Nejlepším místem pro život v Česku je i letos Praha, následují Královéhradecký kraj a Vysočina. Naopak nejhůře dopadl kraj Karlovarský, ukázal 13. ročník srovnávacího průzkumu Místo pro život. Výzkum zajišťuje společnost Communa, která dnes v Praze vítězným krajům udělila ocenění. Průzkum hodnotil sociální a enviromentální parametry a spokojenost obyvatel.
Provedla ho analytická agentura Datank, která vycházela z dat veřejných institucí i průzkumu spokojenosti s 1600 respondenty. Mezi sledované oblasti patří například ekologie a životní prostředí, péče o děti a vzdělávání nebo bezpečnost.
Podle průzkumu spokojenosti mezi lidmi je Praha nejlepším místem pro život, na první příčce se umístila i v polovině z osmi sledovaných oblastí. V hlavním městě mají lidé podle organizátorů nejlepší zdravotnickou a sociální péči, a to především díky nejvyššímu počtu lékařů i zubařů, nejnižší průměrné nemocnosti a také nejdelší naději na dožití. Praha má i nejatraktivnější vysoké školy a nejlepší výsledky studentů u státních maturit z češtiny i matematiky. Dobře je na tom i v infrastruktuře a na trhu práce, lidem nabízí i nejvyšší průměrnou mzdu.
Špatné je to v Praze podle průzkumu naopak s ekologií a bezpečností. Hlavní město má nejnižší podíl zeleně na zastavěné ploše a nejnižší množství recyklovaného odpadu v Česku. Zůstává tam i nejvyšší kriminalita a nejnižší objasněnost trestných činů. Problémem Prahy je i vysoká nehodovost.
„Trošičku bych hájil Prahu v té bezpečnosti, protože to, že Pražané se cítí bezpečně, je vidět z toho průzkumu taky. Já si myslím, že to je tím, že Pražané ví vzhledem ke svým cestovatelským choutkám, jak to vypadá v jiných městech evropských i jiných a vlastně vidí to, že Praha jako velké město je jedno z nejbezpečnějších na světě,“ řekl pražský radní Michal Hroza (TOP 09), který za Prahu převzal diplom. Hroza zároveň pogratuloval Vysočině a Královéhradeckému kraji k jejich zlepšení oproti minulému roku.
V Královéhradeckém kraji ocenili pořadatelé především dobrý stav zdravotnictví a sociálních služeb nebo například možnost volnočasových aktivit a turismu. Dobře je na tom kraj i v produkci komunálního odpadu nebo v počtu trestných činů. Snížit by kraj měl naopak míru nezaměstnanosti nebo také zařídit napojení lidí na kanalizaci. Problém má i s počtem usmrcených na silnici.
Vysočina má podle organizátorů vyvážené výsledky ve všech sledovaných kategoriích. Nejlépe je na tom kraj s podílem zeleně na zastavěné ploše, vysoké je i množství recyklovaného odpadu. Za zlepšení by stál podle průzkumu nízký počet policistů a vysoký počet požárů. Snížit by se měla i produkce komunálního odpadu.
V průzkumu dopadl nejhůř Karlovarský kraj, předposlední skončil kraj Ústecký. Nespokojení jsou i lidé v Moravskoslezském kraji, který se umístil 12., nebo v kraji Olomouckém, který skončil na 11. příčce.
Cílem průzkumů je podle pořadatelů motivovat stát a samosprávy i neziskové organizace, podnikatele a místní lidi ke zlepšování podmínek a prostředí. Praha byla na prvním místě i loni, Karlovarský kraj se na poslední místo propadl z loňské třetí příčky.
Pořadí krajů podle výsledků výzkumu Místo pro život za rok 2023, v závorce umístění v roce 2022:
| 1. (1.) | Hlavní město Praha |
| 2. (12.) | Královéhradecký kraj |
| 3. (7.) | Kraj Vysočina |
| 4. (11.) | Jihomoravský kraj |
| 5. (2.) | Jihočeský kraj |
| 6. (5.) | Liberecký kraj |
| 7. (4.) | Zlínský kraj |
| 8. (6.) | Plzeňský kraj |
| 9. (10.) | Pardubický kraj |
| 10. (8.) | Středočeský kraj |
| 11. (13.) | Olomoucký kraj |
| 12. (14.) | Moravskoslezský kraj |
| 13. (9.) | Ústecký kraj |
| 14. (3.) | Karlovarský kraj |
Zdroj: Výzkum Místo pro život
