Rusko a Bělorusko posílí „společný svazový stát“ v reakci na nárůst vojenských aktivit NATO. Na konferenci o mezinárodní bezpečnosti v Moskvě to podle agentury TASS řekl ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Svazové soustátí Rusko a Bělorusko formálně tvoří už od roku 1999.
„Vojenské aktivity NATO výrazně vzrostly poté, co se k alianci připojilo Finsko a blok do sebe začlenil i švédské vojenské struktury. Pro nás zůstává otázkou, co Helsinky a Stockholm získaly svým zapojením do vojenské konfrontace s Ruskem,“ prohlásil Šojgu.
Rusko podle ministra obrany pozorně sleduje nynější změny v souvislosti s Severoatlantickou aliancí. „Budeme adekvátně reagoval na bezpečnostní hrozby a pokusy o provokace, včetně posílení bezpečnosti svazového státu Ruska a Běloruska,“ zdůraznil.
Švédsko a Finsko podaly přihlášku do NATO v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, kterou Moskva zahájila loni v únoru. Zatímco Finsko se členem letos v dubnu stalo, přistoupení Švédska zatím stále blokuje Turecko s Maďarskem. Turecká vláda viní Stockholm z toho, že dlouhodobě poskytuje útočiště tureckým disidentům, které Ankara označuje za teroristy. Ankara Švédsku také vyčítá, že umožňuje protesty proti islámu a pálení posvátné knihy koránu, což Turecko považuje za šíření nenávisti. Maďarský parlament podle všeho projedná ratifikaci švédské žádosti o vstup do NATO po letní pauze.
V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu Šojgu na konferenci uvedl, že vojenské zdroje Ukrajiny jsou „téměř vyčerpané“. Speciální vojenská operace, jak Moskva nazývá válku na Ukrajině, podle něj ukázala, že neexistuje nic, co by „nedokázaly zničit ruské zbraně“. Ministr dodal, že historie Rusku opět přisoudila roli „lokomotivy při prosazování zájmů většiny nezávislých států“ a porážka Kyjeva se stane „faktorem v boji proti modernímu neokolonialismu“. Tvrdil také, že Západ využívá konflikt na Ukrajině k tomu, aby si ozkoušel různé vojenské operace za použití svých zbraní.
„Rusko nestojí v opozici proti ukrajinským ozbrojeným silám, ale proti celému kolektivnímu Západu, ke kterému se nedávno připojily jednotlivé státy asijsko-pacifického regionu,“ tvrdil ruský ministr obrany.
Na konferenci vystoupil i čínský ministr obrany Li Šang-fu, který sdělil, že dialog mezi ruským a čínským resortem obrany je intenzivní. „Je to letos už třetí naše setkání (se Šojguem). Takto intenzivní komunikaci jsem ještě se šéfy jiných obranných resortů neměl,“ citovala ho agentura TASS. Li Šang-fu kromě toho uvedl, že by chtěl se svým ruským protějškem otevřít téma „perspektiv spolupráce ozbrojených sil Ruska a Číny“.
Účastníkům konference zaslali nahranou zdravici ruský prezident Vladimir Putin i běloruský autoritativní vůdce Alexandr Lukašenko. Běloruský lídr v ní podle TASS uvedl, že rozmístění taktických jaderných zbraní na běloruském území je adekvátní reakcí na militarizaci východní Evropy a nárůst vojenské aktivity USA a NATO. „Riziko použití zbraní hromadného ničení se navýšilo, stejně tak i provokace s použitím jaderných či biologických zbraní,“ uvedl také Lukašenko.
Bělorusko se sice samo invaze na Ukrajině neúčastní, ruské armádě ale umožnilo, aby z jeho území podnikala útoky proti Ukrajině, povolilo Moskvě, aby na jeho území rozmístila taktické jaderné zbraně, a nedávno přijalo tisíce žoldnéřů z Wagnerovy skupiny.
Šéf ruské rozvědky (SVR) Sergej Naryškin na konferenci kritizoval i Evropskou unii. Prohlásil, že „pro fyzicky a duševně zdravého člověka je nepříjemné a někdy dokonce děsivé přijet do Evropy kvůli zvrácenostem, které se tam rozmnožily“.
Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu 24. února 2022. Ruské síly napadly Ukrajinu z Ruska a z Běloruska a také z poloostrova Krym, který Moskva protiprávně anektovala v roce 2014, a zahájily rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na téměř celou zemi. Do útoku na Ukrajinu se postupně zapojily různé ruské soukromé vojenské skupiny, především žoldnéřská Wagnerova armáda, ale třeba i vojáci čečenského vůdce Ramzana Kadyrova.
Kyjev během války mnohokrát obvinil ruská vojska z útoků na civilní cíle. Válka rozpoutaná na Putinův rozkaz si podle ověřených údajů OSN vyžádala tisíce obětí z řad civilistů.
