Sněmovna podpořila zvýšení spotřební daně z nafty o 1,50 Kč na litr

Spotřební daň z nafty se zřejmě během léta zvýší na původní úroveň, kde byla až do loňského června. Sněmovna dnes v úvodním kole podpořila vládní novelu, která zvyšuje sazbu o 1,50 Kč na 9,95 Kč na litr. Vláda sice chtěla, aby Sněmovna toto navýšení schválila již nyní v prvním čtení, opozice to ale zablokovala. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) tak daň nevzroste už k 1. červenci, ale až později, a stát za každý měsíc zpoždění přijde o 800 milionů korun.

Dočasně snížená sazba spotřební daně měla platit do konce letošního roku a měla hlavně ulevit dopravcům kvůli loňským vyšším cenám. Analytici dotázaní ČTK již dříve odhadli, že nafta by mohla v důsledku zvýšení sazby daně podražit o 1,80 Kč na litr. Vláda s návrhem přišla kvůli tomu, aby získala víc peněz do veřejných rozpočtů. Argumentuje přitom tím, že nafta proti loňskému roku výrazně klesla. Podle informací společnosti CCS z 11. května stál litr nafty v průměru 31,74 Kč, a nafta tak byla nejlevnější od loňského září.

Novela má vstoupit v účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce po vyhlášení ve sbírce. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová veto zrychleného schvalování zdůvodnila tím, že chce o návrhu debatovat. „Chceme, abyste zdůvodnili, proč neustále porušujete svoje sliby,“ řekla.

Stanjura navrhoval zkrácení lhůty pro projednání předlohy ve výborech na deset dní, ale i tento návrh opozice vetovala. Sněmovna schválila jeho druhý návrh na zkrácení lhůty na 30 dní. Druhé čtení předlohy by se tak mohlo odehrát v druhé polovině června.

Stínový ministr dopravy ANO Martin Kolovratník mezi hlavními výhradami vůči vládnímu návrhu uvedl předvídatelnost právní úpravy a také dopady na dopravce, dráhy i veřejnou osobní dopravu. Varoval, že dopravci mají své kalkulace a dražší nafta je připraví o peníze. „Jsou to peníze, o které připravujete veřejnou dopravu,“ upozornil.

Stanjura to ale odmítl a ptal se, zdali dopravci zlevnili, když měli levnější naftu, a zda od nich kraje tím pádem požadují slevu. „Kdyby byla pořád cena stejná, tak bychom s tímto návrhem nepřišli,“ prohlásil.

„Možná by bylo lepší, kdyby se vláda postarala o to, aby kamiony nejezdily tak přetížené a neničily tak silnice,“ poznamenal Jan Hrnčíř (SPD).

Vláda tvrdí, že i kdyby prodejci promítli plně do ceny navýšenou sazbu daně, bude cena nafty v tuzemsku stále nižší nebo porovnatelná ve srovnání s okolními státy. „Stav zvýšených cen motorové nafty se ovšem razantně změnil v první polovině roku 2023, kdy ceny této komodity pro konečného spotřebitele v České republice výrazně poklesly tak, že jsou v měsíci dubnu 2023 jedny z nejnižších v Evropské unii,“ stojí v důvodové zprávě. Větší část peněz z navýšené daně získá státní rozpočet a zhruba desetinu obdrží Státní fond dopravní infrastruktury.

Práce na dohody nebo z domova čekají úpravy, Sněmovna je podpořila

Práce na dohody možná dostane přesnější vymezení, čímž bude předvídatelnější. Zaměstnavatelé budou moci dávat paušální náhradu nákladů lidem, kteří pracují z domova. Na kratší úvazky nebo na práci na dálku získají nárok rodiče s dětmi do devíti let věku. Změny předpokládá vládní novela zákoníku práce, kterou v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Předlohu, která také zavede pravidla pro elektronickou komunikaci mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, nyní posoudí poslanci ze sociálního a hospodářského výboru a z komise pro rodinu. Budou na to mít 25 dnů místo obvyklých 60.

Takzvaným dohodářům by měl zaměstnavatel nejméně tři dny předem rozvrhnout pracovní dobu a rozvrh by měl poslat pracovníkovi písemně. Lidé pracující na dohody by také mohli mít od příštího roku dovolenou i příplatky za práci o svátcích, víkendech, v noci nebo ve ztíženém prostředí. Při placení odvodů pobírali ošetřovné. Po půl roce u firmy by dohodáři navíc mohli žádat o běžnou pracovní smlouvu.

Lidé pracující na dálku by mohli dostávat od zaměstnavatele náhradu ve výši prokazatelných nákladů, nebo paušální částkou za plyn, elektřinu nebo vodu. Hodinovou částku, která by nepodléhala dani, by stanovovalo ministerstvo práce a sociálních věcí podle údajů statistiků zpravidla od ledna na kalendářní rok ve vyhlášce. Zaměstnavatel by ale mohl dávat i vyšší sumu. Novela připouští i třetí variantu, podle níž by zaměstnanec nedostával při práci z domova na zvýšené náklady provozu obydlí nic.

Lidé s dětmi do devíti let či pečující o blízké by měli podle novely nárok na kratší úvazek, práci na dálku či jiné uspořádání pracovní doby. Zamítnutí by jim zaměstnavatel musel zdůvodnit. Těhotným ženám či rodičům dětí do jednoho roku by nesměl nařídit práci přesčas.

