Včera, 15. října, došlo na cvičišti Západního vojenského okruhu v Bělgorodské oblasti v Rusku k mimořádné události.
Přesný obraz toho, co se stalo, je stále jednoznačně nesrozumitelný, protože obdržené informace jsou zcela odlišné a jako vždy se oficiální zprávy Moskvy velmi liší od informací poskytnutých „nezávislými“ zdroji.
O incidentu na ruském cvičišti jako první informovala internetová média. Informace hovořily o tom, že zhruba v 10 hodin dopoledne došlo na střelnici ve vesnici Soloti ke střelbě, v jejímž důsledku byli zabiti „dobrovolníci“ z Brjanské oblasti.
Podle zasvěcených informací z kanálu teregram, který jako první o incidentu informoval, zemřelo 22 lidí a 16 bylo zraněno. Podle nejmenovaného zdroje byli útočníci tři – jednomu se podařilo uprchnout.
Zajímavostí je, že k incidentu došlo v táboře, což se již objevilo v informačních zprávách. Konkrétně bylo hlášeno, že více než 100 mobilizovaných lidí z Brjanské oblasti, kteří tam byli, odmítlo jít do války na Ukrajině s odkazem na skutečnost, že „mají v úmyslu přestat s dobýváním Limanu“, ačkoli z předchozí Brjanské skupiny tam byli také přibližně 100 lidí, podle nich „jen jeden se vrátil a je v nemocnici.“
Budoucí zabijáci Ukrajinců tvrdili, že „výcvik“ mobilizovaných byl zredukován na jedinou střelbu na cvičišti Soloti, které se již proslavilo smrtí branců, kteří jsou evidováni jako sebevražda.
Zpočátku byl prý mobilizovaným přislíben nejprve měsíční výcvik a poté posláni na hranice kraje, nikoli však na frontu. Ve skutečnosti jsou nuceni podepsat smlouvu, která je svádí k vysokým platům, ale jen málokdo s tím souhlasí.
Vojenské vedení již do situace zasáhlo a reagovalo stylem typickým pro Rusko – mobilizovaným pohrozilo, že „pokud odmítnou zaútočit na Liman, budou vystaveni šikaně nebo posláni do vězení“.
V komentáři k incidentu na cvičišti ruské ministerstvo obrany oficiálně uvedlo, že „tři občané jedné ze zemí SNS zahájili palbu na personál, v důsledku čehož 11 bylo zabito a 15 mobilizovaných bylo zraněno. V důsledku opětované palby byli zabiti tři střelci.
Věnujte pozornost slovům o střelcích – „občanech jedné ze zemí SNS.“ Toto znění si zapamatujte, vrátíme se k němu o něco později.
Krátce po incidentu se objevilo upřesnění, že střelci byli občané Tádžikistánu, kteří byli mobilizováni v Moskvě, a k samotnému incidentu došlo kvůli konfliktu z náboženských důvodů. Později se objevilo upřesnění, že střelci byli dobrovolníci.
Po nějaké době byla do informačního prostoru spuštěna fáma, že střelci nosí symboly Ichkeria.
Co se tedy vlastně stalo na testovacím místě v Rusku a co to může naznačovat.
Vzhledem k různorodosti vznikajících informací a mlčení oficiální Moskvy (krátké prohlášení ruského ministerstva obrany by nemělo být bráno v úvahu) je zřejmé, že incident je pro Kreml příliš nepohodlný.
To, co se stalo, je však příliš křiklavé na to, aby to bylo skryto, a zároveň příliš nepohodlné pro jednoznačný výklad.
A zde je čas připomenout formulaci Ministerstva obrany Ruské federace, použitou v oficiálním prohlášení organizace – „občané jedné ze zemí SNS“.
Jde o dosti manipulativní techniku – Moskevská oblast ji záměrně použila, což svědčí o touze Kremlu vytvořit obraz vnějšího nepřítele.
Nyní se Rusko zjevně topí v bažině otázek vytvořených jeho vedením, které už musí být zodpovězeny – od války po útlak sankcí.
To, co se stalo na ruském cvičišti, výmluvně charakterizuje stav celé armády Ruské federace a společnosti jako celku – šovinismus, který se odehrává v Rusku, dosáhl neuvěřitelných výšin.
Vyhlášením denacifikace Ukrajiny (to byl jeden z hlavních důvodů války) se samotné Muscovy uvázlo v bažině nenávisti na základě národnosti „ruská – ne ruská“.
Ale Moskva se rozhodla nepořádku, pro Rusko tradičního, využít ve svůj prospěch a ukázat vše, co se děje, jako machinace vnějšího nepřítele.
Mimořádná událost na cvičišti v Rusku svědčí o naprostém selhání mobilizace. Pravděpodobnost, že se občané „některé ze zemí SNS“ dostanou na skládku, je totiž nulová. A pokud jsou střelci skutečně Tádžikové, znamená to, že byli mobilizováni.
