Dohoda o ochraně slovenského vzdušného prostoru byla podepsána v sobotu 27. srpna. Svými podpisy jí stvrdili zástupci všech 3 zemí – ministr obrany SR Jaroslav Naď, ministryně obrany ČR Jana Černochová a polský ministr obrany Mariusz Błaszczak.
Důvodem oslabení slovenského vzdušného prostoru je přezbrojování. Všechny uvedené země se rozhodly zbavit závislosti na sovětské vojenské technice, a proto Slovensko stáhne ze vzduchu všechny své staré stíhačky MiG-29. Americké stíhačky F-16, které si SR objednalo, ještě nedorazily. Od 1. září proto nad jeho vzdušným prostorem převezmou kontrolu ČR a Polsko. Dohoda pak platí do konce roku 2023.
Budoucí osud původních stíhaček MiG-29 doposud není známý. Slovensko uvažuje o tom, že je předá Ukrajině a znovu jí tak podpoří v konfliktu s Ruskem, který začal v únoru a trvá už půlroku. Jedná se přibližně o 10 letadel.
Co tato dohoda znamená pro Česko v praxi?
Pro Česko není ochrana cizího vzdušného prostoru ničím novým. Do podobných akcí se v rámci NATO zapojuje už od roku 2009, naposledy se tak stalo v dubnu 2022 v Pobaltí.
V praxi se navíc ani nic měnit nebude. Pohotovost budou držet stejně jako doteď dvě stíhačky Gripen, které budou kryty jednou v záloze. Pokud by Gripeny musely být nasazeny do akce ve východní části Slovenska, musely by pouze dotankovat za letu, případně použít přídavné nádrže.
Zda v případě ohrožení slovenského vzdušného prostoru budou zasahovat česká nebo polská letadla, se rozhodne při samotném případném ohrožení podle vzdálenosti. Jednoduše zasáhne ta země, jejíž letouny to budou mít blíž.
Silné spojenectví tří zemí
Mezi ČR, SR a Polskem panují velmi dobré vztahy a dohoda o ochraně slovenského vzdušného prostoru je pouze jejich stvrzením a dalším posílením.
Ve snaze o přezbrojení a zbavení se staré sovětské techniky je však Polsko ve srovnání s ČR a SR daleko vepředu. Tím, že v době nutnosti bude chránit slovenský vzdušný prostor, umožní přezbrojit vzdušný arzenál také Slovensku.
Cílem je pevné spojenectví těchto tří zemí a společná pevná obrana. To, že tyto země mohou být společně silnější, uvedl i polský ministr obrany Mariusz Błaszczak, který si myslí také to, že společná obrana by mohla odradit případného agresora.
Společná ochrana slovenského vzdušného prostoru je proto krokem, který už tak nadstandardní vztahy těchto tří zemí z Vyšehradské čtyřky ještě dále významně posílí a vyztuží.
Velkou otázkou v rámci tohoto uskupení tak zůstává pouze Maďarsko. Dříve silný spojenec Polska v rámci V4 zaujal v otázce ruské invaze na Ukrajinu kontroverzní postoj, který se projevil také na vzájemných vztazích Maďarska a Polska. Ty se pomalu rozpadají. Polsko se proto momentálně jasně přiklání na stranu užší spolupráce s Českem a Slovenskem.
Autor: Marek K.
