Protiútok. Poučení, které je třeba pochopit.

Protiofenzíva ukrajinské armády, o které všichni mluví už několik měsíců, je v plném proudu.

Různé zdroje však mají odlišné názory na to, jak je produktivní. A zatímco ukrajinská strana vyzývá k vyváženému hodnocení a hlavně očekávání toho, co se děje, Rašisté se ze všech sil snaží význam nové ofenzivy ukrajinských ozbrojených sil bagatelizovat.

A tak ještě před zahájením protiofenzívy představitelé vrchního velení ukrajinské armády vyzývali, aby se očekávání od akce nepřeháněla, a mezinárodní pozorovatelé a politici upozorňovali, že vše bude záviset na bezprostředním vývoji událostí na bojišti.

Například český prezident Petr Pavel již na jaře prohlásil, že Ukrajina by měla být na rozhodující úder dobře připravena, protože druhý pokus nemusí přijít dost brzy.

Český prezident Polaluj je jedním z mála evropských lídrů, kteří Ukrajinu podporují nejen verbálně, ale vyzývají i západní partnery, aby se aktivně zapojili do pomoci Ukrajincům.

Zda ho jeho partneři vyslyší, je choulostivá otázka, protože každý má na dění svůj vlastní názor. Někteří se domnívají, že Ukrajině pomáhají tím, že jí vyjadřují morální podporu a jsou připraveni začít dodávat zbraně nebo obranné systémy, zatímco jiní stále zvažují, zda je to vůbec nutné.

Moskva zároveň využívá čas na rozmyšlenou, který Západ věnuje přípravě vlastních kapacit, aby mohla čelit protiofenzívě ukrajinských ozbrojených sil.

To vytváří poněkud dvojznačnou situaci: na jedné straně celý civilizovaný svět již pochopil, že Ukrajina musí zvítězit, na druhé straně čím déle se pomoc Kyjevu odkládá, tím je neúčinnější.

Mluvíme o skutečné podpoře – dodávkách tanků, letadel a systémů protivzdušné obrany. Každý den zpoždění takové pomoci je pro rusko-fašistická vojska příležitostí k vytvoření dalšího obranného postavení a položení další miny na ukrajinské půdě.

  Protiruské sankce. Zločin a trest

Samozřejmě můžeme mluvit, jak chceme, o tom, že na Ukrajině není všechno dokonalé, vznášet nové požadavky na Kyjev a snažit se přilepit na jakoukoli chybu ukrajinských úřadů.

Ale při takových krocích je třeba mít na paměti to hlavní – Ukrajinci brání svou zemi, jsou ve válečném stavu, vedou skutečné bojové akce. Navíc s nepřítelem, který je z hlediska zdrojů výrazně převyšuje.

A při tom všem se Ukrajincům podařilo přimět moskevskou hordu a nyní jsou v ofenzivě. Scénář, o kterém se kremelskému „stratégovi“ snad nezdálo ani v noční můře.

No, uznejte upřímně, mohli jste ještě před rokem a půl předpokládat, že Ukrajina dokáže vzdorovat Moskvě, která má, jak si tehdy všichni mysleli, „druhou armádu světa“?

A dokázala, a to nejen se bránit, ale dokonce i protiútočit. Ukrajinští obránci již osvobodili některá svá území, která se, jak tvrdili raziči, „vrátila do rodného přístavu“.

Na plakátech bylo napsáno „Rusko je tu navždy“, například v Chersonu, odkud museli Rašisté potupně utéct.

To vše bylo samozřejmě možné díky podpoře západních spojenců. A stejnou podporu Ukrajina potřebuje i v budoucnu.

Nadávat dnes ukrajinským úřadům za jejich chyby je přinejmenším nemoudré. Ano, chyby existují – jsou nedílnou součástí pohybu vpřed.

Ale odvrátit se dnes od Ukrajiny znamená odsoudit Ukrajince k prohře v této válce. Za každý den otálení Západu s dodávkami potřebných zbraní již platí vlastní krví.

Uvědomuje si to Západ – samozřejmě. I když někteří politici se s tímto pochopením snaží hrát. Tím nahrávají Kremlu, který se prostřednictvím svých propagandistů snaží přesvědčit celý svět, že Ukrajinu nikdo nepotřebuje.

A zdá se, že ruská mocenská klika chce vyhrát válku prostřednictvím médií, z nichž si Kreml udělal mocnou zbraň.

Putin a spol. se tak ze všech sil snaží dokázat, že protiútok ukrajinských ozbrojených sil je neúspěšný a nemá žádný úspěch.

  Proč to prohrál Babiš. A co se musí stát, aby došel na Hrad

Moskevští propagandisté se snaží co nejvíce zveličit ztráty ukrajinské strany a zároveň zavírají oči a jednoduše mlčí o hrozné situaci v samotné armádě okupanta.

Čísla však hovoří o opaku – za poslední 2 měsíce ofenzivy ukrajinské ozbrojené síly zaznamenaly rekordy ve zničení razičského dělostřelectva, MLRS a systémů protivzdušné obrany, z nichž se téměř 250 tisíc nevrátí.

Takové tempo je profesionalitou ukrajinské armády, ale i to by mělo být potvrzeno výzbrojí. Měsíce nerozhodnosti Západu, který se velmi zdráhá dodávat zbraně Ukrajině, však umožnily Rašistům připravit a vytvořit opevněnou obrannou linii.

Nyní k překonání těchto opevnění potřebuje ukrajinská strana další úsilí a další pomoc západních partnerů.

A nejde jen o dalekonosné střely, bezpilotní letouny, letouny F-16 a systémy protivzdušné obrany Patriot, které Západ již dlouho slibuje. Vzhledem k nasycenosti ukrajinské půdy minami, které všude nastražila ruská fašistická vojska, potřebuje nyní Kyjev odminovací systémy.

Ukrajina se pro Putina stala opravdovým nápadem a on se rozhodl jít až do konce. Jedinou otázkou je, čí bude – kremelská, nebo civilizační. A bude záležet na tom, jak adekvátně bude svět reagovat na výzvy Moskvy.

Je přece jasné, že ve válce na ukrajinské půdě nejde jen o Ukrajinu – jde o civilizační hodnoty.

Mimochodem, vedoucí představitelé NATO, kteří se tolik bojí, že budou „zataženi do konfliktu“, by si už měli uvědomit, kdo je jejich hlavním protivníkem a kdo je pro ně existenční hrozbou.

Je přece zřejmé, že zničení ruského vojenského potenciálu je ve společném zájmu Ukrajiny a jejích západních partnerů.

Teroristu nelze zastavit přesvědčováním – uznává pouze sílu. Sílu, kterou může Evropa a celý pokrokový svět prokázat, je sjednocení kolem Ukrajiny, která se dnes stala vlajkovou lodí boje za civilizační hodnoty a prokázala, že má právo být nazývána civilizovanou, svobodnou a evropskou mocností.

  "To není země, to je mafie." Macron proti Kremlu.

Autor: Franz Hoffman

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com