Ruští vězni najatí do bojů na ukrajinské frontě popsali listu The New York Times (NYT), jaké panují podmínky v ruské armádě, včetně nepravidelného vyplácení mezd v menší výši, než jakou jim ruský stát slíbil ve smlouvách. V obsáhlém materiálu mimo jiné vypověděli, že nemají možnost odškodnění v případě zranění, velitelé jim brání odnášet těla mrtvých z bojiště a armáda na ně vyvíjí tlak, aby na frontě zůstali i poté, co jim vyprší kontrakt.
Ruské ministerstvo obrany začalo letos v únoru do armády verbovat tisíce vězňů. Inspirovalo se přitom modelem náboru soukromé Wagnerovy skupiny, která takto získávala nové žoldnéře v prvním roce ruské invaze na Ukrajinu. Žoldnéřská skupina kvůli mocenským sporům s velením ruské armády o přístup do věznic přišla letos v únoru, připomíná NYT.
Jeden z bývalých vězňů, představený jako Alexandr, listu řekl, že jeho narychlo zformovaná jednotka, složená převážně z vězňů, byla vyslána na jih Ukrajiny, aby střežila břeh řeky pro případ, že se přes ni pokusí přejít ukrajinská armáda. Po ostřelování a střetech s Ukrajinci zůstalo ze 120 mužů v ruském oddíle naživu jen asi 40, tvrdí Alexandr. Na tyto přeživší nyní ruská armáda vyvíjí silný tlak, aby zůstali na bojišti i poté, co jim vyprší půlroční smlouva, uvádí Alexandr a další dva ruští vězni bojující na frontě.
NYT totožnost bojovníků, s nimiž se spojil mimo jiné přes ruské lidskoprávní aktivisty, ověřil. S některými z nich hovořil přes hlasové zprávy, s dalšími vedl přímé rozhovory a o jiných dostal zprávy od jejich rodin. Osobní údaje bývalých vězňů ale nezveřejňuje, aby jim nehrozil ze strany Moskvy postih.
Za měsíc strávený na frontě neviděl Alexandr jediného ukrajinského vojáka a sotva vystřelil. List upozorňuje, že jeho tvrzení nelze nezávisle ověřit, shodují se však s výpověďmi ukrajinských vojáků a ruských válečných zajatců.
„Posílají nás na jatka. Nejsme pro ně lidé, protože jsme zločinci,“ řekl Alexandr NYT v sérii hlasových zpráv zaslaných z Chersonské oblasti. Stejně jako ostatním vězňům mu Moskva slíbila měsíční plat ve výši zhruba 200.000 rublů (asi 44.000 korun) a svobodu, když na frontě stráví šest měsíců. Je to uvedeno ve smlouvě, jejíž kopii má NYT k dispozici.
Ve smlouvě jiného vězně přímo stojí, že má povinnost zůstat na Ukrajině ještě rok po omilostnění, a to jako profesionální voják.
Dotazovaní vězni si stěžovali, že od ruského ministerstva obrany dostávají výplaty nepravidelně, a navíc mnohem nižší, než byl původní slib. Někteří uvedli, že jim velitelé nařídili nechat těla mrtvých na bojišti, aby byli tito bojovníci vedeni jako nezvěstní a nebylo tak potřeba vyplácet jejich rodinám odškodnění.
Není jasné, kolik vězňů na ruské straně bojuje, ani jak velké jsou jejich ztráty. Neoficiální součet ruských obětí během války proti Ukrajině, který shromažďuje BBC a nezávislý server Mediazona, ale ukazuje, že od letošního jara jsou ruští vězni nejčastějšími oběťmi bojů.
Všichni vězni oslovení NYT uvedli, že jejich jednotky měly obrovské ztráty. Velitelé těchto jednotek podle nich neměli žádnou úctu k životům vězňů.
„Každý den je jako žít na sudu se střelným prachem. Říkají nám, ‚Jste nuly a vaše jméno nic neznamená‘,“ říká Alexandr.
