Francie a Itálie odsouhlasily členství Finska a Švédska v NATO

Dolní komora francouzského parlamentu v úterý večer vyslovila souhlas se vstupem Finska a Švédska do Severoatlantické aliance. Svůj souhlas s rozšířením NATO dnes vyslovil i italský parlament, a to navzdory výzvám některých politiků, aby tak neučinil. Celkově tak souhlasily zákonodárné sbory ve 22 z 30 aliančních zemí, uvedla agentura AFP. Ratifikovat rozšíření musí všechny členské země.

Obě severské země v letošním roce přehodnotily svou tradiční neutralitu v důsledku ruské invaze na Ukrajinu a rozhodly se zažádat o vstup do NATO.

Poslanci francouzského Národního shromáždění návrh o ratifikaci přijetí Finska a Švédska do NATO schválili poměrem 209 hlasů ku 46. Pro byli Republikáni, Socialistická strana a ekologové. Krajně pravicové Národní sdružení se zdrželo hlasování a proti byla krajně levicová strana Francie nepodrobená, napsala agentura AFP. Francouzský Senát dokument odsouhlasil již 21. července.

„Francie se připojila k 20 spojencům, kteří již protokoly ratifikovali,“ uvedla francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová.

Velkou většinou schválil dnes vstup Švédska a Finska do NATO italský Senát a obdobně se vyjádřila dříve i dolní komora parlamentu. Někteří politici, například šéf regionu Furlánsko Julské Benátky Massimiliano Fedriga z pravicové Ligy, ale zákonodárce vyzvali, aby pozastavili schválení vstupu do NATO Finska. Souviselo to se záměry finské firmy Wärtsilä uzavřít svůj výrobní závod na východu Itálie. Podle Fedrigy měl Řím nejdříve dojednat s Finskem změnu záměrů firmy a až pak udělit souhlas s rozšířením aliance.

V červenci zástupci třiceti členských zemí NATO podepsali protokoly o přistoupení Finska a Švédska, čímž učinili zásadní krok k jejich přijetí do aliance. Aby se obě země staly členy, musí přístupové dokumenty ratifikovat všech 30 aliančních států, což může trvat několik měsíců. Většina zemí NATO vyjádřila záměr ratifikovat přístupové dohody rychle.

Neznámý je zatím postup Turecka. Jeho představitelé pohrozili, že o smlouvách nenechají hlasovat parlament, pokud Švédsko a Finsko neprokáží změnu postoje ke kurdským skupinám, které Ankara považuje za teroristické. Především Švédsko se v očích Ankary nesnaží dostatečně. Na konci července turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vytkl Stockholmu, že se dostatečně nepodílí na boji proti terorismu. Ankara žádá po obou severských zemí vydání několik desítek členů kurdských a opozičních skupin, zatím v tom ale byla neúspěšná.

 ČTK