Už téměř dvě stovky obětí si vyžádaly brutální zásahy ozbrojených složek proti demonstrantům v Íránu. Zatímco režim se usilovně snaží protivládní protesty ukončit, k ženám a studentům by se mohli přidat i zaměstnanci klíčového sektoru íránské ekonomiky: pracovníci ropných rafinérií. Právě jejich stávka v kombinaci s masovými protesty v roce 1979 dovedla islámskou revoluci k vítězství. Jejím symbolem se tehdy stal hidžáb, který si po 43 letech tisíce žen sundavají.
Na protest se zavírají i obchody, stávkou hrozí pracovníci pro ekonomiku klíčového petrochemického průmyslu a umělci barví vodu v teheránských kašnách do ruda. Pokračují tak protesty, které propukly v polovině září, kdy zemřela 22letá Íránka kurdského původu Mahsá Amíníová. Mladou ženu v Teheránu zatkla mravnostní policie kvůli porušení pravidel oblékání. Podle policie utrpěla v policejní vazbě infarkt, podle její rodiny a dalších zdrojů zemřela na následky policejní brutality.
Teherán z podněcování protestů obvinil Spojené státy a Izrael. „Říkám jasně, že tyto nepokoje byly započaty Amerikou a uzurpátorským a falešným sionistickým režimem,“ řekl duchovní vůdce Íránu Sajjid Alí Chameneí.
Břetislav Tureček, který na Metropolitní univerzitě v Praze vede Centrum pro studium Blízkého východu, v Horizontu ČT24 řekl, že v minulosti při podobných protestech šlo o ekonomická témata. Nyní však jde o téma kulturní, tedy o zahalování. V tom není Írán rozhodně jednotný.
S tím, jak se však k protestům připojují další skupiny obyvatel, už nejde jen o lidská práva žen, ale třeba o neblahou místní ekonomickou situaci nebo třeba o aspirace různých etnických skupin. Tomu nasvědčuji protesty i v některých konzervativních částech země.
Zkracující se doba mezi různými protesty může svědčit o tom, že nová média či možnost organizovat se už jsou nad schopnostmi teokratického režimu tyto projevy potlačovat. Nebo potlačovat informování o nich. „Každopádně bych byl velmi opatrný z toho usuzovat, že režim je na kolenou, že se blíží jeho pád. Musí se vzít i v úvahu, že se lidé v Íránu bojí násilných střetů,“ zdůraznil analytik.
Slovní protesty proti prezidentovi
V nedávných dnech pak například studentky na univerzitě v Teheránu verbálně napadly prezidenta Ebráhíma Raísího. Íránský prezident nebyl jediný, komu se studentky postavily. Podobně ke slovu nepustily představitele polovojenských jednotek Basídž, které při protestech zasahují.
Raísí přišel u příležitosti zahájení vysokoškolského semestru na teheránskou univerzitu Az-Zahra. Zarecitoval tam báseň, která buřiče přirovnává k mouchám. Tvrdil, že si organizátoři protestů mylně mysleli, že mohou univerzity zneužít. „Naši studenti a profesoři jsou ostražití a nedovolí nepříteli, aby dosáhl svých cílů,“ řekl.
Na sociálních sítích se pak objevilo video, na němž univerzitní studentky při prezidentově návštěvě volají „Raísí, zmiz“ a také „Zmizte, mulláhové“.
Sankce na mravnostní policii
Británie nyní uvalila sankce na íránskou mravnostní policii a obvinila ji z toho, že využívá výhrůžky, vazbu a násilí, aby kontrolovala, jak Íránky chodí oblečené a jak se chovají na veřejnosti.
„Tyto sankce vysílají jasný vzkaz íránským úřadům – poženeme vás k odpovědnosti za vaše represe vůči ženám a dívkám a za šokující násilí, které pácháte na vlastním lidu,“ uvedl britský ministr zahraničí James Cleverly.
Sankce proti íránské mravnostní policii přijaly i další země, včetně Spojených států a Kanady. O sankcích by měly v nejbližší době jednat i státy Evropské unie.
Útok hackerů na televizi
Íránskou státní televizi v sobotu večer zřejmě napadli hackeři, kteří přerušili vysílání zpravodajství, aby vyjádřili protest proti vůdci země. Zpravodajství bylo kolem 18:00 místního času přerušeno záběry, na kterých byl mimo jiné nejvyšší představitel Íránu s terčem na hlavě, fotografie Amíníové a tří dalších žen zabitých při protestech.
Na jednom z popisků bylo „přidejte se k nám a povstaňte“, na jiném pak „krev našich mladých kape z vašich rukou“. Skupina, která narušila vysílání, se nazvala Alího spravedlnost. Televize však krátce po narušení vysílání vypnula.
Podobné projevy proti ajatolláhovi Alímu Chameneímu, který má v zemi téměř úplnou moc, jsou historicky vzácné. Smrt Amíníové však vyvolala otevřený nesouhlas.
K demonstrujícím se připojují i školáci. Úřady v kurdských provinciích na severu země nechaly zavřít všechny základní a střední školy, což je podle listu The Guardian známka toho, že si stát uvědomuje rozsah protestních akcí. K některým školám přijely dodávkové vozy bez poznávacích značek a policisté zatýkali žáky. Ministr školství Mohammad Mahdí Kázem řekl, že žádný žák ani student nebyl ze škol vyloučen. Úřady pouze kontaktovaly rodiče těch, kteří se připojili k protestům.
Zdroj: CT24
