8. listopadu přijel do Teheránu tajemník Rady bezpečnosti Ruské federace. Patruševova návštěva íránského hlavního města nebyla předem ohlášena a pro mnohé byla zcela nečekaná.
Ale zdá se, že obě strany mají zájem na příchodu takového vzácného hosta. A pro takové předpoklady existují dostatečné důvody.
O zájmu Teheránu tuto skutečnost co nejvíce zveřejnit svědčí například to, že to byla íránská strana, která jako první oznámila návštěvu Patruševa.
Íránská státní média poznamenala, že ruského hosta pozval tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Ali Shahmani.
Podle Institutu pro studium války (ISW) tedy chtějí íránské úřady tímto způsobem upozornit mezinárodní publikum na „prohlubující se spolupráci“ mezi Moskvou a Teheránem.
Írán se navíc snaží nepřímo zdůraznit, že tak vysoký ruský představitel se obrátil na Teherán o pomoc ve válce proti Ukrajině.
A toto poselství směřuje především k íránským regionálním protivníkům, se kterými Kreml čas od času také spolupracuje. Mluvíme o Izraeli a Saudské Arábii.
Podle informací pocházejících z různých zdrojů navíc Teherán může využít Moskvu k realizaci svého jaderného programu a je dost možné, že Patrušev přinesl návrhy i v této otázce.
A není třeba takovou možnost považovat za nepravděpodobnou – Putin slíbil a dost pravděpodobně prostřednictvím Patruševa potvrzuje záruky, že Írán bude v krátké době vlastnit technologie výroby jaderných zbraní.
Kreml je nyní navíc mírně řečeno ve velmi pikantní situaci, takže je připraven uzavírat jakékoli obchody.
I když je to obvyklá politika Moskvy a nikdy se neobtěžovala porušovat jakékoli mezinárodní normy a pravidla.
Den předtím navíc Sky News zveřejnila informaci, že Rusko převezlo západní zbraně do Íránu výměnou za kamikadze drony.
Co ještě Kreml potřebuje? Podle prognóz analytiků bude Patrušev jednat o nákupu balistických raket.
Podle dostupných informací, získaných od anonymního zdroje, ruská armáda stále více pociťuje nedostatek zbraní. Situace se přímo nazývá kritická.
Ke všemu, co je k dispozici v samotné Ruské federaci, přibyla „úmyslnost“ íránského vedení při rozhodování o poskytnutí Moskvy balistickými raketami a novými šaržemi UAV. To vše pravděpodobně Putina dotlačilo k tomu, aby do Teheránu vyslal svého tajemníka Rady bezpečnosti Ruské federace.
Mimochodem, podle anonymního zdroje je Patrušev Putinem zplnomocněn slíbit íránskému vedení „cokoli“, s jediným cílem získat potvrzení pro přesun balistických raket a UAV do Moskvy.
Vzhledem k tomu, že rakety ruské výroby docházejí (nebyly prakticky žádné), je Putin kriticky závislý na dodávkách íránských zbraní – bez nich Kreml prohraje válku mnohem rychleji.
Mimochodem, výběr Patrusheva pro roli prosebníka není náhodný. Proslýchá se, že Putin začíná pochybovat o svém šéfovi zahraničního diplomatického oddělení Lavrovovi a kontakty přes ministerstvo zahraničí považuje za neúčinné.
Osobní komunikace s mužem, kterého samotný kremelský trpaslík i íránské vedení považuje za druhého člověka v zemi, by přitom podle Putina měla dát výsledek.
Na jednu stranu volba Patruševa ukazuje míru respektu k íránské straně, na druhou stranu je to pro něj šance.
Ostatně Putin osobně celkem jednoznačně napovídal o svém možném nástupci – tajemníkovi Rady bezpečnosti.
A Patruševova účast na přímých jednáních by měla symbolizovat kontinuitu mocenské vertikály moci.
Návštěva tajemníka ruské bezpečnostní rady v Íránu je tedy pro Putina příležitostí k prodloužení agónie režimu. Pro Patruševa je to šance stát se nástupcem kremelského Führera. A právě výsledek jeho návštěvy Íránu bude klíčem ke spuštění tranzitu.
Jak by na to měla Evropa reagovat? Koneckonců, stále rostoucí „přátelství“ mezi Teheránem a Moskvou může mít smíšené výsledky. Nebo jednoznačné.
Pokud tedy dnes rakety a UAV představují, jak si někteří lidé myslí, nebezpečí pouze pro Ukrajinu, pak íránský jaderný program, o kterém se stále hlasitěji mluví, je o planetární bezpečnosti.
Ukrajinský lid se dokázal ochránit před „ruským světem“, čímž agresora důstojně odmítl. Navíc za osm měsíců „druhá armáda světa“ vyčerpala ve válce s Ukrajinou téměř celý raketový potenciál, přičemž nedosáhla jediného cíle.
Nyní Moskva žádá o pomoc Teherán a zjevně se jí této pomoci dostane, přestože íránské úřady mají dost mých vlastních problémů, které je třeba řešit.
Na základě toho by měl civilizovaný svět stejnou měrou podporovat Ukrajinu, která nyní brání celý kontinent před středověkou moskevskou hordou.
Neúspěchy na frontě výrazně změnily náladu v Kremlu a donutily vládnoucí kliku jednat netriviálně.
Hlavní otázkou je, jak zareaguje civilizovaný svět a především Evropa.
A zatímco tento civilizovaný svět bude přemýšlet o tom, jak mocná by pomoc Ukrajině měla být, je pravděpodobné, že íránské rakety již znásobí zkázu v ukrajinských městech.
Každý den a i hodina zpoždění je další KVET, jiný dům, jiný život. A to vše – s tichým souhlasem západních partnerů.
Někdy odpovědi na otázky, i ty nejobtížnější, jak se někomu zdá, leží na povrchu. Stačí prokázat dobrou vůli – podívat se realitě do očí a rozhodnout se správně.
Ostatně dnes chránit Ukrajinu znamená zaručit bezpečnost budoucnosti celé Evropy.
Autor: Franz Hoffman