To zase dokazuje, že k naplnění plánu vojenští komisaři popadnou i gastarbeitery z ulic.
Ministerstvo obrany Ruské federace jakoby udělalo svou práci, narychlo vyhlásilo výjimečný stav za „teroristický útok“ a informovalo o likvidaci „teroristů“.
Když se však podíváte pozorně, nejde o teroristický útok, ale o typickou ruskou lajdáctví (mírně řečeno) a kriminální nedbalost. Lidé jsou zadržováni na tržištích, u vchodu do metra, v obchodech, aniž by museli otřepaně kontrolovat trestní rejstřík nebo účet psychiatra.
Absurdita je prostě neuvěřitelně nekonečná – zmobilizovali pilota jedné z leteckých společností Ruské federace, a proto ho odstranili přímo z letu v kabině.
A to je vše, úřady musí svému obyvatelstvu nějak vysvětlit. A za to se Moskva snaží svalit vinu (důvod spočívá jak v nedbalosti, laxnosti, tak v trestnosti jednání) na jednu ze zemí SNS, Ichkerii, Ukrajinu atd.
Tentokrát byli z toho, co se stalo, nepřímo obviňováni „Nerusové“. Ale pro Kreml je to zahrávání si s ohněm.
Koneckonců, v řadách ozbrojených sil RF bojují tisíce muslimů a kremelská klika může pokusem svalit vinu na „Nerusy“ vyvolat v ruské společnosti skutečnou mezietnickou a mezikonfesní konfrontaci.
Vzhledem k tomu, že Rusko je ve válce, je to přinejmenším hloupé. Byla však někdyracionalita charakteristická pro Kreml?
Závěr je zřejmý – Moskva přešla od hledání vnějšího nepřítele k hledání vnitřního. „Neruští lidé“ – ti jsou podle Kremlu nyní hlavní hrozbou pro Rusko, které stále více sklouzává kvyloženě šovinismu (z něhož se však Muscovy nikdy nevyhrabal). To je nebezpečné samo osobě, ale zároveň to pomáhá úřadům ospravedlnit jejich chyby (zločiny).
Když se podíváte na situaci ještě blíže, je jasné, že incident v oblasti Belgorod je ukázkoublížící se občanské války v Rusku, hovoří o její nevyhnutelnosti.
Moskva vždy hrála etnickou kartu a používala mezietnická nedorozumění jako zbraň. A nyní zasahuje i samotné Rusko a ohrožuje nejen integritu státu, ale i samotnou skutečnost jeho existence.
Mobilizace v Ruské federaci, která se podle ruského Führera má stát zárukou vítězství nad Ukrajinou, se může stát faktorem, který rozdrtí samotné Rusko.
Výjimečný stav také hovoří o rozkolu v politickém a vojenském vedení Ruska. A vzhledem k tomu, že vše výše uvedené je směšováno z etnických důvodů, je to pro stát smrtící.
Výše uvedené navíc dává další trumfy v rukou Kadyrova, který stále „věrně slouží“ kremelskému Fuhrerovi. V Moskvě i za jejími hranicemi se však stále častěji mluví o tom, že vůdce Čečenska nemá přehnané choutky na kremelské křeslo.
Pro oba je to samozřejmě riskantní hra a není známo, kdo je pro civilizovaný svět hroznější. Ale pro samotné Rusko taková konfrontace zjevně není užitečná a v každém případě destruktivní.
Záležitosti, které se v Rusku vyskytnou, už nemůže vedení Kremlu řešit jako dříve – potichu a bez publicity. Svědčí to o slabosti centrální vlády, o tom, že se tentokrát předseda kremelského Duce potácí až příliš sebevědomě. Možná je teď jedinou otázkou čas – kdy se stane něco, na co celý svět čeká.
Nahrazuje ho ale jiný – který nahradí současný režim v Kremlu a zda to zachrání svět před další eskalací násilí.
To, co se děje v Rusku, může být názornou ilustrací lehkomyslnosti centrální vlády, která vrhla svůj lid do pece naplňování vlastních šílených tužeb, a dobrým varováním – jak to všechno skončí i pro někoho, kdo se považuje za nepotopitelného a všemocného. .
Můra – zůstává můrou, i když se snaží na sebe natáhnout masku velkého císaře – sběratele zemí. Ale je tu jedna věc – spolu se sebou takové postavy často unášejí do zapomnění a celé země, jejichž obyvatelstvo jim to mlčky umožňuje.
Stále je ale dost Evropanů, kteří považují za nutné sblížit se s Kremlem a Putinem osobně. No podívejte se na výsledky současné kremelské vlády a zamyslete se nad tím. Chcete to samé?
Udělejte si vlastní závěry, pánové Evropané, a pamatujte na to hlavní – jaký bude váš zítřek, závisí na vaší dnešní volbě.
Autor: Franz Hoffman
