Úcta a obdiv Britů k československým letcům RAF trvá podle historika Moravského zemského muzea Jana Břečky dodnes. A pro tehdejší představitele československého exilu, prozatímní vládu v čele s prezidentem Edvardem Benešem, mělo okamžité zapojení československých letců do bojů po boku Britů obrovský význam. Břečka to uvedl v rozhovoru s ČTK. V sobotu 25. února oslaví 100. narozeniny generál Emil Boček, poslední žijící český pilot, který usedl v britské RAF do kokpitu stíhacího letounu.
Zastoupení československých letců do bitvy o Británii během roku 1940 bylo podle historika výrazné, o čemž svědčí už ta skutečnost, že byli v počtu 88 mužů čtvrtou největší nebritskou národnostní skupinou, která do ní zasáhla. A to po Polácích, Novozélanďanech a Kanaďanech. „Příslušníci československé 310. a 312. stíhací perutě, a dalších 32 pilotů bojujících v britských či polských perutích, tehdy od 10. července do 31. října 1940 pomohli zachránit Velkou Británii a přispěli k první zásadnější porážce nacistického Německa během 2. světové války,“ uvedl Břečka.
Podle statistik sestřelili 56 nepřátelských letadel, dalších 20 pravděpodobně, za cenu ztráty sedmi pilotů. Břečka připomněl, že rodák z Otaslavic u Prostějova Josef František, který létal u polské 303. stíhací perutě, je se 17 jistými sestřely nejlepším nebritským pilotem RAF celé bitvy o Británii. „Nemůžeme zapomínat ani na naši 311. bombardovací peruť, která se od začátku září 1940 nepřímo zapojila do bitvy nočními útoky na nepřátelské území,“ uvedl historik.
Poukázal, že po porážce Francie v létě 1940 zůstala Velká Británie jedinou zemí, která ještě bojovala a odolávala Adolfu Hitlerovi. „Pro představitele československého exilu – prozatímní vládu v čele s prezidentem Edvardem Benešem – mělo okamžité zapojení našich letců do bojů po boku Britů obrovský význam,“ uvedl Břečka. Řekl, že účast československých letců v boji proti nacismu tvoří jednu z nejslavnějších kapitol zahraničního odboje v letech 2. světové války. „Jejich odchod za hranice začal hned od počátku německé okupace, a to nejprve do Polska. Po jeho porážce pak museli uprchlíci z protektorátu využívat jižní, takzvanou balkánskou cestu, přes Slovensko a Maďarsko do Jugoslávie, odtud přes Řecko a Turecko do Bejrútu a následně lodními transporty do Francie,“ popsal historik.
Jedním z nich byl i poslední žijící český stíhací pilot RAF, armádní generál Emil Boček. „V necelých 17 letech opustil domov v rodných Tuřanech, aby se v československých vojenských jednotkách za hranicemi zapojil do boje proti německým okupantům. Jako vojín pěšího pluku v létě 1940 prodělal ústupové boje ve Francii,“ uvedl historik. Po evakuaci na britské ostrovy se Boček přihlásil ke královskému letectvu a nejdříve sloužil jako letecký mechanik u 312. československé stíhací perutě. „To mu ale nestačilo, chtěl bojovat. V říjnu 1942 byl na základě své žádosti přijat do pilotního výcviku a po dvou letech a 420 nalétaných hodinách se v říjnu 1944 dočkal bojového zařazení k 310. československé stíhací peruti jako jeden z nejmladších československých stíhacích pilotů. Do konce války absolvoval 26 operačních letů,“ popsal historik.
Po skončení války českoslovenští příslušníci RAF podle historika pomáhali s budováním a obnovou nejen vojenského, ale i civilního letectva. „Nicméně po únoru 1948, kdy se k moci dostali komunisté, se stali terčem perzekuce nového režimu, přičemž propuštění z armády a ztráta hodnosti či vyznamenání patřilo k těm menším postihům,“ uvedl Břečka. Mnoho bývalých letců bylo společně s dalšími účastníky zahraničního západního odboje odsouzeno do vězení. „Zrovna ale pan generál Boček měl štěstí, jemu se perzekuce vyhnula. Demobilizoval v březnu 1946 a odešel do civilního zaměstnání,“ poukázal Břečka. Uvedl, že Boček pracoval nejdříve jako automechanik, od konce 50. let do roku 1983 jako soustružník ve Výzkumném ústavu Čs. akademie věd v Brně, potom ve stejné profesi v podniku Drukov. V roce 1988 odešel do důchodu. Při rehabilitacích po listopadu 1989 byl povýšen v dubnu 1990 do hodnosti kapitána, nyní má nejvyšší možnou hodnost, tedy armádní generál.
Během druhé světové války vstoupilo do řad RAF na 2500 Čechoslováků, ať už šlo o letce či pozemní personál. „Naši letci uskutečnili přes 40.000 bojových vzletů, zneškodnili zhruba 365 německých letounů a šest raket V 1, potopili několik lodí a ponorek a na důležité nepřátelské cíle v nacistickém Německu či okupovaných územích svrhli přes milion kilogramů pum,“ shrnul Břečka. Šestiletou účast v boji od začátku do konce zaplatilo svými životy 529 československých letců, mrtvých či nezvěstných, 250 jich bylo zraněných a 52 zajatých. „Úcta a obdiv Britů k československým letcům RAF je tradičně vysoká. Bylo tomu tak již za války a trvá to dodnes,“ uzavřel Břečka.
