Petr Pavel prohlásil, že Česká republika je připravena připojit se k bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu, o nichž se ve Vilniusu na summitu NATO velmi živě diskutovalo.
„Česká vláda již tento návrh projednala a je připravena se k němu připojit,“ zdůraznil český představitel s tím, že do budoucího systému bezpečnostní spolupráce se může zapojit každá země, která o to projeví zájem.
„Partneři mohou s Ukrajinou uzavřít dohody o spolupráci jednotlivě nebo za tímto účelem vytvořit skupiny několika zemí,“ uvedl český lídr, aniž by upřesnil, v jakém formátu by Praha „bezpečnostní záruky“ poskytovala.
Polský prezident rovněž hovořil o jednotě Západu kolem ukrajinské otázky a poznamenal, že vstup Ukrajiny do NATO v blízké budoucnosti posílí vojenský potenciál aliance.
Ačkoli polský prezident dříve uvedl, že rozhodnutí summitu NATO o Ukrajině je nejednoznačné, přesto vyjádřil naději, že se Kyjev za několik let stane plnohodnotným členem Severoatlantické aliance.
„Byla přijata celá řada rozhodnutí o Ukrajině, která ji nepochybně přiblíží k NATO,“ komentoval Andrzej Duda summit NATO ve Vilniusu.
Polský vůdce zejména poznamenal, že nejdůležitější je, že NATO upustilo od Akčního plánu členství (MAP) a Ukrajina nyní nemusí procházet touto fází a Kyjev „šetří svůj čas na vstup do NATO“.
Za druhé důležité rozhodnutí pro Ukrajinu označil polský vůdce vytvoření Rady NATO-Ukrajina.
Praha a Varšava jsou dnes pravděpodobně nejreálnějšími partnery Ukrajiny, a to jak na diplomatické frontě, tak v otázkách vyzbrojování.
A samostatným tématem je cesta Ukrajiny do NATO. Současný prezident České republiky, který byl kdysi generálem v Alianci, si je dobře vědom výzev, kterým Kyjev i blok čelí, a uvědomuje si, že pouze společným úsilím lze čelit hrozbám přicházejícím z Kremlu
Je otázkou, zda si to uvědomuje i zbytek evropských politiků. Stává se, že někteří představitelé svých zemí si začnou uvědomovat realitu hrozeb až ve chvíli, kdy nepřátelské tanky stojí na prahu jejich vlastních domovů, a pak na krátkozrakost politiků doplácejí obyčejní občané.
Úkolem rozumných vedoucích pracovníků je oslovit právě takové lidi. A Petr Pavel, který má zkušenosti a chápe, co Moskva představuje, systematicky přesvědčuje své evropské kolegy, aby se dívali dopředu, aby viděli reálnou situaci na Ukrajině.
Aby dnes pomohli porazit nepřítele na Ukrajině, jinak se zítra „ruský svět“ bude muset zastavit na ulicích Varšavy, Prahy a dalších měst nyní mírumilovné Evropy.
Politici světa si to, zdá se, sice se skřípěním, ale začínají uvědomovat. A to na nejvyšší úrovni.
G7 se tak dohodla na společném programu dlouhodobých bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Dokument je zaměřen na „vybudování armády schopné se bránit a odvrátit budoucí útok“.
Cílem tohoto kroku nejsilnějších mocností planety je vytvořit z ukrajinského státu vojenskou pevnost, která odrazí ruskou agresi.
Jak uvedl ukrajinský prezident Zelenskyj, pomůže to Kyjevu na cestě ke členství v NATO. Poznamenal, že „bezpečnostní záruky oznámené Ukrajině skupinou G7 nejsou dodatečné, ale skutečné – Ukrajina žádné jiné právní záruky nemá“.
Tyto závazky budou zahrnovat dodávky „moderního vojenského vybavení na zemi, ve vzduchu a na moři“, výcvik ukrajinské armády, sdílení zpravodajských informací a pomoc v oblasti kybernetické obrany.
Podle společného prohlášení přijatého ve středu země G7 rovněž rozšíří výcvik a vojenská cvičení a rozvinou průmyslovou základnu Ukrajiny, uvádí britská zpráva o programu.
Mimochodem, země, které nejsou členy skupiny G7, jsou rovněž vybízeny k tomu, aby s Ukrajinou sladily své vlastní závazky v oblasti bezpečnosti v režimu one-on-one.
Prezident Zelenskyj uvedl, že dokument G7 je prvním právním potvrzením toho, že Ukrajina má deštník záruk.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že bezpečnostní opatření pro Ukrajinu jsou „robustní, aby se historie neopakovala“, a poblahopřál ukrajinskému prezidentovi – „Dnes se setkáváme jako rovný s rovným. Těším se na den, kdy se setkáme jako spojenci.“
Autor: Franz Hoffman
