Policejní zásah na úřadu vlády či ministerstvu obrany před deseti lety výrazně změnil směřování české politiky. Pád vlády Petra Nečase (ODS) otevřel cestu novým stranám, především hnutí ANO a Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury. Oslabil naopak důvěru ve stávající subjekty, vedle občanských demokratů se to týkalo také ČSSD. Příležitost využil také tehdejší prezident Miloš Zeman. Uvedli to politologové, které oslovila ČTK.
Policejní zásah znamenal velký politický otřes, který dost výrazně změnil směřování české politiky, uvedl politolog Lubomír Kopeček z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. „Nečasova vláda před zásahem byla nepopulární, ale nic nenasvědčovalo tomu, že by náhle skončila. Její skandální pád velmi podpořil atmosféru znechucení z politiky a politiků v Česku,“ řekl.
Výsledkem bylo oslabení důvěry ve strany, které působily v české politice od 90. let. „A to nejenom ODS, ale částečně i ČSSD. Naopak otevřela se cesta k úspěchu nových stran v předčasných volbách na podzim 2013, především ANO Andreje Babiše a Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury. Dnešní podoba české politiky je tak ve významné míře dědictvím událostí v červnu 2013,“ doplnil Kopeček.
Podle politologa Josefa Mlejnka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy přivedly deset let staré události ODS na okraj propasti. „Andrej Babiš i prezident Zeman z události samozřejmě hodně vytěžili. Ale byli by hloupí, kdyby tehdy takříkajíc nechytili příležitost za pačesy. Chyba soupeře je ve sportu i v politice nejčastější cestou ke gólu,“ uvedl.
Pád Nečasovy vlády nabídl Zemanovi příležitost k pokusu posunout Česko k poloprezidentskému systému, míní Kopeček. Připomněl, že Zeman přes nesouhlas parlamentních stran jmenoval dočasnou úřednickou vládu Jiřího Rusnoka složenou ze svých stoupenců.
„Zeman instaloval vlastní úřednickou vládu a prostřednictvím svých spojenců v sociální demokracii a snahy o prosazení vlastní proprezidentské strany zemanovců ve volbách 2013 se pokusil získat mnohem větší a trvalejší vliv v české politice,“ řekl Kopeček. Nakročení k poloprezidentskému systému ale Zemanovi nevyšlo, dodal.
