Granáty pro českou armádu se mají vyrábět ve Vrběticích

Granáty pro českou armádu budou vyráběny v areálu státního podniku Vojenského technického ústavu (VTÚ) ve Vrběticích na Zlínsku. Společnost Colt CZ Defence Solutions by měla do roku 2027 dodat munici za až 413 milionů korun. Se zakázkou ve středu seznámí vládu ministryně obrany Jana Černochová (ODS), sdělil dnes ČTK mluvčí ministerstva Jiří Táborský. O přesunu výroby do vrbětického areálu, ve kterém v roce 2014 vybouchly muniční sklady, informoval server Novinky.cz. Do explozí byly podle tajných služeb zapojeni ruští agenti.

Ministerstvo plánuje doplnit zásoby ručních útočných granátů, které byly do výzbroje armády zavedeny na základě výběrového řízení z roku 2017. V tehdejší zakázce za 200 milionů korun působila někdejší uherskobrodská Česká zbrojovka jako prostředník a dodávala granáty od německé společnosti Rheinmetall Waffe Munition, se kterou spolupracuje. Ministerstvo vyzdvihuje, že se nyní podařilo výrobu přesunout do Česka. Na českém území se bude podle Táborského vyrábět střepinový granát, který tvoří 95 procent zakázky, české zbrojní firmy se budou na zakázce podílet ze 60 procent.

„Výroba bude probíhat pod přísnou kontrolou v areálu VTÚ Vrbětice. Areál je i přes svou minulost nyní bezpečným a zabezpečeným prostorem, který pro daný typ výroby splňuje veškeré předpisy a má všechna potřebná oprávnění,“ uvedl Táborský. „Z hlediska obranyschopnosti ČR je nejdůležitější, že se výrobu granátu podařilo přenést do ČR a že se na této výrobě bude podílet náš státní podnik,“ doplnil. Podle ministerstva v areálu nebudou postaveny nové haly a k výrobě budou využity stávající kapacity, které jsou speciálně zabezpečeny a pro daný účel zkolaudovány. Vyrobená munice se podle úřadu v areálu nebude skladovat.

Starosta obce Vlachovice, jejichž součástí jsou Vrbětice, Zdeněk Hověžák (STAN), ČTK řekl, že se informace o výrobě granátů dozvěděl dnes z médií. „Neznám celý průběh. Dozvěděl jsem se to dnes z médií, což mě docela mrzí. Teprve se dostávám k informacím. Budu se domáhat, abych nejen já, ale i kolegové starostové z okolí, měli co nejbližší informace. Budeme dělat vše pro to, abychom měli bezpečné prostředí, aby se neobjevilo žádné nebezpečí,“ uvedl starosta. „Prožili jsme si, co jsme si prožili, musíme se poučit, aby se to nikdy neopakovalo,“ uvedl Hověžák.

Ministerstvo uvedlo, že kolaudační souhlas pro účely muniční výroby a zpracování výbušnin objekty získaly už v březnu 2021. „Kolaudačního řízení se účastnily jak obce, tak Zlínský kraj, který s účelem existence objektů rovněž souhlasil. VTÚ s okolními obcemi komunikuje. Mimochodem areál byl budován a kolaudován za minulé vlády,“ uvedl úřad.

Se společností Colt CZ Defence Solutions, která je součástí skupiny Colt CZ Group SE, ministerstvo uzavře rámcovou smlouvu, která počítá s dodávkou munice za až 413,2 milionu korun bez DPH. „V ceně zakázky budou zahrnuty též náklady na transfer výroby z Rakouska na území ČR, který se ministerstvu obrany podařilo ze strategických důvodů s dodavatelem vyjednat,“ uvedl mluvčí. Firma bude moci granáty na českém území vyrábět pouze pro potřeby české armády.

V České republice v tuto chvíli podle ministerstva neexistuje jiný výrobce požadovaného zavedeného útočného granátu, který odpovídá armádním požadavkům. Útočné granáty jiných výrobců nejsou zavedeny v žádné z armád NATO.

Kromě střepinových granátů ministerstvo objednává i trhavé granáty, které jsou primárně určené pro speciální jednotky.

Kromě Colt CZ Defence Solutions se na výrobě střepinového granátu budou podílet i VTÚ, firma CZ-SKD Solutions a Explosia. V ČR se bude například vyrábět tělo granátu a střepinová vložka, trhavina nebo plnit granát trhavinou.

Při výbuchu prvního ze skladů ve Vrběticích v říjnu 2014 zemřeli dva lidé, druhý sklad explodoval v prosinci téhož roku. Obě budovy si pronajímala ostravská firma Imex Group. V době explozí areál spravoval státní podnik Vojenský technický ústav. České úřady podezírají ruské agenty, že do skladů umístili nástražná zařízení. Výbuchy znamenaly pro místní obyvatele dlouhodobé omezení. O odškodnění do letošního léta požádalo téměř 9200 lidí, většina z nich uspěla.