Představitelé afrických zemí dnes navrhli nové globální daně, které mají pomoci financovat boj proti změnám klimatu. Učinili tak v deklaraci, která se mám stát základem pro jejich vyjednávací pozici na listopadovém klimatickém summitu COP28 v Dubaji. Informovala o tom agentura Reuters.
Nairobskou deklarací vrcholí třídenní africký klimatický summit v Keni. Diskuse se točily zejména kolem otázky, jak získat finanční prostředky, aby se Afrika dokázala přizpůsobit čím dál extrémnějším výkyvům počasí, uchovat své přírodní zdroje a rozvíjet obnovitelné zdroje energie.
Přestože Afrika často trpí nejvíce některými dopady změn klimatu, jako jsou záplavy či dlouhodobá sucha, na světových emisích skleníkových plynů se podílí jen asi čtyřmi procenty. Podle průzkumů dostává také jen zhruba 12 procent financí, které potřebuje, aby se s následky klimatických změn mohla vypořádat.
Ačkoli organizátoři před summitem kladli důraz na tržní řešení těchto problémů, jako jsou emisní povolenky, závěrečná deklarace je plná požadavků, aby hlavní znečišťovatelé ovzduší věnovali více prostředků na pomoc chudším zemím.
Světové státníky dokument vyzývá, aby „se postavili za návrh na globální režim zdanění uhlíku včetně uhlíkové daně z obchodu s fosilními palivy, námořní dopravy a letectví, který by mohl být ještě vylepšen globální daní z finančních transakcí“.
Zavedení takových opatření na celosvětové úrovni by podle deklarace zajistilo rozsáhlé financování investic souvisejících s klimatem a vymanilo otázku zvyšování daní z geopolitických a vnitropolitických tlaků.
Podle dat Mezinárodního měnového fondu (MMF) uplatňuje nějakou formu uhlíkové daně zhruba dvacítka zemí, ale myšlenka globálního režimu zdanění uhlíku nikdy moc příznivců neměla.
Keňský prezident William Ruto v úterý označil za potenciální model daň z finančních transakcí (FTT), jak ji v roce 2011 navrhla Evropská komise. Tento návrh však nezískal jednomyslnou podporu v Evropské radě, i když některé členské státy zavedly vlastní FTT a trvá úsilí o oživení této myšlenky v EU jako celku.
Deklarace afrických zemí dále vyzývá k reformám multilaterálního finančního systému a k vypracování nové globální charty o financování změn klimatu do roku 2025.
Africké země si zejména stěžují, že jsou nuceny platit pětkrát až osmkrát vyšší náklady na půjčky než bohaté země, což vede k opakovaným dluhovým krizím a brání jim vynakládat více peněz na boj proti změnám klimatu.
Vlády i soukromí investoři se během summitu zavázali, že vynaloží miliardy dolarů na zelené investice v Africe, včetně příslibu 4,5 miliardy dolarů (přes 100 miliard Kč) od Spojených arabských emirátů na projekty obnovitelných zdrojů energie. Afričtí lídři však tvrdí, že naplnění skutečných potřeb kontinentu si bude žádat financování zcela jiného řádu.
