Řecká metropole otevírá náruč zahraničním investorům, gentrifikují se celé čtvrti a nová mezinárodní populace horkého velkoměsta mění jeho tvář. Mezi turisty se v ulicích a na tržištích objevují také mladí Češi, které láska k Řecku a inflace přivedly k nápadu se do Athén alespoň částečně přestěhovat.
„Je to osudová láska mého manžela, jednou se tam vypravil a zjistil, že je to místo, kde chce žít,“ říká Pavla. S rodinou se do Athén přestěhovala už před čtyřmi lety, kdy byly ceny nemovitostí několikanásobně nižší. Tráví tady průběžně tak šest měsíců v roce, zlepšuje se v řečtině a malý okruh přátel zahrnuje i místní.
Honza s Olgou jsou v Aténách první sezónu, malý byt ve čtvrti Exarcheia koupili a zrekonstruovali teprve loni. Místní prostředí znají ale delší dobu a tak mají srovnání, jak se metropole dramaticky mění.
„Před šesti lety byly byty opravdu levné, stály třeba čtyřikrát míň než teď. Ale také bylo dost náročné ve městě vůbec existovat a fungovat. Bylo docela roztrhané ekonomickou krizí, po které následovala uprchlická krize. A vlastně tady ani nebylo moc bezpečno, teď je to dost jiné,“ popisuje Honza pro Radio Wave.
Čtvrť Exarcheia byla v centru tehdejších protestů. „Ale my máme byt na kraji čtvrti, kde už je vlastně klid. Žijí tady starousedlícii a teď už i hodně expatů, Britů, Američanů, Němců,“ dodává Honza.
„Pro mě je pořád nejasná role řecké společnosti. Popravdě nemám k Řecku až tak hluboký vztah, neumím jazyk, objednám si něco v obchodě a tím to končí. Teprve teď se dozvídám něco víc o té kultuře,“ přiznává.
Dobře si uvědomuje, že on i další lidé ze zahraničí jsou součástí gentrifikační vlny. „Za rohem je kavárna, kde filtrovaná káva stojí 4,5 eura, ale normálně Řekové chodí na frappé za 1,5 eura. Mám výhodu, že můžu pracovat na dálku. Ano, tohle je určitě víc investice než stěhování,“ popisuje Honza.
Ceny se zvedly o 74 procent
Trh s nemovitostmi komentuje makléřka, která zahraničním klientům radí, jak si vybrat čtvrť, kde ceny půjdou nahoru, a který byt je vhodný pro investici. Například plesnivý vybydlený byt stojí v přepočtu 1,5 milionu korun.
„Ve čtvrti Exarcheia se ceny zvedly od loňského roku o 74 procent. Má to několik důvodů – například hodně čínských a izraelských investorů skupuje celé domy a mění je na Airbnb a byty,“ vysvětluje energická šedesátnice.
„S válkou na Ukrajině teď hodně lidí, kteří uvažovali o prodeji, si byty nechávají. Tento byt,“ ukazuje makléřka plesnivé vybydlené místo, „se prodává proto, že majitelé koupili další tři a peníze z něj použijí na jejich renovaci.“
Sama už ve čtvrti Exarcheia nemá moc co prodávat. „Hlavně to tu kupují Izraelci, stát jim nabízí hodně výhodné půjčku. Nakupovali tady i Rusové, ale to už přestalo. A také Italové, u nich už je taky draho, co se týče inflace a ceny potravin. V Řecku se historicky dalo vždy najíst,“ směje se makléřka.
Město pro lidi se zahraničním platem
Místní obyvatelé pracují často v pohostinství, takže turistický ruch metropole zajišťuje jejich příjem. Zároveň ale cítí, že čas, kdy sami mohli dosáhnout na vlastnictví svých domovů, je nenávratně pryč. Růst cen bytů totiž nepřekvapivě nekopírují zdejší mzdy.
„Gentrifikace, růst cen, Airbnb. To všechno tlačí lidi pryč a obecně se Atény stávají pro místní nedostupnými. Sehnat tady byt je dost těžké. Hlavně v porovnání se zdejšími platy,“ říká místní číšník a pokračuje:
„Je snadné být v Aténách turistou nebo digitálním nomádem a žít tady s platem z jiné země. Ale pro místní je to dřina. Nejde o to, jestli jsou investoři zahraniční, nebo místní, všichni se snaží na nemovitostech vydělat. Koupit si byt je pro lidi, co tady žijí, nemožné.“
„Platy se tady nezvedly vůbec. Minimální mzda je kolem 700 eur a nájem 50 m² je kolem 500 eur, takže musíte byt sdílet. Koupit si nemovitost pro zdejší mladé lidi, myslím, není varianta,“ potvrzuje servírka, která se do Athén vrátila po mnoha letech strávených v Londýně. Dodává ale, že investice nejsou nutně špatně, pomáhají totiž ekonomice.
Zdroj: irozhlas.cz
