Premiéři a prezidenti členských zemí Evropské unie na summitu v Bruselu přivítali novou dohodu, jejímž cílem je dodat v příštích 12 měsících Ukrajině milion kusů dělostřelecké munice. V přijatých závěrech také potvrdili odhodlání podporovat zemi napadenou Ruskem, dokud to bude potřeba. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si v projevu k summitu stěžoval na průtahy v dodávkách zbraní a varoval EU aby nedala „zlu“ čas zmobilizovat se. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po jednání uvedla, že spolu s polským premiérem Mateuszem Morawieckim zahájila iniciativu pro návrat ukrajinských dětí unesených do Ruska.
Přelomovou dohodu o společných nákupech a financování munice pro Ukrajinu dotáhly členské země EU do konce v pondělí, přičemž na tento účel vyčlenily dvě miliardy eur ze společných fondů. Unie tím reagovala na opakované požadavky Kyjeva o vystupňování vojenské pomoci a také na problémy ukrajinské armády s nedostatkem dělostřelecké munice.
Podle závěrů Evropské rady bude iniciativa kromě dělostřelecké munice pokrývat také dodávky dalších střel země-země a též raket, přijde-li z ukrajinské strany takový požadavek. EU bude „dál poskytovat silnou politickou, ekonomickou, vojenskou, finanční a humanitární podporu Ukrajině a jejím lidem tak dlouho, jak bude potřeba“, píše se v textu.
Unijní lídři v něm také vyzývají ostatní země, aby materiálně ani jinak nepodporovaly ruskou agresi, aniž by ovšem zmiňovali konkrétní státy. V poslední době se v této souvislosti soustředí pozornost na kroky Číny, která podle Spojených států zvažuje dodávky vojenské pomoci Rusku, ale zatím se pro takový postup nerozhodla.
Summit rovněž vyzval k vystupňování boje proti obcházení protiruských sankcí a přivítali „reformní úsilí“ Kyjeva, k dalšímu vývoji cesty Ukrajiny do EU se však ve společném prohlášení nevyjádřili.
Lídři sedmadvacítky se také zabývali snahou dohnat Moskvu k odpovědnosti za válečné zločiny, přičemž přivítali nedávnou dohodu na zřízení mezinárodního střediska pro stíhání zločinu agrese proti Ukrajině (ICPA). Nakonec však v textu závěrů neuvítali vydání mezinárodního zatykače na ruského prezidenta Vladimira Putina, Evropská rada tento vývoj pouze „vzala na vědomí“.
„Je to hrozná připomínka nejtemnějších časů našich dějin. Tyto zločinné skutky zcela ospravedlňují vydání zatykače,“ řekla večer k ruským únosům ukrajinských dětí šéfka komise. Spolu s polským premiérem hodlá zorganizovat konferenci, na níž chce získat co největší mezinárodní podporu pro pátrání po těchto dětech a jejich návratu do rodné vlasti. Počet unesených ukrajinských dětí vyčíslila na 16.200, domů se jich podle ní podařilo navrátit jen 300. Generální tajemník OSN Antonio Guterres, který dnes s lídry poobědval, podle von der Leyenové slíbil v této věci spolupráci agentur mezinárodního společenství.
Diskusi unijních lídrů předcházel videohovor s ukrajinským prezidentem, který podle agentury Reuters přednesl dlouhý a ostře laděný projev. „Když bude Evropa čekat, zlo by mohlo mít čas se přeskupit a připravit se na roky války. Je ve vašich silách tomu zabránit,“ řekl Zelenskyj o vojenské podpoře ze strany EU. Tu podle něj provází „méně úspěchů než průtahů“. Reuters vyjádření hodnotil jako neobvykle otevřený projev frustrace.
Další východoevropskou zemí, která usiluje o členství v unii, je Moldavsko, kterému dnes unijní lídři slíbili další bezpečnostní, ekonomickou či energetickou podporu. Vyzvali při tom Evropskou komisi, aby připravila návrhy takové pomoci do příštího summitu, který je plánovaný na červen.