Některé výhody by se týkaly také pracovníků ve státní službě, ve služebním poměru v bezpečnostních sborech a vojáků. Vojákům a pozůstalým po nich předloha zvýší náhrady při služebních úrazech a nemocech z povolání. Místo násobků minimální mzdy se bude při výpočtu vycházet z násobků průměrné mzdy v národním hospodářství, tedy ze stejného základu jako u zaměstnanců.

Část navrhovaných změn zákoníku práce vychází z dvojice unijních směrnic o předvídatelných pracovních podmínkách a o rovnováze mezi prací a rodinou. Česko má v začlenění pravidel EU do právního řádu zpoždění, měly platit nejpozději od loňského srpna.

Vláda zřejmě bude moci zvyšovat jmění státních podniků, kvůli poště

Vláda zřejmě bude moci zvyšovat základní jmění státních podniků, pokud si takový krok vyžádají bezpečnostní zájmy státu nebo zajištění důležitých veřejných potřeb. Předpokládá to návrh zákona o státním podniku, který v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Poslanci opozičního hnutí ANO zablokovali požadavek kabinetu, aby dolní komora předlohu schválila už v prvním čtení. Nyní ji posoudí hospodářský výbor ve zkrácené měsíční lhůtě. Úpravu zákona kabinet předložil s ohledem na situaci ztrátové České pošty, kterou po rušení části poboček a propouštění čeká reorganizace.

„V principu nechceme do zákona kopat za každou cenu,“ uvedla předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. Dožadovala se však transformačního plánu pošty a vadila jí také nepřítomnost ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) jako zástupce předkladatele, který se podle vládních kolegů omluvil z dnešního jednacího dne ze závažných osobních důvodů. Podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN), který Rakušana zastupoval, je novela urgentní. Opozice však vetovala i návrh, aby měl výbor na její projednání jen 12 dnů.

Státních podniků v Česku v současnosti existuje šest desítek. Zákon nyní neumožňuje navyšování jejich základního jmění podobným způsobem, jako je to možné u akciových společností, tedy novým vkladem vlastníků nebo vydáním nových akcií. Podle novely bude možné základní jmění státního podniku zvýšit rozšířením okruhu státního majetku, s nímž má státní podnik právo hospodařit. V praxi to podle důvodové zprávy bude zpravidla převedením peněz.

Kapitálové posílení státního podniku bude možné podle zdůvodnění pro strategické projekty, pro zajištění veřejných potřeb nebo pro strategické investice. „Praktické využití může nalézt i v případě potřeby poskytnout státnímu podniku finanční injekci, která by mu umožnila překonat krizové období či podstoupit potřebnou transformaci,“ stojí v podkladech.

Na potřebu novelizace poukázala podle ministerstva vnitra jako předkladatele návrhu současná situace České pošty. Podnik letos zruší 300 ze současných 3200 poboček a propustí část zaměstnanců. Vnitro pracuje na plánu, jak činnost pošty celkově změnit.

Ke zvýšení základního jmění státních podniků budou moci ministerstva přistoupit jen v případě naléhavých strategických, hospodářských, společenských, bezpečnostních nebo jiných zájmů státu a po souhlasu vlády. Důvodová zpráva také upozorňuje na to, že každé navýšení základního jmění bude podléhat schválení Evropské komise.

Debatu o uzákonění manželství pro stejnopohlavní páry Sněmovna nezahájila

Sněmovna na základě dohody koaličních frakcí nezahájila úvodní kolo projednávání novely, která by měla umožnit manželství mezi lidmi stejného pohlaví. Poslanecká předloha měla být původně posledním bodem dnešního jednání dolní komory. Před jeho zahájením ale místopředseda poslanců TOP 09 Michal Kučera požádal s ohledem na očekávanou obšírnou rozpravu k návrhu o přerušení jednání Sněmovny do středečního rána.

Vláda k předloze pěti poslanců včetně předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) zaujala před rokem neutrální stanovisko. Stejně tak postupovala v případě konkurenční novely padesátky poslanců v čele s Markem Výborným (KDU-ČSL), která by měla ústavně zakotvit v listině základních práv a svobod ochranu manželství jako svazku muže a ženy. Koaliční poslanci nejsou zavázáni k podpoře ani jedné z předloh.

Lidé stejného pohlaví by měli podle novely občanského zákoníku v manželství stejná práva, jako je nyní mají žena a muž. Jde například o vznik společného jmění, nárok na vdovský a vdovecký důchod, o práva a povinnosti k dětem, které vychovávají, a o přístup k náhradní rodinné péči. Registrované partnerství, do něhož mohou homosexuálové a lesby vstupovat nyní, by jako institut prakticky zaniklo.

Vládní legislativci upozornili na to, že lidé stejného pohlaví by nadále mohli vstupovat do partnerství v zahraničí. Není podle nich jasné, jak by byl takový svazek posuzován při zápisu do české matriky, zřejmě dál jako registrované partnerství.

Předlohu podepsal vždy jeden poslanec z pěti klubů, a to STAN, TOP 09, Pirátské strany, ODS a ANO. Podpisy podle očekávání nepřipojil nikdo z frakcí KDU-ČSL a SPD. Strany vesměs nechávají v takových záležitostech svým poslancům volné hlasování.

V minulém volebním období poslanci návrh na uzákonění manželství lidí stejného pohlaví rozjednali v listopadu 2018. Do druhého čtení jej poslali v dubnu 2021. Dál schvalování předlohy do konce volebního období nepostoupilo.