Česko zaspalo v podpoře efektivních zdrojů, solární panely by lidem pomohly, míní sociolog Prokop

irozhlas.cz

Úsporným tarifem chce vláda pomoci domácnostem s placením účtů za elektřinu a motivovat je k šetření. Podle šéfa společnosti PAQ Research Daniela Prokopa je ale možné, že nepomůže všem, co to potřebují. Česko podle něj zaspalo v podpoře budování efektivnějších zdrojů. „To, co v Německu funguje standardně, je v Česku velmi problematické. Na činžovní domy by se daly dát solární panely,“ řekl ve vysílání Radiožurnálu.

Zákon o úsporném tarifů už podepsal prezident republiky Miloš Zeman. Připomeňme, že vláda chce tím úsporným tarifem pomoct domácnostem se se snížením účtů za elektřinu, plyn a teplo. Je to podle vás reálná pomoc, nebo spíš kapka v moři?
Teď není úplně jasné, nebo mně aspoň, jak to bude fungovat. Byl schválen mechanismus ne přímo nastavení, pokud tomu rozumím. A samozřejmě 16 tisíc korun by byla velká pomoc.

Tolik by mohly domácnosti dostat maximálně ročně podle toho dosavadního vyjádření.
Je to nastaveno přes tarify elektřiny a přes to, kolik spotřebováváte plynů. Takže se může stát, že budou rodiny, které jsou velmi ohrožené tím, že mají nízké příjmy, dávají za energie třeba 3000, nějaký standardní výdaj, a moc jim to nepomůže. To protože budou spadat do skupiny s nízkou podporou, kvůli tomu, jaké mají tarify a podobně.

Takže tím, že ten zákon nemíří na sociálně a příjmově ohrožené skupiny populace, tak se samozřejmě bude stávat to, že pomůže někomu, kdo to vůbec nepotřebuje. Dá mu peníze, které on si připíše na účet a sežere mu je inflace a nepomůže někomu, kdo by to potřeboval hodně.

Proto my samozřejmě navrhujeme, nebo já navrhuji s kolegy z Národní ekonomické rady vlády, aby tarif byl více sociálně orientovaný, minimálně v budoucnosti, až se podaří zprovoznit.

Takže nedává ani podle vás smysl pomáhat těm lidem, kteří mají třeba negativní zůstatky od energetických společností?
To by se samozřejmě dalo nějak takto nastavit. Na druhou stranu ty doplatky mohou vznikat tím, že máte nízké zálohy, všechny tyhle věci mají různá ale. Já bych pomáhal nejvíc lidem, které dokážeme popsat v administrativních datech, nízkopříjmovým důchodcům, rodinám, které mají nízké příjmy, a víme o tom.

  Falešný Babišův web nabízí za volební hlas deset tisíc. Vytvořil jej Pirát

Pomáhat jim nějakým jednoduchým způsobem, kde se nemusíte ptát na to, jaké mají příjmy. Uděláte databázi potřebných lidí a dodavatel energie si ověří přítomnost toho člověka v databázi. Tak to funguje v Británii, a to je způsob, který by se dal podle mě zprovoznit v Česku také, v nějakém časovém horizontu.

Nemluvíme o tom spolu poprvé. Teď už je to aktuálnější o to víc, že někteří dodavatelé energií od srpna zvyšují ceny. Kde je podle vás ta hranice energetické chudoby? Jakkoli víme, že je relativní.
Pro někoho už byla překročena výrazně. Víme v našem výzkumu, že většina domácnosti, které jsou příjmově pod hranicí chudoby, tak už z nějaký 75 procent jede, jede na nulu nebo v červených číslech. Takže pro část lidí už byl překročen limit.

Ten se překročí tím, že se zvednou platby za energie o 1000 korun. Pro někoho to nezpůsobí energetickou chudobu. Nejbohatším domácnostem se snížily ušetřené části příjmů asi o 5000 korun.

Vede to k tomu, že si třeba budou méně odkládat na důchody a ohrozí to jejich investiční strategie. Takže řekl bych, že energetickou chudobou podle všech čísel, které máme, je v Česku ohroženo nějakých 20 až 30 procent lidí nebo domácností.

Já spíš jsem se ptal na relativnost toho, že když má někdo vysoké příjmy, ale přitom třeba na zahradě energeticky náročný bazén.
Samozřejmě tam se budou muset lidé uskromnit. My jsme prostě hrozně zaspali v Česku v podpoře budování efektivnějších zdrojů.

