Téměř tři čtvrtiny občanů zastávají názor, že prezident má zasahovat do činnosti vlády, ale jen v omezené míře. Podle aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) je to nejvyšší podíl za celou dobu sledování, tedy od roku 2002. Třináct procent dotázaných si myslí, že by prezident do činnosti kabinetu neměl zasahovat vůbec, podle téměř stejného podílu občanů by hlava státu naopak měla přímo řídit činnost ministerského týmu.
V porovnání s předchozími výzkumy CVVM na toto téma výrazně stoupl podíl občanů, kteří podporují zásahy prezidenta do činnosti vlády, i když jen omezeně. „Od posledního výzkumu z ledna 2020 vzrostl o 16 procentních bodů. Naopak názor, že prezident vůbec nemá zasahovat do činnosti vlády, podpořilo o 13 procentních bodů méně než v roce 2020 a o 22 procentních bodů méně než v prvním výzkumu z roku 2002, kdy tento názor dosáhl svého historického maxima,“ uvedli autoři průzkumu. Tehdy 35 procent Čechů souhlasilo s názorem, že prezident vůbec nemá zasahovat do práce kabinetu.
Více než dvě pětiny (43 procent) respondentů se nyní shodují v tom, že by se prezident měl věnovat řešení i konkrétních otázek, nicméně jen ve výjimečných případech. Podle 35 procent oslovených má prezident řešit konkrétní otázky trvale a 18 procent lidí si myslí, že hlava státu se má zabývat spíše obecnějšími záležitostmi morálky a podobně.
Podle více než tří pětin občanů by prezident měl jmenovat všechny ministry vlády na základě doporučení premiéra, podle pětiny podle vlastního uvážení.
U české veřejnosti dlouhodobě převažuje mínění, že se český prezident má v zahraniční politice angažovat v souladu se směrem udávaným vládou a ministerstvem zahraničí. V aktuálním průzkumu sdílí tento názor 56 procent dotázaných, zatímco podle 28 procent lidí má prezident v diplomacii vystupovat aktivně nezávisle na vládě.
Přímou volbu prezidenta vnímá česká veřejnost dlouhodobě jako nejvhodnější způsob výběru – v současnosti ji podporuje 80 procent účastníků průzkumu. Sedm procent by se vrátilo k parlamentní volbě a desetina se kloní k širšímu shromáždění volitelů. Pro 46 procent oslovených přitom není rozhodující, zda kandidát na nejvyšší ústavní funkci v současnosti je, byl, či nikdy nebyl zapojen do politiky.
