Poslanci by mohli na příští řádné schůzi jednat o odvolání Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) z funkce předsedkyně Sněmovny. Pokus opozičních hnutí ANO a SPD však s největší pravděpodobností úspěšný nebude. Sněmovna by měla schvalovat například zakotvení výše platů učitelů, které budí kontroverze kvůli jeho možnému zúžení. Pokračovat by mohla v závěrečném kole projednávání sporných změn ve volbě radních České televize a Českého rozhlasu. Řádná schůze začne v úterý 4. dubna. Návrh jejího programu už projednal organizační výbor.
Opozici vadí postup Pekarové Adamové při schvalování zkrácení červnové valorizace důchodů. Při řízení schůze provázené rozsáhlými obstrukcemi stranila podle opozičních zástupců v některých případech vládnímu táboru. Pekarová Adamová opozici vzkázala, že hledá viníka nepřijatelného vystupování svých poslanců a podpořil ji také premiér Petr Fiala (ODS). Za nynějšího rozložení sil v se dolní komoře dostatečný počet hlasů pro odvolání předsedkyně nenajde.
U vládní novely o pedagogických pracovnících nově vyvolala kontroverze úprava skupiny koaličních poslanců, podle které by mohli mít ze zákona mzdu kolem 130 procent průměrné hrubé mzdy v celém hospodářství jen učitelé. Původní předloha počítá se stanovením odměňování všech pedagogických pracovníků. S novým nastavením nesouhlasí školské odbory a další organizace, které se vzdělávání v Česku věnují.
Zapojení Senátu do volby členů rad České televize a Českého rozhlasu se koalici nepovedlo prosadit prozatím ve třech dějstvích mimořádné schůze, kterou nechala k novele o obou veřejnoprávních médiích svolat. Debata se ve finálním kole protáhla zatím skoro na devět hodin a mohla by pokračovat i na řádné schůzi. Opozice vidí za předlohou snahu vládního tábora o ovládnutí České televize a Českého rozhlasu a o kontrolu červnové volby nového generálního ředitele televize. Koaliční politici opakovaně tvrdí, že cílem navrhovaných změn je naopak posílení odolnosti obou veřejnoprávních médií vůči případným politickým tlakům.
K předlohám v závěrečném kole patří i navrhované změny v organizaci Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Nevoli ANO budí koaliční pozměňovací návrh, jenž by v zákoně o střetu zájmů zpřísnil zejména zákaz vlastnictví médií vrcholnými politiky a mohl by dopadnout na předsedu hnutí Andreje Babiše. Babiš je veden jako nepřímý skutečný majitel holdingu Agrofert, pod který spadá také skupina Mafra, jež patří k největším mediálním domům v Česku. Poslanci ANO oddálili hlasování o předloze už začátkem února.
Na druhé čtení, v němž mohou poslanci předkládat pozměňovací návrhy, čeká ve Sněmovně uzákonění ochrany oznamovatelů protiprávního jednání před případnou odvetou zejména zaměstnavatelů. Začlenění příslušné evropské směrnice do českého právního řádu nabrala zpoždění a Evropská komise už kvůli tomu podala na Česko žalobu Soudnímu dvoru EU se žádostí o vyměření pokuty. Ve stejné fázi sněmovního projednávání je také například nová branná legislativa. Týká se mimo jiné rozšíření možností obyvatel k zapojení do obrany Česka a zakotvení vynakládání dvou procent hrubého domácího produktu na obranu.
Poslanci by mohli na schůzi zahájit úvodní projednávání vládní novely, podle níž by členové vlády i jejich náměstci museli opět dokládat před jmenováním do funkce čisté lustrační osvědčení. V prvním čtení je také návrh volební reformy. Trojice předloh včetně změny ústavy předpokládá mimo jiné zavedení jednodenních voleb místo nynějších dvoudenních. Kabinet navrhl také stanovení pevného termínu pro senátní, obecní a krajské volby, méně častou změnu hranic senátních volebních obvodů a dostupnější vydávání volebních průkazů pro lidi, kteří nemohou odevzdat hlas v místě trvalého bydliště.
Řádná schůze Sněmovny by mohla trvat až tři týdny a s týdenními přestávkami určenými pro jednání výborů by mohla skončit v pátek 5. května. Aktuální návrh programu čítá přes 140 bodů. Stejně jako při minulých schůzích se nepředpokládá, že by se poslanci stihli vypořádat se všemi.
