě

První ministerské setkání při českém předsednictví v Radě Evropské unie bude pokračovat v úterý jednáním ministrů spravedlnosti.

Ministři vnitra EU budou jednat zejména o dopadech ukrajinské krize

Tématy neformálního zasedání ministrů vnitra EU budou zejména dopady ukrajinské krize a problémy spojené s migrací. Při příchodu na jednání v pražském Kongresovém centru to dnes novinářům řekl ministr Vít Rakušan (STAN). Se svými protějšky ze zemí Evropské unie, Moldavska a Ukrajiny chce hovořit například o jednotném registračním systému pro příchozí z Ukrajiny.

„Chceme, aby všechny země opravdu využívaly veškerá data o příchozích v jednom registračním systému,“ uvedl Rakušan. Některé země již podle něj registrační systém používají, některé však ještě ne. Protože jsou mezi uprchlíky zejména ženy a děti, nemá podle něj uprchlická vlna zatím výrazné bezpečnostní dopady. Ministři ale budou mluvit o potenciálních nebezpečích, jako jsou obchod s lidmi či zbraněmi.

Podle eurokomisařky pro vnitřní věci Ylvy Johanssonové má Evropa s podobnými problémy zkušenosti po válce v bývalé Jugoslávii, dodnes se podle ní Evropa například potýká se zbraněmi dodávanými z těchto zemí organizovaným zločineckým skupinám v EU.

Johanssonová také řekla, že nyní je situace kolem ukrajinských uprchlíků stabilní. Počty běženců, kteří cestují mezi Ukrajinou a Evropskou unií, jsou podle ní na předválečných a předcovidových číslech a do EU nyní přijíždí zhruba stejně lidí, jako unii opouští. Mnoho Ukrajinců se podle ní rozhodne ještě před začátkem školního roku, jestli bude chtít v EU zůstat.

Náměstek polského ministra vnitra Bartosz Grodecki uvedl, že v oblasti migrace je pro Polsko důležitá zejména ochrana hranic a určení jejích přesných pravidel. Jeho země se podle něj potýká s hybridními hrozbami, kterým čelí kvůli situaci na Ukrajině a krizi na hranicích s Běloruskem. Podle švýcarské ministryně Karin Kellerové-Sutterové je potřeba začít přemýšlet i nad organizací a právním rámcem možného návratu ukrajinských uprchlíků zpět do vlasti.

  Bulharský premiér Borisov podle prognóz zvítězil v parlamentní volbách

„Jsme velmi rádi a velmi nás to těší, že pozvání dnes přímo se účastnit našeho neformálního setkání ministrů v Praze přijali i dva ministři, kteří nespadají do EU, a to ukrajinský ministr vnitra a moldavská ministryně,“ prohlásil také Rakušan. Evropští představitelé chtějí dnes spustit Platformu EU na podporu vnitřní bezpečnosti a ochrany hranic v Moldavsku. Podle Rakušana tato platforma pomůže zemi navázat se na evropské instituce, jako jsou Europol či Frontex. Moldavská ministryně vnitra Ana Ravencová nechtěla podobu platformy přiblížit, představí ji na bríiefingu v 11:45.

Ministři zahájí debatu také o posílení boje proti sexuálnímu zneužívání v on-line prostoru. Konkrétní řešení by chtělo Česko přinést do konce svého předsednictví. První ministerské setkání při českém předsednictví v Radě Evropské unie bude pokračovat v úterý jednáním ministrů spravedlnosti, kteří se budou mimo jiné zabývat sběrem a uchováváním důkazů pro účely trestního stíhání ruských zločinů na Ukrajině.

Česko převzalo předsednictví v Radě EU od Francie 1. července, v čele společenství bude půl roku. V Praze budou postupně zasedat lídři resortů zemí Evropské unie, po jednání ministrů vnitra a spravedlnosti budou příští týden následovat ještě zasedání ministrů životního prostředí a ministrů pro evropské záležitosti.

ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..