zpravy.newsČesko bude usilovat o to, aby EU uvolnila speciální balíček peněz na podporu států, které přijímají nejvíce válečných uprchlíků z Ukrajiny. Novinářům to dnes před začátkem dvoudenního jednání ministrů práce a sociálních věcí členských států řekl český šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj možnost přesouvat nynější peníze ve fondech ke zvládnutí uprchlické vlny nestačí. Ministr míní, že by se kvůli energetické krizi mělo urychlit i spuštění podpory z evropského sociálního klimatického fondu.
„Opakovaně se snažím, abychom rozpohybovali Evropskou komisi k podpoře států, které nesou velkou zátěž uprchlíků, aby vyčlenila prostředky. Nikoliv jen flexibilita a že je možné využít končící či nové programovací období (nynější prostředky z fondů). To je hezké a operativní, ale potřebnost je tak velká – a ukazuje, že asi i v příštím roce bude, že je to pro některé státy velká zátěž,“ uvedl Jurečka. Podle něj je důležité, aby komise „dokázala uvolnit speciální balíček“ ke zvládání uprchlické vlny. Dodal, že tíhu nese hlavně střední a východní Evropa.
Podobně se při příchodu na jednání vyjádřili i zástupci některých dalších zemí. „Očekávám větší podporu EU, stejně jako Česko a Polsko i Estonsko přijímá velké množství uprchlíků. Je to nákladné, proto opravdu čekám více finanční podpory,“ uvedla Signe Riuisalová z Estonska.
Z Ukrajiny podle dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) za sedm měsíců od začátku ruské invaze uprchlo na 7,7 milionu lidí, z toho 4,2 milionu uprchlíků získalo v některé z evropských zemí dočasnou ochranu. Nejvíce ukrajinských uprchlíků registruje Polsko, kde jich je podle UNHCR 1,4 milionu. Německé úřady jich evidují zhruba milion a Česko 442.000. Přes 100.000 Ukrajinců dorazilo také do Itálie, Británie, Turecka, Španělska, Itálie a Francie. Ruské úřady tvrdí, že zaznamenaly na 2,8 milionu ukrajinských uprchlíků, není ale jasné, kolik z nich přes Rusko zamířilo do dalších evropských zemí a kolik bylo do Ruska zavlečeno násilím.
Ministři a ministryně práce a sociálních věcí členských států se dnes zaměří na zaměstnávání válečných uprchlíků a zvládání uprchlické vlny. V pátek pak budou diskutovat o opatřeních ke snížení dopadů energetické krize na domácnosti a k omezení takzvané energetické chudoby. Dnes by se měla jednání on-line zúčastnit i ukrajinská ministryně pro sociální politiku. „Sledujeme zároveň, jestli nenastane další podzimní či zimní vlna s ohledem na útoky, které Putin realizuje,“ uvedl Jurečka.
Další příliv uprchlíků očekávají i jiné státy. „Vidíme brutální Putinovu válku, která pokračuje. Můžeme očekávat víc uprchlíků,“ míní Monika Navickieneová z Litvy. Podle ní by se mělo kvůli situaci na Ukrajině debatovat nejen o pomoci příchozím ve státech EU, ale také přímo na Ukrajině. Zmínila i případný přesun lidí do bezpečnějších míst k západní hranici země. Podle Hanny Sarkkinenové z Finska má před sebou Evropa těžkou zimu a musí dopady energetické krize na obyvatele řešit, pokračovat musí ale i v přijímání opatření k omezení klimatických změn.
Podle Jurečky by se tak mělo kvůli energetické krizi urychlit i spuštění sociálního fondu pro klimatická opatření, který zřídila Evropská unie ke zmírnění dopadů ekologické přeměny podle takzvané Zelené dohody. Podle plánu by měl fungovat od roku 2025, celkem je v něm 72,2 miliardy eur (1,77 bilionu korun). Česko z toho může do roku 2032 čerpat téměř 1,74 miliardy eur (nyní asi 42,6 miliardy korun). Podpora se má poskytovat podle počtu obyvatel, podílu chudých, národního důchodu či vypouštěných emisí. „Usiluju o to, abychom dokázali i toto zrychlit… Na rovinu – čím dřív by se fond spustil, tím zase lepší pozice v jednotlivých členských státech z hlediska pomoci pro domácnosti,“ řekl Jurečka.
Přicházející zástupci států ruskou agresi odsoudili. Shodli se na nutnosti další pomoci válkou postižené zemi. Za podstatné považují i integraci příchozích a využití jejich dovedností na trhu práce.
