Summit se shodl na posílení ochrany vnějších hranic EU a tlaku na třetí země

irozhlas.cz

Evropská unie by měla zlepšit ochranu svých vnějších hranic a zvýšit tlak na mimounijní země, aby rychleji přijímaly zpět odmítnuté žadatele o azyl. Shodli se na tom v noci prezidenti a premiéři členských států po několikahodinové debatě na bruselském summitu. Rozdílné postoje měli k otázce, zda má unie přímo financovat bariéry na hranicích, jimiž chce řada zemí brzdit rostoucí příliv migrantů do Evropy. Diskuse vedli také o přijímání lodí se zachráněnými migranty či o pravidlu, podle něhož organizuje azylovou proceduru země, přes níž cizinci do unie přicházejí. Pro českého premiéra Petra Fialu představuje prioritu omezení migrace po západobalkánské trase.

Evropské země po několika klidnějších letech loni opět zaznamenaly výrazný nárůst počtu lidí mířících z Afriky či Asie přes Středozemní moře či Balkán do EU. Podle unijních statistik loni požádalo o azyl téměř milion lidí, což je skoro dvojnásobek předloňského počtu. Ze stovek tisíc lidí, jejichž žádosti úřady zamítly, se přitom do zemí původu podařilo unijním státům vrátit jen zhruba pětinu.

„Je velmi důležité, že Evropská rada jasně uznala, že migrace je evropský problém, který vyžaduje evropské řešení,“ prohlásila po nočním jednání předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Lídři jsou zajedno v tom, že problém spočívá mimo jiné v nedostatečné spolupráci se zeměmi původu a tranzitními státy. Summit se shodl, že by členské země měly těmto státům omezovat výhodné udělování víz, pokud svůj přístup nezmění. Někteří politici mluvili i o zastavení rozvojové pomoci pro nespolupracující země, tento nápad ale nenašel potřebnou podporu.

Závěry summitu hovoří také o posílení ochrany hranic. Kromě některých zemí z východního křídla EU v poslední době razí zejména politici Rakouska a Nizozemska myšlenku, že by unie měla platit za stavbu hraničních bariér. Někteří lídři naproti tomu již před jednáním nabádali, aby unie nešířila dojem, že uzavírá své hranice lidem potřebujícím pomoc. Podle von der Leyenové nelze z unijních peněz financovat pouze ploty, ale do projektů je třeba zahrnout celou infrastrukturu včetně strážních věží, monitoringu, kamer, hraničního personálu či jeho techniky.

  Peskov: Rusko hodlá pokračovat v "operaci", nechce zmrazení konfliktu

Debata se vedla i o zavedení pravidel pro nevládní organizace, jejichž lodě zachraňují migranty na moři a vozí je do unijních přístavů. O to na summitu usilovala především italská premiérka Giorgia Meloniová, jejíž vláda se kvůli odmítnutí plavidla s migranty dostala do sporu s Francií.

Premiér Fiala v tiskové zprávě k závěrům summitu uvedl, že EU by měla zlepšit návratovou politiku, zaměřit se na ochranu vnější hranice a posílit spolupráci se zeměmi, odkud migranti přicházejí. „Pro ČR je klíčová západobalkánská trasa. Tam se musíme zaměřit na sladění vízové politiky. Ze západního Balkánu se nesmí stát zadní vchod do EU,“ uvedl Fiala.

ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com