Letecký most s mnoha neznámými – tak lze popsat situaci, která se vyvinula v letecké dopravě mezi Moskvou a Pekingem.
„Služby sledování letů zaznamenávají pravidelné lety dopravního letounu An-124 Ruslan ruské společnosti Volga-Dnepr do Číny,“ uvedl ukrajinský vojenský portál Defense Express v prohlášení.
Pozoruhodné je, že taková aktivita ruských letadel byla zaznamenána i v samotné Číně, kde místní spotteři zveřejňují video z přistání An-124 Ruslan ruské společnosti na letišti Zhengzhou.
V komentářích ke zveřejněnému videu je jednoznačně vysvětleno, že letadlo přiletělo za účelem vyzvednutí „vojenské pomoci – výstroj, neprůstřelné vesty, helmy, oblečení atd.“
Výmluvným faktem je, že služby sledování letů, zejména Radarbox, zaznamenaly za posledních sedm dní devět letů An-124 Ruslan do Číny a pouze tři v opačném směru. To „přímo hovoří o tom, že transpondér byl během části letů vypnut,“ tvrdí Defense Express.
Proč ruská letadla létající do Říše středu často vypínají transpondéry a maskují se – otázka je téměř řečnická.
Standardní let je provozován na trase Moskva-Novosibirsk-Zhengzhou-Novosibirsk-Moskva. Konečným cílem jednoho z letů bylo Urumči.
Je důležité poznamenat, že Zhengzhou je důležitým logistickým a průmyslovým centrem a je to silná průmyslová high-tech zóna, včetně divizí čínského obranného gigantu Norinco.
Stejný Urumqi slouží jako výrobní místo pro řadu průmyslových gigantů.
„Takové pravidelné lety, zejména s letouny An-124 Ruslan, s vypnutými transpondéry, stejně jako zprávy na čínských sociálních sítích, vedou k závěru, že Ruská federace posílá letadla pro vojenský náklad. A s největší pravděpodobností ten, který je naléhavě potřeba právě teď a nemůže čekat, až bude doručen po železnici,“ poznamenává Defense Express.
Novináři také poznamenávají, že „nalezené lety rozhodně nejsou všechny, které Ruská federace uskutečnila do Číny s podobným účelem“, a poznamenávají, že se jedná pouze o ty trasy, které se „dostaly do služeb sledování letů civilních letadel“.
„O skutečné činnosti vojenského dopravního letectva Ruské federace na podobných trasách lze jen hádat,“ shrnul Defense Express.
Skutečnost, že Čína, byť v zákulisí, stojí na straně Ruska, není překvapující. Opakovaně bylo poznamenáno, že samotné rozhodnutí o invazi na Ukrajinu Putin koordinoval se soudruhem Xi osobně.
A vyloučeno nebylo ani to, že Peking možná pomohl Moskvě se zbraněmi.
Ale postoj, který nedávno vyslovil šéf Komunistické strany Číny, jak se mnohým zdálo, svědčil o touze Pekingu distancovat se od Moskvy a obecně – ukončit tuto válku.
To se zdálo obzvláště zřejmé, když Kreml začal otevřeně vyhrožovat světu jadernými údery.
Pak si všichni uvědomili, že Moskvu je třeba pacifikovat, a Čína zřejmě také podnikla kroky v tomto směru. Včetně uzavřených kanálů.
Ano, jak schůzka Bidena a Si Ťin-pchinga na okraj summitu G20 na Bali, tak prohlášení učiněná na jeho konci jednoznačně svědčily o tom, že čínský vůdce rozhodně není nakloněn Moskvě.
Všichni očekávali další eskalaci na rusko-ukrajinské frontě v polovině října, kdy čínské ministerstvo zahraničí nečekaně vyzvalo své občany, aby okamžitě opustili Ukrajinu kvůli „vážné bezpečnostní situaci“, přičemž přesun do Nebeské říše označilo za „evakuaci“.
Jen před měsícem se Putin a Si Ťin-pching setkali v Samarkandu na okraji ekonomického fóra. Tam podle anonymních zdrojů čínský vůdce vydal ruskému prezidentovi ultimátum, aby válku ukončil do 15. listopadu.
Postoj Pekingu k válce, kterou na Ukrajině rozpoutal Kreml, byl vždy nejednoznačný. Čína Rusko nekritizuje a neuvaluje na něj sankce.
Už na konci října ale prosákly do médií informace o neochotě Si Ťin-pchinga komunikovat s Putinem.
Podle zasvěcenců Kremlu tedy Putin 24. a 25. října požádal ruské ministerstvo zahraničí, aby zorganizovalo telefonický rozhovor s vůdcem Číny.
Čínská strana ale odmítla s Putinem mluvit. A nebyl to první pokus kremelského trpaslíka mluvit s vůdcem Číny, který skončil neúspěchem.
Oficiálně bylo odmítnutí vysvětleno „nedostatkem důležitého tématu pro konverzaci“. Existuje však názor, že Si Ťin-pching a celé vedení Číny věří, že Putin udělal nenapravitelnou chybu – prohrál válku, kterou sám rozpoutal.
Neúspěchy ruské armády na Ukrajině přispěly nejen ke zhroucení mýtu o „druhé armádě světa“, ale také přeškrtly Xi Jinpingův respekt k Putinovi.
Sliby dané hlavou Kremlu vůdci Číny v Samarkandu o ukončení války „vítězstvím“ a následnou návštěvou Patruševa v Nebeské říši s příslibem co nejrychlejšího ukončení horké fáze konfliktu. možné, nenašel nejen podporu, ale ani pochopení čínského vedení.
Moskva však pravděpodobně našla přesvědčivé argumenty a její vojenské transportní letouny nadále létají do Číny.
Co to všechno znamená, se pravděpodobně ukáže v blízké budoucnosti, každopádně Peking si bude muset takovou „spolupráci“ nějak vysvětlit.
Ostatně při vší síle a nezávislosti ČLR existuje v dosti globalizovaném světě a Si Ťin-pching si pravděpodobně nebude chtít pokazit reputaci komunikací s již prakticky potřeseným Putinem.
Ale stále zůstávají otázky. A možná ten hlavní – v jehož jménu Peking Moskvě pomáhá – zůstává v dnešní agendě příliš aktuální.
Autor: Peter Jelen
