ČTKČeské předsednictví chce řešit migraci jako problém, který se týká celé Evropy, všech zemí Evropské unie. Na tiskové konferenci během jednání se svými protějšky ze Slovenska, Maďarska a Rakouska to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Den před mimořádným jednáním ministrů EU se sešli v Praze, aby podle Rakušana nabídli regionální pohled na krizi související s příchodem běženců do Evropy a hledali její řešení. Mimo jiné uvedl, že Srbsko, přes které migranti míří, je připraveno na harmonizaci své vízové politiky s ostatními zeměmi.
Slovensko, jehož hranice Česko od konce září kontroluje, je podle Rakušana v migrační krizi obětí západobalkánské migrační trasy. Řešení se podle něj i ostatních ministrů musí hledat na vnějších hranicích schengenského prostoru.
„Chceme řešit migraci jako problém, který se týká všech zemí EU. Chceme řešit všechny trasy včetně západobalkánské. Prezentovat regionální pohled, co by se mělo dělat pro snížení tlaku ze západobalkánské trasy na naše země,“ uvedl Rakušan.
Mimořádná schůzka ministrů vnitra členských zemí EU by se v pátek měla zabývat spory kolem zavádění kontrol na hranicích uvnitř schengenského prostoru a přijímání migrantů vyzvednutých ve Středozemním moři. V posledních týdnech se v unijních institucích mluví především o takzvané balkánské trase, kde unijní pohraniční agentura Frontex pozoruje meziroční nárůst v počtu migrantů přicházejících nelegálně do EU téměř na trojnásobek.
Některé státy včetně Česka na vývoj reagovaly zavedením hraničních kontrol, další tento krok zvažují, což vneslo napětí mimo jiné do česko-slovenských vztahů. Dalším ožehavým tématem je neochota nové italské vlády přijímat lodě s běženci. Jedna taková, kterou Itálie odmítla, nakonec před týdnem zakotvila ve francouzském Toulonu, načež Francie posílila kontroly na hranicích s Itálií.
Česko zavedlo kontroly na hranici se Slovenskem koncem září. Policisté a vojáci jsou na hranicích nasazeni, protože od května roste počet migrantů, kteří nelegálně překračují slovensko-českou hranici a míří převážně dále do Německa. Opatření je v plánu do 12. prosince. Nejvíce migrantů přechází hranice na jižní Moravu a do Zlínského kraje. Na Slovensko obvykle přicházejí či přijíždějí z Maďarska, kam se dostávají z Balkánu.
Rakušan: ČR může přijmout desetitisíce lidí z Ukrajiny, kvalita ubytování horší
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) si umí představit, že by Česká republika mohla přijmout další desetitisíce ukrajinských uprchlíků. Kapacita kvalitního ubytování ale naráží na limit, stejně jako sociální a zdravotní systém. Rakušan to řekl novinářům po dnešním jednání ministrů vnitra ČR, Rakouska, Slovenska a Maďarska v Praze.
Rakušan připomněl, že Česko ze zemí Evropské unie přijalo nejvíc běženců na počet obyvatel. V současnosti podle něj ukrajinská populace tvoří v ČR 3,4 až 3,7 procenta obyvatel, což znamená zhruba 355.000 až 390.000 lidí. Uprchlíci z Ukrajiny obdrželi od únorového začátku ruské invaze přes 460.000 víz dočasné ochrany.
„Kapacity nějakého kvalitního ubytování v České republice, které jsme byli schopni poskytnout, a kapacity sociálního i zdravotnického systému hraničí se svými limity,“ řekl ministr. Česko by podle něj mohlo přijmout zhruba desetitisíce dalších příchozích. „Ale rozhodně ne vysoké statisíce a rozhodně ne v té kvalitě, v jaké jsme byli schopni v tomto roce pomoc poskytnout,“ dodal Rakušan.
Ruské útoky na infrastrukturu vedou k tomu, že mnoho Ukrajinců nebude mít v zimě elektřinu, plyn či teplou vodu. V tu chvíli bude podle Rakušana EU muset reagovat jako celek. „Jako předsednická země řešíme přípravy na evropské úrovni spolu s komisí, mapujeme kapacity jednotlivých členských států. Jako Česká republika připravujeme krizový scénář nouzového typu ubytování, protože jiný typ ubytování už v České republice k dispozici nebude,“ poznamenal vicepremiér.
Česko je zároveň připraveno pomáhat vnitřně vysídleným občanům Ukrajiny a firmy jsou schopny rychle a efektivně se podílet na obnově infrastruktury v zemi, řekl Rakušan.
Podle ministra Česko aktuálně nečelí žádné velké vlně uprchlíků z Ukrajiny. Žádný z krajů nečelí přetlaku. Pokud by ale přišla další vlna, fungování systému by se muselo změnit. „Musela by být nějaká tři centrální místa, na která by případní uprchlíci přicházeli, a z těchto míst by byli koordinovaně posíláni do jednotlivých krajských center s nějakou ‚umístěnkou‘,“ popsal ministr.
