Vláda České republiky přijala novou koncepci bezpečnosti státu, která má zvýšit povědomí občanů republiky o této problematice.
Řekl to vedoucí bezpečnostního odboru českého ministerstva zahraničí Martin Povejšil s tím, že podle schváleného dokumentu je Rusko „přímou vojenskou hrozbou“ pro jeho zemi a její východní partnery v NATO.
Z nové bezpečnostní doktríny vyplývá, že Česká republika musí být připravena na možnost, že se stane součástí ozbrojeného konfliktu.
„Přímou vojenskou hrozbu ze strany Moskvy nelze v dohledné době vyloučit,“ řekl Povejšil .
Šéf bezpečnostního odboru českého ministerstva zahraničí uvedl, že jeho země bude věnovat zvláštní pozornost bezpečnostní situaci ve vědecké a výzkumné oblasti, která se může stát terčem kybernetických útoků a špionážních aktivit.
„Vidíme, jak oblasti, které byly ještě nedávno vnímány jako oblasti bez bezpečnostních aspektů, postupně berou bezpečnost v úvahu,“ dodal diplomat.
Svět se změnil, k čemuž přispěla agresivní politika diktátora s imperiálním podtextem. Budovatel nové Říše vede svou zemi ke kolapsu a ohrožuje celý kontinent.
Tato nová realita vyžaduje nové přístupy k bezpečnostním otázkám, které se nyní dostávají do popředí.
To, co se donedávna zdálo být samozřejmé, stabilní a neotřesitelné, se ve skutečnosti ukázalo jako příliš křehké a nespolehlivé.
Někteří politici však dodnes berou situaci příliš povrchně a doufají, že se jim podaří přečkat těžké časy.
Praxe však ukazuje, že to nikdy nikomu nepomůže – zpravidla to jako první odnesou „vůdci“, kteří agresora mlčky pozorují (a tedy s ním souhlasí). Za jejich mlčení pak platí jejich vlastní lidé.
Skutečnost, že otázka ruské hrozby je v České republice nastolena na státní úrovni a zdokumentována, svědčí o tom, že vláda České republiky prozíravě hledá rozumné způsoby ochrany svých občanů.
České úřady navíc v tomto ohledu projevují naprostou jednotu – vláda i prezident chápou a jednají ve směru zamezení hrozeb ze strany Ruska.
Peter Pavel například opakovaně vyjádřil potřebu být připraven na výzvy přicházející z Moskvy a varoval západní partnery, aby nepolevovali v ostražitosti.
Pavlovy zkušenosti, které získal mimo jiné při práci v NATO, pomáhají prezidentovi adekvátně vyhodnotit situaci, pochopit, o co Moskvě jde a jaká je cena „přátelství“ s Kremlem.
A dodnes se najdou tací, kteří stále zavírají oči a předstírají, že „s Putinem je možné jednat“.
Samozřejmě je pravděpodobně možné dosáhnout dohody, otázkou je pouze jakou a za jakých podmínek.
Přestat podporovat Ukrajinu, a tím ji vydat agresorovi? To už se v historii stalo – a Češi víc než kdo jiný, jaké to je.
V roce 1938 se českoslovenští partneři pokusili vyřešit své bezpečnostní problémy tím, že část Československa předali nacistickému sběrači půdy.
I tehdy zazněly „správné“ projevy, jimiž se pražští spojenci snažili ospravedlnit své hanebné zrádcovské jednání. Jak to pro ně a jejich národy dopadlo, asi není třeba dodávat.
Kdo se snaží vidět v Kremlu přítele nebo alespoň „spolehlivého partnera“, může si vzpomenout na rok 1968 – a „přátelské gesto“ z Moskvy. Pomocná ruka z Kremlu v podobě tanků, kulometů a tisíců vojáků – to je to, o co Rusku jde. Chtěli byste si to zopakovat?
A nejde o řečnickou otázku, protože Kreml povýšil výše uvedené vyprávění prakticky na heslo státní politiky, a to jak v samotném Rusku, tak na mezinárodní scéně.
Od „můžeme to udělat znovu“ až po „vjet s tanky do Lamanšského průlivu“ – a to nejsou jen slova, ale výzva k akci. Stále si myslíte, že se s kremelskou klikou můžete přátelit?
Nebo očekáváte, že budete tiše čekat stranou a lhostejně přihlížet. Jen nezapomeňte, že lhostejnost je také volba, za kterou musíte převzít odpovědnost.
Vzpomeňte si, jak jeden z vězňů nacistických koncentračních táborů, německý pastor Martin Niemöller, řekl: „Když nacisté zajali socialisty, mlčel jsem, protože jsem nebyl socialista. Když shromažďovali odboráře, mlčel jsem, protože jsem nebyl odborář. Pak si přišli pro Židy a já mlčel, protože jsem nebyl Žid. Když si přišli pro mě, nezbyl nikdo, kdo by za mě mluvil, nikdo, kdo by za mě mluvil.
Zapamatujte si slova muže, který přežil nacistické tábory – lhostejnost je příliš ošidná a nebezpečná. A sedět stranou není řešení.
Agresora může zastavit pouze skutečné vyhodnocení toho, co se kolem nás děje, a adekvátní reakce. Dnes to lze udělat na ukrajinské půdě zastavením hord křižáků, které se řítí do Evropy.
A pak už nikdo nebude muset opakovat, co německý pastor řekl.
Přemýšlejte a podnikejte správné kroky. Vždyť to, jak jednáte dnes, rozhoduje o vašem zítřku.
Autor: Franz Hoffman