Například my teď na Společenství vlastníků jednotek našeho domu řešíme rekonstrukci za 10 milionů korun. Ani tam nejsou solární panely, protože v legislativě není jednoduché, aby byly na střeše činžovního domu a sdílely ho domácnosti, musíte to mít na jedno odběrné místo.

  Policie zasahovala ve třech otevřených restauracích v Praze

Takže to, co v Německu funguje standardně, je v Česku velmi problematické. Na činžovní domy by se daly dát solární panely, které by stačily třeba deseti domácnostem v dobrých sezonách.

Máme špatně nastavenou legislativu, která nesměřuje k podpoře decentralizovaných obnovitelných zdrojů. A když se kouknete na jejich rozvoj oproti třeba Polsku, tak to je obrovská stagnace v Česku. Já si myslím, že střední třída potřebuje zejména změny v těchto oblastech, ne dávkové podpory.

Když spolu mluvíme, tak vy jste ve Spojených státech amerických. Já držím v ruce úterní Hospodářské noviny, které mají na titulní stránce článek s titulkem „Podpora na drahý plyn, ani vytápění letos nebude. Dál se tam píše, že podle informací Hospodářských novin pomůže letos vláda domácnostem asi 2000 korunami s fakturami za elektřinu. Plyn a dálkové vytápění přijdou na řadu až příští rok“. Pokud je to tak, co si o tom myslíte?
Je tam spousta informací, které často se nějak nepochopí. Já bych to nerad nějak uzavíral touto informací. Už jsme byli svědkem toho, že o to řekl nějaký úředník, ale neměl dost informací.

Takže bych si počkal na oficiální dokument nebo stanovisko vlády. Samozřejmě mělo by přijít někdy včas. Nerad bych to uzavíral informací, která pravděpodobně pochází z nějakých interních zdrojů.

Ano, tady je citát. „Ve čtvrtek a v pátek nám zástupci ministerstva průmyslu jasně řekli, že na podporu letos půjde jen asi 10 miliard korun, a to pravděpodobně jen pro elektřinu a plošně. Pokud to tady vydělíme odběrnými místy, vychází to na nějaké 2000 až 2500 na jednoho,“ řekl Hospodářským novinám dobře informovaný zdroj s tím, že se nastavení může změnit ještě na jednání vlády. Podle mluvčího ministerstva průmyslu Vojtěcha Srnky jde jen o jednu z variant. Tak si počkáme, jak to dopadne.
Ukazují se problémy s budováním toho tarifu, že není úplně samozřejmé, že je nejlepší jít cestu toho tarifu.

  Poslanci zvolili místopředsedou Sněmovny Havlíčka, porazil Okamuru

Samozřejmě by šlo o peníze, třeba 20 miliard investovat do věcí, jako jsou zvýšení nízkých důchodů, zvýšení slevy na první dítě, převod slevy na poplatníka do bonusů, aby to pomohlo těm nízkopříjmovým, nějaké valorizace životního minima a dávek a podobně.

Prostě posílit sociální systém, který míří, dohromady jsem to vyjmenoval, dejme tomu na nějakých 30 až 40 procent populace, sleva na dítě míří na všechny rodiny. Takže není úplně jasné, že by to mělo jít přes energie. Také to může jít přes příjmovou stranu, kde ty mechanismy už máme

Povídáme si na dálku přes oceán. Daniel Prokop je ve Spojených státech amerických. Co vás tam posledních dnech a hodinách nejvíc zaujalo?
Já tady mám část rodiny, takže vždycky na 14 dnů jedeme do takové chudé části Ohia. Zajímavá věc je, že tady se jezdí bez helem na motocyklech. Třeba 90 procent lidí jezdí bez helmy na motorce. Myslím si, že ta svoboda jisté části Ameriky, už zasahuje do věcí, které nejsou úplně racionální.

Tak to je taková perlička, kterou asi lidé neví. Jinak jsou tu samozřejmě taky politické spory. V posledních 14 dnech se podařilo udělat Joe Bidenovi velké průlomy v některých politických věcech ohledně ekonomické podpory, ekonomických programů a výstavby.

Je trochu smůla, že má zrovna covid a musí být v izolaci při svých největších úspěších. To je taková politická rovina, že teď demokraté obracejí trochu ten velmi negativní trend v jejich podpoře a úspěšnosti v politice.

Zdroj: irozhlas.cz

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..