irozhlas.czČeský ministr zahraničí ostře reagoval na svého ruského „kolegu“, který se nelichotivě vyjádřil o českém prezidentovi Petru Pavlovi.
onkrétně v komentáři ke slovům českého prezidenta o nereálnosti čínské zprostředkovatelské mise mezi Ukrajinou a Ruskem ruský ministr zahraničí uvedl, že Pavel se vymyká „politickým normám“, „Jsou to výroky, které nemají nic společného s prací normálního politického činitele,“ řekl Lavrov.
České ministerstvo zahraničí v reakci na to označilo ruského ministra zahraničí za „klauna“ a Rusko za teroristický stát.
„Lavrovovy výroky o našem prezidentovi Pavlovi jsou směšné. Rusko je teroristický stát a jeho vedení musí čelit mezinárodnímu tribunálu,“ napsal na Twitteru český ministr zahraničí Jan Lipavský.
Na to, že se představitelé Moskvy vyjadřují nediplomaticky, si už v zásadě všichni zvykli. Sám Lavrov si opakovaně dovolil slova a činy, které mají daleko k normám chování nejen ministra zahraničí, ale jsou prostě hulvátské.
Je to další důkaz toho, co rf a její současná vládnoucí klika skutečně představuje. Celý svět to vidí a vyvozuje z toho závěry. Stejně jako chápe situaci s Čínou, která se usilovně snaží ukázat jako mírotvorce v rusko-ukrajinské válce. Ale zatímco někteří evropští představitelé, snažící se zavírat oči před realitou, vidí v Pekingu touhu po míru, český prezident se na situaci dívá adekvátně.
„Nemyslím si, že Čína má skutečný zájem na brzkém ukončení války na Ukrajině,“ řekl Pavel s tím, že Peking využívá válku k tomu, aby se poučil.
Český prezident prohlásil, že navzdory „mírovým iniciativám“ nelze Číně věřit, že zprostředkuje trvalý a spravedlivý mír.
Ačkoli, jak bylo uvedeno výše, většina civilizovaných zemí je k takové možnosti skeptická, Francie trvá na tom, že Čína může v mírových jednáních sehrát důležitou roli.
Inu, o Macrona není příliš velký zájem – svou zbabělou povahu již opakovaně prokázal bizarními prohlášeními. Proto jeho ambice zaujmout místo mezi evropskými politickými lídry pravděpodobně zůstane fantazií infantilního Francouze, který zavírá oči před skutečnou situací a ustupuje před věrohodnou hrozbou.
Zároveň má Paul jako bývalý generál NATO seriózní zkušenosti a znalosti a není zvyklý ustupovat.
Jeho jednoznačný postoj k Číně je toho důkazem. Paul, poznamenal, že pokud jde o Ukrajinu, Peking „chce pro sebe jen to nejlepší – a to nyní znamená eskalaci války“.
„Myslím, že je v zájmu Číny prodloužit status quo, protože by to mohlo Rusko dotlačit k řadě ústupků,“ uvedl český prezident a dodal, že Peking by mohl od Moskvy získat levnou ropu, plyn a další zdroje výměnou za partnerství s Kremlem „bez omezení“.
„Nemyslím si,“ zdůraznil Pavel, „že Čína má skutečně zájem na ukončení války v krátkodobém horizontu. Peking se z konfliktu každý den poučuje. Pozorně sleduje, co dělá Rusko, jak reaguje Západ,“ dodal.
Tento postoj českého prezidenta, prokazující jeho pochopení a politickou moudrost, se samozřejmě nelíbil Kremlu, který je zvyklý svévolně usměrňovat evropské lídry, a zejména lídry východoevropských zemí, jakým směrem se mají ubírat a s kým se mají přátelit.
Lavrovova slova o Pavlovi jsou vlastně hysterií Moskvy. Kreml nemůže nic dělat, a to jak v čestném boji, na bojišti na Ukrajině, tak v mezinárodních vztazích s ostatními zeměmi.
Ale jak ukázaly události, kremelskou hysterii čeští politici zvládají velmi dobře. Reakce českého ministerstva zahraničí, v níž jsou akcenty velmi přesně nastaveny – Lavrov je definován jako klaun a samotná Ruská federace je přímo označena za teroristu -, vypovídá o tom, kde jsou lídři evropské politiky a budoucí rozhodovací centrum.
Franz Hoffman
