Šéf ruského generálního štábu Valerij Gerasimov v prvním veřejném komentáři od svého jmenování velitelem ruských ozbrojených sil na Ukrajině přiznal problémy s mobilizací. Prohlásil, že Rusko provádí vojenské reformy v reakci na rozšiřování NATO. Podle něj Rusko bojuje proti „celému kolektivnímu Západu“.
Náčelník ruského generálního štábu připustil, že částečná mobilizace 300 000 ruských záložníků neproběhla podle plánu. „Mobilizační výcvikový systém v naší zemi není plně přizpůsoben novým moderním ekonomickým vztahům,“ řekl Gerasimov v pondělí ruskému týdeníku Argumenty i Fakty.
„Takže jsem musel vše opravit za pochodu,“ dodal.
Ukrajinská rozvědka očekává, že Moskva znovu zmobilizuje, navzdory opačným prohlášením a silnému odporu ruské veřejnosti. Dodal však, že strukturální problémy, jako je nedostatek výzbroje, výrazně omezují ruské snahy. V důsledku řady neúspěchů Rusko postupně změnilo svůj styl propagandy a vymlouvalo se na svou situaci. Zatímco zpočátku ospravedlňovala „zvláštní vojenské operace“ zaměřené na „denacifikaci a demilitarizaci“ Ukrajiny, nyní dokonce i vysocí ruští představitelé, včetně prezidenta Vladimira Putina, vysvětlují ponížení jako existenciální válku proti celému Západu v apokalyptickém měřítku.
Podobný argument vznesl i Gerasimov. „Dnešními hrozbami jsou aspirace Severoatlantické aliance na expanzi do Finska a Švédska a také využití Ukrajiny jako nástroje k vedení hybridní války proti naší zemi,“ prohlásil.
Finsko a Švédsko po vpádu Ruska na Ukrajinu ustoupily ze své tradiční neutrality a podaly přihlášky do NATO. Obvinění, že Západ používá Ukrajinu k zástupné válce s Ruskem s cílem jej zničit, je nyní už standardním leitmotivem ruské válečné rétoriky.
Současné Rusko dosud nepoznalo takovou úroveň a intenzitu vojenských operací,“ zdůraznil Gerasimov. „Naše země a její ozbrojené síly dnes působí proti celému kolektivnímu Západu,“ doplnil.
Opožděné ruské vojenské reformy
Právě aby Rusko odolalo vojenské moci Západu, přistupuje k armádním reformám, vysvětlil nový šéf ruských vojsk na Ukrajině. Odkazoval přitom na kroky k modernizaci ruské armády oznámené minulé úterý ruským ministrem obrany Sergejem Šojguem.
Nové ruské vojenské plány počítají s přidáním armádního sboru v ruské republice Karélie, která na severu hraničí s Finskem. Moskva též obnoví dva samostatné vojenské okruhy Moskva a Leningrad, které v roce 2010 byly sloučeny do Západního vojenského okruhu.
Na Ukrajině Rusko umístí na okupovaných a anektovaných územích Chersonské a Záporožské oblasti tři motostřelecké divize.
„Hlavním cílem této práce je zajistit zaručenou ochranu suverenity a územní celistvosti naší země,“ řekl k reformám Gerasimov, jehož Moskva v lednu jmenovala novým velitelem ruských ozbrojených sil na Ukrajině. Po třech měsících tehdy vystřídal dosavadního velitele ruských jednotek nasazených na Ukrajině Sergeje Surovikina.
Moskva v prosinci oznámila ambiciózní vojenské změny, mimo jiné navýšení vojenského personálu z jednoho milionu na 1,5 milionu lidí. Ruské vojenské vedení podle představených plánů hodlá opustit od menších, mobilnějších jednotek a zřídit robustnější divize. Podle agentury AP se tak vrací k sovětské praxi, zřejmě v reakci na výtky ruských vojenských expertů, podle kterých malé jednotky neoplývaly dostatečným množstvím lidské síly k vedení masivních bojů, jež se odehrávají na Ukrajině.
Podle zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Vadyma Skibitského už je na bojišti patrné, že Rusové skutečně mění svou taktiku. „Jestliže před rokem to byly taktické skupiny praporů, nyní se Rusové vrátili ke klasickému schématu: brigáda, pluk, prapor,“ uvádí Skibitskyj.
Podle Skibitského chce Gerasimov opětovně využívat výsadkářské jednotky, kterými se Rusko pokoušelo ochromit klíčová logistická a mocenská centra Ukrajiny na začátku invaze. Podle amerického Institutu pro studium války zřejmě proto, aby je získal pod svou kontrolu, propustil velitele ruských vzdušných sil Michaila Teplinského. Podřízení vzdušných jednotek pozemním silám bylo oznámeno jako součást prosincových vojenských reforem.
Objevily se však silné pochybnosti o Gerasimovově schopnosti vyhrát válku na Ukrajině. Britská rozvědka uvedla, že v očích jeho ruských kritiků byl vnímán jako zcela mimo „formu spíše než podstatu“, což se odráží například v pedantském důrazu na udržování disciplíny. Gerasimov prý od ruských vojáků požadoval, aby měli předepsané účesy, uniformy a oholené tváře.
„Zní to jako solidní plán,“ píše o Gerasimovových snahách utvořit velkou a disciplinovanou armádu, která dokáže docílit vítězství, Kyiv Post. Ale přichází to až po jedenácti měsících války a ohromných ruských ztrátách. „Příliš pozdě,“ dodává.
Dana Marková
