ČTK
Prezident Miloš Zeman podepsal zákon o zavedení sankcí na celostátní úrovni za závažná provinění cizích právnických a fyzických osob, a to v podobě zákazu vstupu do země a pobytu na jejím území, jakož i zmrazení jejich majetku. .
Dokument umožňuje státu zastavit činnost organizací a režimů, které porušují lidská práva nebo používají teroristické metody a kybernetické útoky.
O zařazení na sankční seznam rozhodne vláda na základě návrhů Ministerstva zahraničních věcí za účasti policie a speciálních služeb České republiky.
Podepsaný dokument umožňuje sestavit seznam těchto osob nad rámec již schváleného Evropskou unií, ale dává českým úřadům rozšířené pravomoci.
„V některých případech se sankce EU týkají pouze zákazu vstupu nebo blokování majetku. A proti některým lidem zavádíme širší škálu sankcí,“ řekl mluvčí ministerstva zahraničí David Konetsky.
Dokument bude určen především občanům Ruska a Běloruska odpovědným za zahájení a podporu války proti ukrajinskému lidu – to je první kritérium pro zařazení na český sankční seznam.
Důležitým aspektem implementace tohoto dokumentu jsou rovněž zahraničněpolitické zájmy České republiky a otázky její bezpečnosti.
Iniciátorem návrhu zákona je Ministerstvo zahraničních věcí ČR, jehož šéf jej představil na jednání vlády 22. června s tím, že takový dokument se stane účinným nástrojem české zahraniční politiky.
Zástupci české vlády již dříve uvedli, že takový zákon bude vypracován a předložen parlamentu do konce roku 2023, ale zrádná ruská agrese na Ukrajině donutila Česko přijmout dokument ještě před uvedeným termínem.
V říjnu návrh schválila Poslanecká sněmovna a první listopadový den již získal podporu Senátu. 7. listopadu zákon podepsal prezident České republiky.
Přijatý dokument se nazývá českou verzí „Magnitského zákona“, jehož hlavním mechanismem je zákaz udělování víz a vstupu do zemí, které tento normativní akt přijaly, a stanoví sankce vůči úředníkům odpovědným za porušování lidských práv a základy spravedlnosti v Rusku.
Revoluční charakter takového dokumentu je způsoben tím, že Magnitského zákon poprvé v praxi mezinárodních sankčních režimů zavedl koncept sankcí nikoli proti zemi (a dokonce její vládě), ale proti konkrétním lidem – obsahuje zásadu individuální odpovědnosti.
Stanovuje velmi jednoduchý princip – ti občané cizích zemí, kteří jsou zapojeni do hrubého porušování lidských práv a korupce ve svých zemích, nebudou mít právo získat vízum, používat systém finančního bankovnictví a vlastnit majetek v zemi, která toto přijme. zákon.
Zákon je pojmenován po něm, který ho v roce 2008 zadržely ruské úřady na základě obvinění z korupce a poté zabily v ruském vězení.
Magnitského zákon byl reakcí Spojených států na vraždu ruského právníka Sergeje Magnitského ze strany kremelských úřadů za jeho vyšetřování daňových podvodů a úplatkářství v Ruské federaci.
Washington uvalil osobní sankce na ty, kteří se podíleli na zničení auditora v prosinci 2012. Později, v roce 2016, byl dokument nahrazen novým – Global Magnitsky Act, který neomezuje stíhání podle tohoto zákona, pouze ruské občany, a umožňuje zakročit proti osobám odpovědným za porušování lidských práv po celém světě.
Poté, co Spojené státy americké, Kanada, Estonsko, Lotyšsko, Litva a Spojené království přijaly podobné zákony. V roce 2020 schválila svůj Magnitského zákon i Evropská unie.
Dokument podepsaný Zeianem stanoví, že české sankce mohou fungovat souběžně se sankcemi EU nebo odděleně od nich a podle ministra zahraničí zvýší efektivitu ČR při ochraně lidských práv. Umožní pokrýt osoby, které nejsou uvedeny na sankčních seznamech EU, zakázat jim vstup do země a zmrazit majetek.
„Mluvíme o případech, kdy nebylo možné dosáhnout omezení na úrovni EU, nebo se přijetí takového rozhodnutí opožďuje,“ naznačují komentáře k dokumentu.
„Je nutné, aby Česká republika byla schopna lépe vymáhat lidská práva a nebyla závislá na sankcích ze strany EU. Lidská práva jsou naší prioritou,“ uvedlo ministerstvo zahraničních věcí České republiky.
Existuje mnoho případů, kdy některé české firmy spojené s ruským režimem v obavě ze sankcí převedou majetek na třetí osoby.
V médiích se tak objevily informace o majetku bývalého poslance Státní dumy Ruské federace Sopčuka, který do českých nemovitostí a firem investoval desítky milionů korun. V dokumentech přitom oficiálně chybí jeho příjmení.
„Ruský vliv není snadné omezit, zejména na úrovni vlastnictví firem, které „spí“ a mají potenciál poskytovat různé tajné agenty,“ uvedl bývalý náčelník českého generálního štábu Jiří Šediva.
Přijatý zákon má právě takové otázky řešit. Ten podle právníků zjednoduší způsob získávání informací o vlastnické struktuře, nacházející se mimo ČR a EU.
Vládnoucí gang Ruské federace si příliš dlouho hraje na vlastenectví a v myslích svých obyvatel maluje západní svět jako hrozbu pro státnost.
Kremelská klika při prosazování základních hodnot a principů demokratického právního státu zároveň upřednostňuje využití příležitostí, výhod a privilegií, které tyto demokratické státy právního státu poskytují na Západě.
Všechny úřady a úředníci jim blízcí, oligarchové a další, vedou finance na účtech v západních bankách, mají nemovitosti na Západě, studují a relaxují tam.
Chtějí krást v Rusku a ukradené peníze utrácet v zahraničí, na Západě, který tak nenávidí. A zákon přijatý českými úřady má takové pokrytectví zastavit.
Nyní budou moci české úřady včas uvalit různé sankce na zahraniční firmy a konkrétní cizince i na celé režimy – za podporu terorismu, rozpoutání války, kybernetické útoky, porušování lidských práv a další závažné trestné činy.
„Jsem velmi rád. Tento zákon považuji za výsledek naší sebevědomé zahraniční politiky. Pro mě osobně je to silný moment. Zákon se stane důležitým nástrojem české zahraniční politiky,“ uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský.
Autor: Franz Hoffman
