Měsíc poté, co oslavil 100. narozeniny, zemřel dnes válečný veterán Emil Boček, poslední žijící český stíhací pilot britského Královského letectva (RAF). Odešel tak poslední přímý aktér významné kapitoly československého zahraničního odboje za druhé světové války. Mnozí jeho spolubojovníci z RAF museli po komunistickém převratu emigrovat, někteří skončili ve vězení, případně žili v ústraní a bez poct, jichž se jim – stejně jako Bočkovi – dostalo až po roce 1989. Boček byl držitelem mnoha vyznamenání, blahopřejný dopis mu ke 100. narozeninám poslal i britský král Karel III.
Boček pocházel z Brna-Tuřan a poslední měsíce prožil v jednom z brněnských domovů pro seniory. Bočkův skon potvrdil ČTK vedoucí oddělení komunikace generálního štábu Ivo Zelinka s odkazem na informace od Bočkovy rodiny.
„Generál Boček bojoval za to, aby naše země byla demokratická, svobodná a nezávislá. Ať odpočívá v pokoji,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Podle prezidenta Petra Pavla prožil Boček obdivuhodný život a stal se legendou a příkladem pro mnohé. Úctu i vděk vyjádřili Bočkovi mnozí čeští politici a armádní činitelé.
Podle náčelníka generálního štábu armády Karla Řehky byl Boček nejen hrdinou československého letectva druhé světové války a inspirací pro vojenské piloty. „Byl to především nesmírně vřelý a do poslední chvíle vitální člověk,“ uvedl Řehka. Brněnští a jihomoravští politici vzpomínají na obohacující setkání s válečným veteránem. „Velmi si vážím toho, že jsem ho mohla osobně poznat a jsem přesvědčená, že v té jeho poslední, andělské peruti mu kamarádi z RAF drží čestné místo,“ řekla primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS).
Ještě v únoru přijímal Boček gratulanty ke 100. narozeninám. Tehdy řekl, že je spokojený a že z dlouhého života nejraději vzpomíná právě na Británii. „Tam bylo dobře. Ty spitfiry, to byly perfektní mašiny. Nebylo to náročný, bylo to moc dobrý,“ uvedl Boček.
Z nacisty obsazeného Československa odešel Boček v 16 letech. Zúčastnil se bojů o Francii, poté v Británii vstoupil do RAF, kde působil jako mechanik. Letecký výcvik absolvoval v Kanadě a od roku 1944 se v řadách československé 310. stíhací perutě v britském letectvu na spitfirech účastnil vzdušných bojů. Brzy po válce odešel do civilu, pracoval jako mechanik a soustružník. Po listopadu 1989 se dočkal opakovaného povýšení a vysokých vyznamenání. V létě 2016 se ještě jednou v Británii vrátil za knipl stíhačky, se kterou se v Británii účastnil bojů proti nacistickému Německu.
Českoslovenští letci nemohli po Mnichovu a následné německé okupaci ukázat pilotní umění ani odhodlání bránit vlast. Mnozí z nich ale už na podzim 1939 odešli do zahraničí a v leteckých bojích nad Polskem a Francií předvedli své schopnosti. Po kolapsu francouzské armády se stovky z nich dostaly do Británie, kde dostali příležitost zapojit se opět do boje v řadách RAF. Získali tam zásluhy, respekt a uznání, kterého se jim pak nedostávalo v Československu za komunistické totality.
