Dalších 500 milionů eur pro Ukrajinu. Ministři zahraničí EU schválili sedmý balík vojenské pomoci

Evropská unie dá dalších 500 milionů eur (v přepočtu téměř dvanáct miliard korun) na vojenskou pomoc Ukrajině. O schválení sedmé platby z unijního mírového fondu v pondělí rozhodli v Bruselu ministři zahraničí členských zemí. Dalších 45 milionů eur z obranného fondu by mělo navíc přibýt na probíhající výcvikovou misi pro ukrajinské vojáky.

Schválený balík pomoci Ukrajině je sedmý v pořadí, který Unie od začátku ruské invaze schválila. Celkem sedmadvacítka na tyto účely vyhradila zhruba 3,5 miliardy eur. „Celková pomoc Ukrajině, jak vojenská, finanční, ekonomická a humanitární, dosahuje 49 miliard eur,“ dodal šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

„Nejsou to peníze, které by členské státy vzaly a ihned poslaly na Ukrajinu. Funguje to tak, že členské státy například ze svých zásob vyhradí zbraně, munici, palivo nebo zdravotnický materiál, který pošlou na Ukrajinu, a náklady s tím spojené si potom z takzvaného mírového fondu nechají zpětně proplatit,“ vysvětluje zpravodaj České televize v Bruselu Petr Obrovský.

Ministři by podle Borrella měli diskutovat i o samotných zbraních, které chtějí členské státy Kyjevu dodávat. Aktuálně největší debaty vedou o dodávkách tanků, které část zemí v čele s Polskem poskytnout chce, klíčové Německo se však zatím jednoznačně nevyjádřilo.

Diskuze o Leopardech

„Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková bude patrně čelit tlaku ostatních zemí, aby Berlín poslal tanky Leopard na Ukrajinu nebo to umožnil ostatním zemím, které to chtějí, a to v čele s Polskem,“ odhaduje Obrovský.

Zvláště ministři z pobaltských zemí či dalších států východního křídla Unie před jednáním totiž vyzývali Německo, aby umožnilo vyslání svých tanků Leopard 2 z Polska či jiných států, které jimi disponují. K ministrům se i proto během diskuze připojil ukrajinský protějšek Dmytro Kuleba.

„Prezident Volodymyr Zelenskyj tanky chce, různé země na to ale mají různé názory. Budeme o tom diskutovat a uvidíme,“ prohlásil před jednáním Borrell.

  Prymula byl večer na zápase Slavie v Evropské lize. Odpoledne volal po lockdownu

Ministři měli v plánu také ve spíše neformální debatě řešit desetibodový mírový plán prezidenta Zelenského pro Ukrajinu. Zahrnuje například zajištění bezpečnosti v okolí Záporožské jaderné elektrárny, navrácení všech vězňů, zajatců nebo dětí unesených do Ruska. Dále zajištění vývozu ukrajinského obilí do celého světa nebo ochranu životního prostředí. V této věci se ale žádné závazné rozhodnutí během jednání nečeká.

Zástupci vlád již v úvodní části schůze schválili rozšíření sankcí za potlačování protestů v Íránu. Rada EU oznámila, že na sankční seznam za porušování lidských práv přibylo 18 lidí a 19 právních subjektů. Jsou mezi nimi i představitelé íránské vlády, parlamentu či bezpečnostních složek. Novou sadu postihů proti blízkovýchodní zemi v pondělí oznámila i Británie. Rozhodnout o navrhovaném zařazení íránských revolučních gard mezi teroristické organizace však podle Borrella nemohou bez předchozího verdiktu soudu.

ČT24

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..